Dne 19. 4. 2011 jsme se – my, členové místní skupiny Praha, a 
další zájemci o vrhání koulí vpřed (mezi nimi byl i sám nejvyšší, Blumík) – sešli v podniku Bowling Radava, řádově pár stovek metrů od našeho tradičního místa setkání v kavárně Kumbal.
Dráhy byly krátké, takže mi to – ač mi to jindy tak dobře nejde – docela šlo. Je tu cítit samochvála … Dobrá. Šlo to všem pěkně. Nicméně – nějak se nemůžu zbavit dojmu, že v koulích je magnet, pod drahami běhá mužíček s druhým magnetem v ruce a vždy, když mi sjede koule do žlábku, tak je to tím, že ten mužíček s magnetem šel po mé kouli. Aspoň se tak ospravedlňuji sama pro sebe, když mi to zrovna (tedy většinou) nejde – ale i tak mne to baví. Jaksi mě pořád ne a ne napadnout, že by ta chyba mohla být také třeba ve mně, že? V restauraci, v jejíchž prostorách se bowling nachází, točili mj. i Starobrno. Pivo nadmíru dobré. A to jsem původně z Plzně, takže vím, jak chutná dobré pivo (dokonce i jak chutná pivo nedobré). Sličná servírka nám ke hře donesla dva tácy s masem a různými salsami. To bylo v ceně, takže docela příjemné a chutné zpestření. Tentokrát zde nebyl prostor pro pojmenování hráčů podle nějakých pohádkových postaviček. Jakmile jsme si nandali botky na dráhu, už jsme – pojmenováni pouze inventárním číslem – začali hrát.
Ondra si vzal na bowling svůj nový fotoaparát, takže se s ním během večera realizoval a zachytával nás na momentky (náš paparazzi sám sebe však skromně nenafotil), docela si s foťákem vyhrával a bylo vidět, že jej jeho úloha fotografa naplno pohltila a bavila. Tímto mu chci za všechny poděkovat, že tak dal vzniknout vzpomínkovému fotoalbu na mensovním intranetu (a nejen albu, ale i dvěma videím na www.youtube.com). Po obligátním focení celé naší skupinky jsem se rozhodla, že se stanu kormidelníkem a zakormidluji nás do dalšího přístavu – do baru „For 4“, který byl otevřen před necelým rokem a který se nachází opět jen pár set metrů od Bowlingu Radava. Zde jsme nad – za sebe musím říci neskromně a hrdě – dobrými koktejly (alko i nealko) a různými druhy piva strávili následující chvíle a probírali u toho své zážitky z bowlingového rejdění. Akce byla vskutku „vypečená“, atmosféra i obsluha milá. Doufám, že na bowling či podobnou jinou aktivitu vyrazíme častěji, protože je to opravdu příjemné oživení našich pravidelných měsíčních setkání v Kumbalu.