Modrookou Milenu mamelucká mánie, mámivá manýra, megalomanie magnetizovala. Měla monotónně mučivou mluvu. Myslela – mluviti možno mnoho na „m“.
Magickou moc měla myšlenka Milenina. Matkou mdloby mávaly, Milka mužně míjela mdloby máminy, mermomocí mlela a mlela a mlela … Magořila, malátněla, meditovala, mentorovala, mrzutě monotónní monolog mívala. Manévrovala mezi mámivými mantinely. Mluvu mateřskou mocně masakrovala.
Matička mínila: „Mizérie mizerná, musím Milenčinu manifestační mluvu měchačkou mydlit.“ Myšlenka mžikem mocně matku motivovala. Míla marně maminu mystifikovala. Manévr malé mudrlantky malicherný. Mátla matku marně. Maskovala, mámila, mektala, malomyslněla.
Měchačka mrštný mág mocnější morfia. Moldánky mříže mělní, mříže měkčí marcipánu. Milunka se mění. Mžikem máchnutí měchačkou mluví moravštinou malebnou, milou, melodickou.