298
Pojistné se bude na zdravotní pojišťovny převádět postupně tak, jak budou v novém systému invalidé přibývat a ve starém ubývat. V prvním roce 0,2 % bodu z celkového pojistného 28 % vyměřovacího základu. Cílová sazba závisí na rozsahu pojištění. Pokud by bylo pouze základní pojištění, dá se předpokládat konečná sazba 2 % vym. základu.
Pojištění bude vždy obsahovat invalidní důchod ve výši 40 % vym. základu a k tomu pojištění spoření na stáří. To znamená, že pojišťovna bude za invalidu platit příslušné procento z příjmu před vznikem invalidity, které měl pojištěnec na spoření na stáří (podle ročníku narození). Pokud bude spoření do fondů povinné, bude platit fondu. Pokud bude dobrovolné, bude platit přímo pojištěnci spolu s invalidním důchodem.
Navíc pojištění může a nemusí obsahovat pojištění vyživovaných dětí – částku odpovídající životnímu minimu nezaopatřeného dítěte, vzhledem ke ztrátě možnosti pojištěnce dítě živit.
Pojištění spoření na stáří a výživy dítěte by mělo být propláceno v plné výši, pokud invalida nemá žádné příjmy, pokud bude pracovat, mělo by se proplácet zčásti, v poměru, v jakém se snížil příjem pojištěnce po vzniku invalidity (předcházející příjem by byl indexován růstem mezd). Proplácelo by se jednou ročně, po podání daňového přiznání. Invalidní důchod by byl proplácen v plné výši vždy.
Pojištění pro případ částečné invalidity by mělo být pouze dobrovolné. Částečný invalida by měl automaticky pouze rovnou dávku. Dobrovolné pojištění částečné invalidity by bylo rovněž u zdravotních pojišťoven, rozsah plnění podle dohody, maximálně 20 % vyměřovacího základu, doplácení spoření na stáří a výživy dítěte podle poměru předcházejícího a současného příjmu ve výši 1/2.
Nebo by dobrovolně přestoupil do nového systému, dostával by invalidní důchod nadále, k tomu rovnou dávku a měl by snížené pojistné a při dosažení důchodového věku by dostal DD jako ostatní.
Cílový stav: VD ve výši rovné dávky.
Nárok:
Rodič dítěte do 15 let
Rodič postiženého dítěte do 18 let
Rodič dítěte do 3 let, jehož druhý rodič zemřel, i v případě, že se nejedná o manžele (jde o náhradu vyživovací povinnosti zemřelého rodiče vůči druhému rodiči).
Každá ovdovělá osoba jednorázový důchod ve výši dvanácti rovných dávek.
Proplácet se bude:
V případě nemoci, nezaměstnanosti, částečné invalidity, po skončení transformace i v důchodovém věku bude rovná dávka jedinou nárokovou dávkou. Ostatní bude na osobním rozhodnutí každého, jak se připojistí. Pro případ plné invalidity bude každý, kdo má příjmy za práci, povinně pojištěn.
Změní se „nároková“ část – dnes se v rámci systému sociální péče vyplácí rozdíl mezi příjmem rodiny a jejím životním minimem. Toto by mělo zůstat zachováno v případech, kdy všichni dospělí neinvalidní členové rodiny pracují, studují, pečují o dítě do 3 let věku, jsou v důchodovém věku. Pokud ne, měla by být nároková pouze rovná dávka a nic dalšího. Druhou možností je existenční minimum ve výši 70 % životního minima rodiny.
Jestliže tedy nezaměstnaný otec rodiny začne pracovat, bude mít celá rodina nárok na doplatek do výše životního minima rodiny po celou dobu, kdy pracuje. Nebude třeba zkoumat, jestli práci nemůže najít nebo se mu jen nechce.
Studenti budou mít místo daňových úlev a dotovaných kolejí a menz rovnou dávku.
Nebudou existovat příjmy za práci, vyjmuté z povinnosti platit pojistné – ani zdravotní, ani sociální.
Všechny daňové odpočty budou zrušeny pro všechny mladší 50ti let a pro starší, kteří přestoupí do nového systému. Pro ty, co nepřestoupí, zůstanou odpočty na hypoteční úroky a úroky ze stavebního spoření a penzijní připojištění a životní pojištění. Ostatní budou zrušeny. Nebudou mít ovšem nárok na rovnou daň, ani snížené pojistné, ani rovnou dávku.
Snížené pojistné, určené na spoření na důchod, nebude podléhat zdanění. Od daně budou osvobozeny důchody do určité roční výše jako dnes, ale důchody celkem – tedy jak státní z PAYG, tak anuita z připojištění. Každý, kdo bude pobírat anuitu, může podat jednoduché daňové přiznání (důchod za předcházející rok celkem, důchod státní, anuita z fondu X, anuita z fondu Y) a sražená daň mu do příslušné výše důchodu bude vrácena.
Březen 2005
I. Invalidní důchody
1. Invalidní důchody v novém systému
Invalidita bude pojištěna u zdravotních pojišťoven, a to na 40 % vyměřovacího základu a pojištění spoření na stáří. K tomu bude mít invalida rovnou dávku.Pojistné se bude na zdravotní pojišťovny převádět postupně tak, jak budou v novém systému invalidé přibývat a ve starém ubývat. V prvním roce 0,2 % bodu z celkového pojistného 28 % vyměřovacího základu. Cílová sazba závisí na rozsahu pojištění. Pokud by bylo pouze základní pojištění, dá se předpokládat konečná sazba 2 % vym. základu.
Pojištění bude vždy obsahovat invalidní důchod ve výši 40 % vym. základu a k tomu pojištění spoření na stáří. To znamená, že pojišťovna bude za invalidu platit příslušné procento z příjmu před vznikem invalidity, které měl pojištěnec na spoření na stáří (podle ročníku narození). Pokud bude spoření do fondů povinné, bude platit fondu. Pokud bude dobrovolné, bude platit přímo pojištěnci spolu s invalidním důchodem.
Navíc pojištění může a nemusí obsahovat pojištění vyživovaných dětí – částku odpovídající životnímu minimu nezaopatřeného dítěte, vzhledem ke ztrátě možnosti pojištěnce dítě živit.
Pojištění spoření na stáří a výživy dítěte by mělo být propláceno v plné výši, pokud invalida nemá žádné příjmy, pokud bude pracovat, mělo by se proplácet zčásti, v poměru, v jakém se snížil příjem pojištěnce po vzniku invalidity (předcházející příjem by byl indexován růstem mezd). Proplácelo by se jednou ročně, po podání daňového přiznání. Invalidní důchod by byl proplácen v plné výši vždy.
Pojištění pro případ částečné invalidity by mělo být pouze dobrovolné. Částečný invalida by měl automaticky pouze rovnou dávku. Dobrovolné pojištění částečné invalidity by bylo rovněž u zdravotních pojišťoven, rozsah plnění podle dohody, maximálně 20 % vyměřovacího základu, doplácení spoření na stáří a výživy dítěte podle poměru předcházejícího a současného příjmu ve výši 1/2.
2. Staré invalidní důchody
Již přiznané invalidní důchody by se vyplácely podle dosavadních pravidel. Invalida by si mohl vybrat, jestli zůstane ve starém systému (nebude mít rovnou dávku a pokud pracuje, nebude mít nižší pojistné) a při dosažení důchodového věku dostane starobní důchod podle starých pravidel.Nebo by dobrovolně přestoupil do nového systému, dostával by invalidní důchod nadále, k tomu rovnou dávku a měl by snížené pojistné a při dosažení důchodového věku by dostal DD jako ostatní.
3. Nové invalidní důchody pro osoby starší 50ti let, které nevstoupí do nového systému
Dostali by invalidní důchod podle starých pravidel, vztahovaly by se na ně parametrické změny PAYG systému.4. Invalidé z mládí
Tito lidé vůbec nevstupují do pojišťovacího systému. Nemají tudíž možnost se připojistit, nemají žádný vyměřovací základ, z něhož by bylo možné stanovit výši invalidního důchodu. Měli by mít nárok na celoživotní dávku, vztaženou k výši průměrné mzdy. Návrh: 40 % průměrné hrubé mzdy plus rovná dávka v případě plné invalidity a 15 % plus rovná dávka v případě částečné invalidity.II. Parametrické změny invalidních důchodů
Nově přiznávané částečné invalidní důchody by byly buď paušální ve výši rovné dávky nebo stejné jako dosud, ale základní výměra ve výši 1/2 základní výměry plných invalidních důchodů.III. Vdovské a vdovecké důchody (VD) – parametrické změny
Nové VD by byly paušální, ve výši rovné dávky. Nárok na VD z důvodu péče o bezmocnou osobu a vlastní invalidity by zanikl. VD z důvodu věku: věková hranice by se posouvala každoročně o jeden rok – nejdříve pouze u žen, až by se srovnala s věkovou hranicí u mužů, tak obojí. Po dosažení věkové hranice 65 let by se zkracovala ochranná lhůta rovněž každoročně o 1 rok. V předem stanoveném termínu – doporučeno rok 2020 – by zanikl nárok na souběh VD a starobního důchodu, po dosažení důchodového věku by byl nárok pouze na starobní. Na každou ovdovělou osobu by se vztahovala pravidla, platná v roce ovdovění (nikoli pravidla, platná v roce vzniku nároku na VD).Cílový stav: VD ve výši rovné dávky.
Nárok:
Rodič dítěte do 15 let
Rodič postiženého dítěte do 18 let
Rodič dítěte do 3 let, jehož druhý rodič zemřel, i v případě, že se nejedná o manžele (jde o náhradu vyživovací povinnosti zemřelého rodiče vůči druhému rodiči).
Každá ovdovělá osoba jednorázový důchod ve výši dvanácti rovných dávek.
IV. Sirotčí důchody
Sirotčí důchody by se vyplácely ve výši životního minima dítěte za každého zemřelého rodiče. (Oboustranný sirotek do 18ti let by měl 2x ž.m. plus 1/2 ž.m. jako rovnou dávku pro dítě, nad 18 let (student) 3x ž.m.)V. Rovná dávka
Rovná dávka bude základním kamenem sociálního systému. Bude na ni mít nárok každý s výjimkou osob, které nevstoupí do nového systému (týká se osob nad 50 let a současných invalidů). Výše rovné dávky osoby nad 18 let bude životní minimum jednotlivce, u dítěte do 18ti let 1/2 životního minima podle věku dítěte.Proplácet se bude:
- u zaměstnanců přes zaměstnavatele – formou odpočtu z daně, příp. formou doplatku (negativní daň)
- u OSVČ – odečtou si ji z daňové povinnosti, příp. budou nárokovat doplatek od FÚ (v prvním roce po zavedení bude zohledněna ve výši záloh)
- ostatní – od místně příslušného FÚ (po registraci)
V případě nemoci, nezaměstnanosti, částečné invalidity, po skončení transformace i v důchodovém věku bude rovná dávka jedinou nárokovou dávkou. Ostatní bude na osobním rozhodnutí každého, jak se připojistí. Pro případ plné invalidity bude každý, kdo má příjmy za práci, povinně pojištěn.
VI. Dávky státní sociální podpory
Systém státní sociální podpory zanikne. Přídavky na děti budou obsaženy v rovné dávce na dítě. Porodné budou vyplácet pověřené úřady – zašlou šek spolu s rodným listem dítěte. Pohřebné totéž, bude-li zachováno. Dávky pěstounské péče zaniknou, vznikem systému dávek podle stupně bezmocnosti budou nadále propláceny jako mzda, a to sociálními odbory pověřených obecních úřadů. Příspěvky na bydlení a nové adresné příspěvky na nájemné budou propláceny po předem určenou dobu – 10 let – s tím, že budou v prvních třech letech vypláceny ve výši 100 %, poté každý rok snižovány o 10 % bodů, až 10. rokem zaniknou. Proplácet je budou pověřené obecní úřady.VII. Dávky sociální péče (zákon o sociální potřebnosti)
Zůstanou zachovány při zachování pravidla posuzování skutečné potřebnosti žadatele, uplatňování přednosti vyživovací povinnosti blízkých osob před dávkami atd.Změní se „nároková“ část – dnes se v rámci systému sociální péče vyplácí rozdíl mezi příjmem rodiny a jejím životním minimem. Toto by mělo zůstat zachováno v případech, kdy všichni dospělí neinvalidní členové rodiny pracují, studují, pečují o dítě do 3 let věku, jsou v důchodovém věku. Pokud ne, měla by být nároková pouze rovná dávka a nic dalšího. Druhou možností je existenční minimum ve výši 70 % životního minima rodiny.
Jestliže tedy nezaměstnaný otec rodiny začne pracovat, bude mít celá rodina nárok na doplatek do výše životního minima rodiny po celou dobu, kdy pracuje. Nebude třeba zkoumat, jestli práci nemůže najít nebo se mu jen nechce.
VIII. Péče o bezmocnou osobu
Ne každý invalida je bezmocný, ne každý bezmocný je invalida. Invalidní důchod je určen na úhradu životních nákladů invalidy, nikoli na péči jiné osoby. Z toho plyne, že každá osoba, která potřebuje cizí péči, by na ni měla dostat příspěvek na bezmocnost podle stupně bezmocnosti. Dále pak to, že by měla ze svého hradit stravování a ubytování i v případě, že žije v ústavu. Je třeba zrušit všechny dotace ústavům sociální péče. domovům důchodců a domům s pečovatelskou službou, denním stacionářům atd. a namísto toho zavést příspěvek na bezmocnost. 5 stupňů bezmocnosti – od občasné potřeby asistenta až po 24hodinovou nepřetržitou péči (těžce retardované děti, pokročilé stádium Alzheimerovy choroby). Postižený, popř. jeho zákonný zástupce, se sám rozhodne, jestli (a který) zvolí ústav nebo denní stacionář nebo domácí péči atd. Proplácet péči budou pověřené obecní úřady, které budou oprávněny kontrolovat kvalitu péče. (Druhou možností jsou zdravotní pojišťovny, které by to nejspíš zvládaly lépe, je však třeba vzít v úvahu, že mají k lidem dál.) Pro pečovatele z řad rodinných příslušníků budou platit stejná pravidla – tzn. budou dostávat plat z příspěvku na bezmocnost. Ten bude normálním zdanitelným příjmem a péče o bezmocnou osobu bude normální dobou zaměstnání. V případě těžších postižení bude pro péči nutná kvalifikace nebo alespoň základní školení a zkouška (třeba že umí píchnout injekci).IX. Daňový systém
Pouze pro úplnost, protože s tématem souvisí. Zavedení rovné daně a zrušení odpočtů na cokoli souvisí se sociálním systémem. Namísto daňových odpočtů pro invalidy a jejich zaměstnavatele budou mít invalidé inv. důchod + rovnou dávku + příspěvek na bezmocnost. Zaměstnavatelé sníženou pojistnou sazbu na důchodové pojištění (podstatně více motivuje k zaměstnávání postižených).Studenti budou mít místo daňových úlev a dotovaných kolejí a menz rovnou dávku.
Nebudou existovat příjmy za práci, vyjmuté z povinnosti platit pojistné – ani zdravotní, ani sociální.
Všechny daňové odpočty budou zrušeny pro všechny mladší 50ti let a pro starší, kteří přestoupí do nového systému. Pro ty, co nepřestoupí, zůstanou odpočty na hypoteční úroky a úroky ze stavebního spoření a penzijní připojištění a životní pojištění. Ostatní budou zrušeny. Nebudou mít ovšem nárok na rovnou daň, ani snížené pojistné, ani rovnou dávku.
Snížené pojistné, určené na spoření na důchod, nebude podléhat zdanění. Od daně budou osvobozeny důchody do určité roční výše jako dnes, ale důchody celkem – tedy jak státní z PAYG, tak anuita z připojištění. Každý, kdo bude pobírat anuitu, může podat jednoduché daňové přiznání (důchod za předcházející rok celkem, důchod státní, anuita z fondu X, anuita z fondu Y) a sražená daň mu do příslušné výše důchodu bude vrácena.
Březen 2005