Ačkoli jsem členkou Mensy bezmála 20 let, do letošního roku jsem se nikdy nezúčastnila celostátního setkání. Ale poté, co jsem v posledním roce absolvovala několik zdařilých akcí a zejména dva zahraniční zájezdy, získala jsem mezi mensany několik přátel, které už prostě vždycky ráda uvidím. Proto mě začalo zajímat i celostátní setkání. Navíc areál RS Lites v Mukařově, kde se letošní jarní setkání konalo, už dobře znám, a tak jsem se nebála vzít s sebou i své dva malé syny (5 let a 8 let). Pro ně to byla první mensovní akce vůbec, nepočítám-li testování.
Z práce jsem se nemohla uvolnit, tak jsme se účastnili jen víkendového programu. Přesto jsme si setkání velice užili. Hned po našem pátečním příjezdu byli kluci vtaženi do dětské šifrovací hry, kterou organizátoři připravili, a seznámili se tak s ostatními dětmi. Já tak měla čas prozkoumat informační nástěnku a seznámit se s dalšími členy mého týmu. Byla jsem i s kluky přirazena losem do týmu, který nesl název DVA. Ačkoli jsme byli nováčky, ostatní členové týmu nám pomohli se rychle zorientovat a byli velice laskaví a milí, a tak panovala po celý víkend příjemná, přátelská i pracovní atmosféra.
Už v pátek večer mě nadchla týmová hra v podobě rychlostního hudebně-filmového kvízu. Mateřství mě dobře připravilo zejména na kategorii večerníčků, ale i české filmy a seriály jsem celkem znala. Naši skupinu jsme vyhráli a postoupili do finále. Děti byly pohybem venku tak akorát unavené a rychle usnuly, a tak mi neutekl ani večerní stmelovací program u kytary.
V sobotní šifrovací hře, která odstartovala po snídani, měl náš tým startovat jako poslední v 10:45. Proto jsme dopoledne trávili nad průběžnými soutěžemi. Zejména jsme objížděli okolí a fotili se u dominant Mnichova Hradiště. Měli jsme nakonec dost času i na oběd ve městě, protože se kvůli zdržení předchozích týmů opakovaně posouval náš start.
Když jsme konečně vyrazili na 12 km dlouhou procházku, netušila jsem, jak to ti mí špunti zvládnou, ale hra je vtáhla natolik, že šlapali celou cestu a stíhali u toho hledat slova na stromech, ze kterých jsme měli na konci cesty složit báseň. Také se mohli zapojit na sportovním stanovišti, kde za náš tým běželi sprint. Líbilo se jim i stanoviště s kouzelníkem, který předváděl karetní triky.
I já jsem občas přispěla nějakou tou myšlenkou, která pomohla vyluštit mnohdy zapeklité šifry, a tak jsme byli všichni spokojeni. O to víc, když jsme se v neděli na vyhlášení dozvěděli, že náš tým DVA týmovou hru vyhrál. Za odměnu si kluci vybrali každý krabici Lega a já deskovou hru.
Moc děkuji organizátorům za skvělý víkend s neobyčejným programem. Dalo jim to jistě mnoho práce a my účastníci jsme je za to ocenili dlooouhým potleskem při závěrečném vyhodnocení.
