382 
Přednáška se díky kontaktům Petra Štěpána a spolupráci Mensy s Alumni ČVUT konala opět v krásných přednáškových prostorách nové budovy Rektorátu ČVUT.
Pan prof. Čechák i pan doc. Trojek s dalšími spolupracovníky podrobili zkoumání i morový sloup v Olomouci, zemské desky, přilbu svatého Václava, která je součástí korunovačního pokladu, a další památky. Vyslechli jsme i zajímavé příhody z měření fresek na Karlštejně, kde bylo pro vědce fyzicky náročné vynášet detektor s 5 až 6 litry kapalného dusíku do věže Karlštejna. Analýza pak prokázala např. rozdílné ceny pigmentů využitých na pláštích světských i církevních hodnostářů na freskách, dle hierarchie a kastovního systému zobrazených postav od nejlevnějších až po nejdražší pigmenty. Dále měření spektra prokazuje, která část fresek již byla v minulosti restaurovaná.
Na závěr příjemného setkání jsme si kromě připraveného pohoštění vychutnali i krásný výhled z terasy na osvětlenou katedrálu sv. Víta, který je z tohoto místa zcela unikátní – katedrála je vidět ze strany v celé své délce. Druhá strana terasy nabídla výhledy na široké bulváry Dejvic a světla sídlišť na druhé straně řeky, které nahradily denní výhled na Trojský zámek, když jsme na přednášku přicházeli.
Přednáška se díky kontaktům Petra Štěpána a spolupráci Mensy s Alumni ČVUT konala opět v krásných přednáškových prostorách nové budovy Rektorátu ČVUT.Na Wikipedii se o historii relikviáře píše poměrně krátce, nicméně již z tohoto popisu je jasné, že památka nevyčíslitelné ceny ze 13. století měla zajímavý osud – v roce 1984 solventní zahraniční zájemce poptával do té doby neznámý historický artefakt. Prodej a vývoz do zahraničí se naštěstí nepovedlo dokonat. Po vypátrání kriminalistů, o jakou památku se vůbec mělo jednat, a objevení relikviáře pod podlahou hradní kaple v Bečově nad Teplou, kam jej majitelé před svým útěkem na konci 2. světové války ukryli, přistoupili vědci a historici ke zkoumání relikviáře, který byl poničen dlouhodobým uschováním ve vlhké zemi i následným uložením v trezoru banky, kde sucho a teplo dokonaly dílo zkázy na dřevěné schráně, kterou bylo potřeba kompletně vyměnit. Dekorace relikviáře zahrnuje velké množství reliéfů, smaltovaných štítků, sošky z pozlaceného stříbra, drahé kameny, filigrány a gemy (drobná plastika vyřezaná anebo vybroušená do drahého kamene) z drahokamů a polodrahokamů. Analýzou vědci zjišťovali, jakým způsobem byly sošky zlaceny a jak postupovat při jejich restaurování.
Relikviář byl kompletně zrestaurován roku 2002, byl prohlášen národní kulturní památkou a je vystavený v místě nálezu na zámku Bečov nad Teplou v okrese Karlovy Vary.
Jak zkoumání relikviáře probíhalo, nám podrobně objasnil pan prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc., kterého v části dotazů doplňoval i pan doc. Ing. Tomáš Trojek, Ph.D., z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské. Oba pánové se zabývají rentgenfluorescenční analýzou při výzkumu památek. Analýza je založená na měření charakteristického záření v materiálu a zjišťování, který prvek je v ozařovaném vzorku přítomen. Cílem analýzy při studiu památek a uměleckých předmětů je na základě složení materiálu přispět k poznání původu, pravosti, eventuálně výrobních technologií daného předmětu. Zajímavostí pro laické publikum byla spolupráce s Národní galerií, kde je využita i 3D analýza – skenování do hloubky bez odběru vzorku, který je u obzvlášť vzácných maleb nemožný. Některé obrazy se ukázaly jako falza, kde u původně předpokládané malby ze 14. století obsah pigmentů v jednotlivých barvách ukazuje např. až na 17. století. Dále jsou vědci rentgenfluorescenční analýzou schopni měřit chemické složení např. geologických vzorků – uhlí i vzorků z archeologických nalezišť.
Pan prof. Čechák i pan doc. Trojek s dalšími spolupracovníky podrobili zkoumání i morový sloup v Olomouci, zemské desky, přilbu svatého Václava, která je součástí korunovačního pokladu, a další památky. Vyslechli jsme i zajímavé příhody z měření fresek na Karlštejně, kde bylo pro vědce fyzicky náročné vynášet detektor s 5 až 6 litry kapalného dusíku do věže Karlštejna. Analýza pak prokázala např. rozdílné ceny pigmentů využitých na pláštích světských i církevních hodnostářů na freskách, dle hierarchie a kastovního systému zobrazených postav od nejlevnějších až po nejdražší pigmenty. Dále měření spektra prokazuje, která část fresek již byla v minulosti restaurovaná.Prof. Čechák je autorem anebo spoluautorem 67 článků ve vědeckých časopisech a 55 odborných vstupů do konferencí, je spoluautorem 6 patentů. Je členem několika vědeckých seskupení a věnuje se zejména výzkumu aplikace ionizující radiace v geologii a v průmyslu, rentgenfluorescenční analýze a dozimetrii a technologickým inovacím.
Na závěr příjemného setkání jsme si kromě připraveného pohoštění vychutnali i krásný výhled z terasy na osvětlenou katedrálu sv. Víta, který je z tohoto místa zcela unikátní – katedrála je vidět ze strany v celé své délce. Druhá strana terasy nabídla výhledy na široké bulváry Dejvic a světla sídlišť na druhé straně řeky, které nahradily denní výhled na Trojský zámek, když jsme na přednášku přicházeli.Děkujeme Petru Štěpánovi za zorganizování další zajímavé akce, které se společně s členy Spolku absolventů a přátel ČVUT měli možnost zúčastnit i mensané.