437
Tento fenomén může být vnímán jako malá revoluce, která změnila pravidla hry, rozšířila základní vnímání měn jako prostředku směny a během krátké doby vytvořila na trhu zcela nové odvětví – odvětví kryptoměn. Náš host, pan Martin Šíp, je bitcoinový nadšenec a popularizátor, fyzik a architekt, který se aktivně zabývá kryptoměnami od roku 2011, kdy objevil Bitcoin a nadchl se pro něj. Od roku 2014 pracuje ve start-upu SatoshiLabs, který jako první přinesl na trh bitcoinovou hardwarovou peněženku TREZOR. Ve stejném roce začal v Paralelní Polis pořádat týdenní Bitcoin meet-upy, přednášky a setkání příznivců kryptoměn. Martin Šíp je také častým komentátorem dění v rámci kryptoměn pro česká média.
Martine, ty jsi původně vystudoval úplně jiné obory. Jak se stalo, že jsi nakonec skončil právě u kryptoměn?
Krátká odpověď je, že mě Bitcoin (velké „B“ označuje síť a systém) jednoho dne v roce 2011 cvrknul do nosu a zaujal mě natolik, že jsem mu od té doby začal věnovat veškerý volný čas. Tehdy jsem totiž zrovna zkoumal svět peněz a financí z pohledu rakouské školy ekonomie. K tomuto tématu mě zhruba rok před tím přivedla jedna prostá otázka: „Jak to, že velcí ekonomové světa neviděli přicházet velkou krizi roku 2008?“
Tato otázka mě přivedla na cestu zvědavosti, která začínala zkoumáním našeho finančního systému, přemýšlením nad tím, co jsou peníze a proč jsou peníze v rukou státu zkažené, pokračovala uvažováním o objevu zlata jako bývalých dobrých peněz, dále jsem objevil mnoho osobností s užitečnějším pohledem na ekonomii, než který se běžně učí na školách. Ta cesta se nevyhnula samozřejmě ani experimentům na forexových a akciových burzách a přemýšlení o tom, jak fungují a zda je možné na nich úspěšně spekulovat, zda je spekulace zlá a nemorální, případně proč ne a tak podobně. To vše mi hodně pomohlo k tomu, že jsem v Bitcoinu při náhodném setkání s ním zahlédl něco, co má unikátní vlastnosti a díky nim i potenciál stát se velkým fenoménem. Nedalo mi to spát a musel jsem se tomu začít věnovat, experimentovat s tím a zkoumat to ze všech možných pohledů. A tak jsem skončil nebo vlastně spíše začal u kryptoměn.
O tom, co jsou kryptoměny, se ve světě vedou bouřlivé diskuse a ani vlády jednotlivých států k nim zdaleka nezaujímají jednotný postoj. Jak vidíš kryptoměny ty? Jsou spíše měnou, majetkem nebo investicí?
Těžko říct, myslím, že ta otázka nás zavádí na scestí. Diskutování o kryptoměnách z pohledu existujících právních systémů nám zastírá pohled na skutečnost. Kryptoměny nejsou z mého pohledu ničím jednoduchým, co můžeme takto pojmenovat. Je to nový technologicko-společenský fenomén významu internetu. Z technologického pohledu jsou kryptoměny decentralizované sítě počítačů, které podle transparentních pravidel udržují v chodu knihu účetních transakcí nebo jiných datových záznamů. Z mého pohledu je užitečné na kryptoměny pohlížet jako na start-upy, které nabízejí decentralizovanou infrastrukturu, na níž můžeme provozovat peníze, akcie, crowdfunding, registraci a ověřování dokumentů a další věci, které dříve nebylo možné vykonávat bez důvěryhodné třetí strany, jejíž nejvyšší instance je reprezentována státem. Například bitcoin (malé „b“ označuje měnu) jako první kryptoměna ukázal, že stát není nutný k vytvoření globálních digitálních peněz a že peníze takto vytvořené mohou mít nečekaně dobré vlastnosti.
V souladu s tím, že kryptoměny považuji za start-upy, říkám například o bitcoinu, že je to měna „puberťáků, něco, co ještě do měny úplně nedospělo, má to hodně divoké období, kdy se to vyvíjí, roste a vytváří si to vztah k okolnímu světu, ale jednoznačně to míří k tomu, aby se to stalo světovými penězi. Někteří si myslí, že to na své cestě uspěje, a pro ty je příležitost ke spekulaci (které ovšem dle mého názoru mylně říkají investice). Jednotky kryptoměn lze bezvýhradně individuálně vlastnit i je použít velmi efektivně k nákupu zboží. V tomto smyslu mohou být majetkem i penězi. Jen velmi těžko je ale lze uzavřít do existujících právních kategorií. Podobně se možná lidé dříve ptali: „Jsou webové stránky výkladní skříní, katalogem, deníkem, nebo knihou?“
Kryptoměny doslova narušily dlouhodobě fungující světový řád řekněme pevných měn, jako je například dolar, libra, euro a jiné. Můžeš prosím s nimi porovnat v současnosti nejznámějšího představitele kryptoměn, bitcoin? Jakou pozici vůči nim zaujímá?
Od narušení světového řádu státních měn kryptoměnami jsme myslím ještě daleko. Bitcoin má nyní spíše pozici jakéhosi malého a nezávislého rebela, jehož potenciál je ale velký, protože systém, proti kterému se staví, je statický, přetížený vnitřními problémy a nesmyslnými regulacemi. Bitcoin je v pozici nové alternativy, která tu dříve nebyla, a je také úsvitem mnohem větší finanční svobody, než jakou byl systém dodnes ochoten připustit. Mnoho významných lidí ze starého finančního světa si toto uvědomuje, a tak k bitcoinu a dalším kryptoměnám přistupuje jako k takové pojistce: „Kdyby se současný systém zhroutil, je dobré mít malé nezávislé želízko v ohni.“
Co dělá bitcoin tak globálně velmi atraktivním? Proč jsme svědky takového nárůstu zájmu o tuto kryptoměnu?
Bitcoin na začátku ledna oslavil své deváté narozeniny. Od roku 2009 ušel opravdu velký kus cesty. Na ní byl mnohokrát prohlášen za podvod, přelud, nesmysl a také mu byla prorokována nesčetněkrát brzká smrt. Současná atraktivita bitcoinu spočívá právě v jeho neuvěřitelné neotřesitelnosti, s jakou se postupně doslova dere výše. Ta neotřesitelnost má reálný základ, který spočívá v decentralizovaných vlastnostech bitcoinu a jeho ekosystému a v rostoucí komunitě skalních příznivců, praktických uživatelů a motivovaných developerů.
Jak Bitcoin v principu vlastně funguje a jakou roli v tom hraje tzv. blockchain?
Principiální vysvětlení fungování Bitcoinu by potřebovalo mnohem více prostoru. Blockchain je označení pro veřejnou účetní knihu Bitcoinu, do které tzv. bitcoinoví těžaři zapisují stránky s novými ověřenými transakcemi. Za každou velmi pracně vytvořenou stránku, která se označuje jako blok transakcí, jsou těžaři odměněni náležitým počtem nově vytvořených bitcoinů (malé „b“ označuje měnu). To je hlavní motivace těžařů, proč transakce kontrolují a vytvářejí bloky a tím i udržují celou síť v chodu. Důvod, proč se účetní kniha označuje jako blockchain, je ten, že se jedná o za sebou jdoucí řetězec (tj. chain) bloků. Jednotlivé bloky v řetězci nesou digitální kryptografické razítko, díky kterému nelze žádný blok v celém řetězci měnit bez toho, aniž by byly přetvořeny všechny bloky, které jsou mladší. Protože vytvoření bloků je velmi drahé (aktuálně přes 4 miliony korun), jsou i velmi mladé bloky velice účinně chráněny proti zpětné změně.
Kromě jeho praktické nezměnitelnosti je další důležitou vlastností blockchainu také nezávislá ověřitelnost konzistence: kdokoli na světě si totiž může blockchain se všemi transakcemi od roku 2009 stáhnout a pomocí bitcoinového softwaru zkontrolovat, že všechny transakce a nově vzniklé bitcoiny se odehrály podle všech známých pravidel Bitcoinu. V tomto smyslu představuje Bitcoin finanční systém, který je svou transparentností a odolností vůči skrytým podvodům spíše podobný hře Člověče, nezlob se! než současnému světu státních peněz a netransparentních finančních institucí. Nejen, že si vaše bitcoiny nikdo nemůže jen tak přesunout na cizí účet, ale každý na světě má možnost ověřit, že si nikdo nevytvořil nějaké bitcoiny pro sebe tajně nebo proti pravidlům. To skutečně o bankách ani burzách říct nemůžete, ale musíte jim slepě věřit.
Virtuální prostředí je dnes poměrně nebezpečným místem. Jak je, Martine, řešena bezpečnost transakcí a uchovávání bitcoinů? Co je to hardwarová peněženka TREZOR?
Hardwarová peněženka je v současnosti nejbezpečnějším způsobem uchovávání bitcoinu i dalších kryptoměn a TREZOR české firmy SatoshiLabs je prvním hardwarovou peněženkou na světě vůbec. Jde v podstatě o velmi malý jednoduchý počítač s displejem a tlačítky, který slouží pouze k jedinému účelu: uchovávání privátních klíčů od kryptoměn a k bezpečnému podepisování transakcí. Funguje to tak, že před odesláním transakce připojíte TREZOR USB kabelem k počítači, zkontrolujete částku a adresu transakce na displeji a potvrdíte tlačítkem zařízení. Transakce se poté podepíše klíčem v TREZORu a do počítače se pošle pouze transakce s podpisem, zatímco privátní klíč nikdy TREZOR neopustí, a tak nemůže dojít ke krádeži vašich kryptoměn nějakým malwarem.
Podle všeho to vypadá, že tady máme novodobou zlatou horečku. Mám na mysli těžbu bitcoinů. Jak taková těžba probíhá, nakolik je výnosná a je vůbec pro každého?
Přirovnání ke zlaté horečce je dobré. Běžný člověk totiž na těžbě moc zbohatnout nemůže, bohatnou především výrobci hardwaru, který je k těžbě potřeba. Těžení kryptoměn je hodně konkurenční odvětví a často je lepší si kryptoměny prostě spekulativně koupit a držet je pro zhodnocení, než je (také) spekulativně těžit.
S těžbou bitcoinů bývá také často zmiňována ekologická stránka, konkrétně velká spotřeba elektrické energie a nezanedbatelná uhlíková stopa. Mohl by se stát bitcoin pro životní prostředí hrozbou?
Nemyslím si, že je bitcoin větší ekologickou hrozbou než uhlíková stopa, kterou zanechává infrastruktura současného finančního systému se všemi budovami a miliony zaměstnanců. Je to dobrovolný systém, který nespotřebuje víc, než jsou jeho uživatelé ochotni zaplatit.
Není tajemstvím, že bitcoin je velmi volatilní. Jeho hodnota nejčastěji udávaná v dolarech je z krátkodobého pohledu nestabilní, kurz silně kolísá, skáče někdy až o desítky procent. Do jaké míry jde podle tebe o přirozený jev? A co bývá nejčastější příčinou prudkých výkyvů?
Bitcoin je pro mě, jak už jsem zmínil, „měna puberťák“, momentálně v dlouhodobém exponenciálním růstu. Nestability, velké spekulativní růsty a propady prostě k němu patří, k něčemu takovému, co má obrovský potenciál adopce, ale ještě tam zdaleka není. Dlouhodobě bitcoinu věřím, krátkodobě je to vždy o dobrých a špatných zprávách, vyjádřeních jednotlivých států o tom, jak budou bitcoin regulovat a podobně. Někdy je ale lepší tomu nevěnovat moc pozornosti.
Jakou fází prochází trh virtuálních měn právě nyní? Jsme stále ještě někde na začátku?
Myslím, že jsme stále na začátku. Současná adopce je i ve vyspělých státech velmi malá, odhaduje se kolem 1 %. Také technologický vývoj kryptoměn obecně je v plenkách a čekají nás ještě opravdu velké inovace v oblasti efektivity a míry soukromí a také v oblasti složitějších aplikací, jako jsou zcela decentralizované směnárny a mnoho dalších.
Dění kolem bitcoinu a jiných kryptoměn bývá často označováno jako bublina či mánie. Mají tato tvrzení své opodstatnění, nebo jde spíše o neznalost ekonomie?
Pokud je bublina označením stavu, kdy je nějaké aktivum nadhodnoceno, tak je potřeba říci, že to je v kryptoměnách velmi častý stav: rovnovážná cena se musí tržně objevit, nejde ji vypočítat, a tak je její velké kolísání na místě. Rozhodně si ale nemyslím, že je bitcoin (na rozdíl o většiny dalších kryptoměn) prázdnou bublinou bez hodnoty. Bohužel je prostě komplexním živoucím ekosystémem. Jakékoli přesnější predikce ohledně jeho ceny a vývoje jsou podle mě předstírání znalostí, které nikdo nemá.
Vidíš, Martine, ty osobně bitcoin jako prototyp měny budoucnosti? Budeme podle tebe běžně platit bitcoiny v online prostředí?
Pro mě je bitcoin měnou současnosti. Budoucnost bude nejen o bitcoinu, takže čím přesně budeme platit, to si netroufám odhadovat. Kdybych si ale měl vsadit buď na bitcoin, nebo dolar, vsadil bych určitě na bitcoin. Dolar ani euro před sebou dlouhou budoucnost nemá.
Můžeš prosím na závěr zájemcům, kteří by se o kryptoměnách chtěli dozvědět více, sledovat vývoj nebo přímo začít obchodovat, doporučit nějaké zajímavé internetové stránky?
Z českých věcí doporučím číst blog BtcTip (http://btctip.cz), sledovat Bitcoinovou komunitu CZ & SK na Facebooku (https://www.facebook.com/groups/bitcoincz), navštívit Paralelní Polis (https://www.paralelnipolis.cz) nebo sledovat její pravidelné Bitcoin meet-upy a další program (https://www.youtube.com/playlist?list=PLGJQS0h-wqLT2iLOfwYc4AdutvUuKxZmK). K prodeji a nákupu bitcoinu za koruny se hodí burza Coinmate (https://coinmate.io) a k bezpečnému uchování bitcoinu a dalších kryptoměn zcela jistě hardwarová peněženka TREZOR (https://trezor.io).
Z materiálů v angličtině nemohu vynechat doporučení jakékoli přednášky od Andrease Antonopoulose (https://www.youtube.com/user/aantonop) a skvělý seznam bitcoinových odkazů Jamese Loppa (https://lopp.net/bitcoin.html).
Poděkování
V prvé řadě bychom chtěli poděkovat našemu váženému hostu panu Martinu Šípovi za velmi zajímavou a obohacující přednášku. Dále děkujeme za zorganizování celé akce koordinátorovi SIGu Manager Stanislavu Wolfovi a také mensanovi a zároveň proděkanovi FIT VUT panu Bohuslavu Křenovi za pomoc při poskytnutí prostor. A závěrečné poděkování za drobnou výpomoc patří Michalu Blümelovi, Radimu Novákovi, Dagmar Srbové, Broni Milinkové, Miladě Pytelové a Ludmile Wallové Průšové. Všem ještě jednou srdečně děkujeme.
PODÍVEJTE SE NA ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY
SPRÁVNĚ TÉMA, SPRÁVNÝ HOST
Jedním ze základů úspěchu každé mensovní akce je správný výběr tématu a hosta. V našem případě se povedlo nadmíru obojí, a tak se původně plánovaná akce pro 30 lidí postupně zvětšovala. Vašim nárokům jsme průběžně naslouchali, a dokonce čtyřikrát změnili přednáškový sál. Na setkání s panem Martinem Šípem se nakonec přihlásilo 175 lidí, z toho přes 40 % mensanů.
BITCOIN VE SVĚTĚ
Jižní Korea
Korejská vláda nedávno uvedla, že uvažuje o zdanění bitcoinů, chce tak zamezit nekontrolovatelným účtům s kryptoměnou zakládaným nezletilými nebo cizinci.
Japonsko
Vláda uvažovala o tom, že by z bitcoinu vytvořila oficiální měnu. Tím by mohla kryptoměnu více regulovat i zdaňovat.
Izrael
Chystá se vyvinout vlastní národní virtuální měnu, která má v budoucnu zcela nahradit bankovky, mince a také elektronické peníze na bankovních účtech v běžné měně. První fáze by měla začít v roce 2019 a celý proces má být pod přísným dohledem centrální banky.
Německo
Uznalo bitcoin jako měnu už v roce 2013. Obchodování s bitcoiny tak začalo podléhat dani z kapitálových výnosů. Zároveň rozhodnutí spolkového ministerstva znamenalo, že se obchodní zisky vyjádřené v bitcoinech stávají předmětem 25procentní daně.
USA
Americký centrální daňový úřad označil v roce 2014 bitcoin a další virtuální měny za majetek, nikoliv měnu. Tím se na něj začala vztahovat zdaňovací povinnost.
Rusko a Čína
Obě země vyvíjí vlastní národní digitální měnu s poněkud jinými pravidly, než jsme u kryptoměn zvyklí, zcela pod kontrolou ji má mít stát.
Estonsko
Již před časem oznámilo svůj záměr vytvořit pilotní projekt národní virtuální měny Estcoin.
KDE KOUPIT BITCOINY?
Bitcoiny lze koupit například v bitcoinmatech (obdoba bankomatů), které naleznete například v pražském Slovanském domě, v Arkádách Pankrác nebo v brněnském obchodním centru Omega. Bitcoiny rovněž můžete pořídit na některé z bitcoinových burz (třeba Bitstamp),
v bitcoinové směnárně (například Coinbase), nebo nové bitcoiny můžete na svém počítači vytěžit.
KDE MŮŽETE ZAPLATIT BITCOINEM?
Podle mapy Coinmap je v České republice již přes sto možností, kde bitcoiny můžete utratit. Zatím vedou restaurace a kavárny, ale zaplatit můžete také v půjčovnách vybavení, kadeřnictvích, trafikách a obchodech s potravinami. Například Alza.cz koncem května zavedla do svých provozoven bitcoin bankomaty od společnosti General Bytes a možnost platit touto kryptoměnou pomocí platební brány BitcoinPay. Kromě toho je od loňského roku možné koupit a prodat bitcoiny v síti 260 prodejen tabáku GECO. V Praze si za virtuální peníze můžete pronajmout své místo v hubu Paperhub. I ve městech jako Brno, Olomouc nebo Pardubice se začínají objevovat první obchody, které virtuální měnu přijímají.