Porucha autistického spektra (ASD) je vývojová odlišnost vyplývající z rozdílného fungování mozku a je diagnostikována podle kritérií DSM-5. Po desetiletí se výzkum autismu zaměřoval především na deficity, například v oblasti chování a sociálních dovedností. Tyto studie poukazovaly na obtíže, s nimiž se lidé s autismem potýkají na rozdíl od neurotypických jedinců.
Přestože je autismus neurovývojovou odlišností, nové výzkumy přinášejí jiný pohled na schopnosti lidí s autismem. Ukazují, že autismus může být i výhodou. Již od devíti měsíců věku bylo u osob s ASD prokázáno, že disponují výjimečnou inteligencí, kreativitou a schopností řešit problémy, což zpochybňuje tradiční představy o tom, co znamená být „chytrý“.
Od rozpoznávání vzorců a paměti až po inovativní myšlení a hluboké soustředění — autistický mozek často vykazuje silné stránky, které tradiční IQ testy i společenské předpoklady opomíjejí. Jako matka neurodivergentních dětí cítím potřebu tento výzkum dále zkoumat, abych pochopila, jak se autistická inteligence vymyká obecným očekáváním a jak dokážeme rozpoznat výjimečnost, která na spektru vždy existovala.
Nedávná studie ukazuje, že lidé diagnostikovaní s Aspergerovým syndromem, mírnější formou ASD, často vykazují nadprůměrnou inteligenci a vynikají zejména ve verbálních schopnostech. Více než 40 % lidí na autistickém spektru má nadprůměrné IQ (nad 115). Pro srovnání – v běžné populaci činí podíl osob s nadprůměrným IQ přibližně 15 %. Tato data ukazují, že významná část lidí s ASD má nadprůměrnou inteligenci, a to v mnohem vyšší míře než obecná populace.
Další studie navíc ukazují, že tento podíl se zvyšuje. Během posledních padesáti let se počet lidí s ASD a nadprůměrnou inteligencí výrazně zvýšil. Podle výzkumů je to důsledkem zásadních změn v chápání autismu a aktualizace diagnostických postupů.
Porozumění vztahu mezi autismem a inteligencí vyžaduje uznání jedinečných silných stránek a kognitivních profilů osob na spektru a ocenění rozmanitosti jejich schopností. Lidé s autismem často vykazují schopnosti jako kreativitu, mimořádný smysl pro detail a extrémní soustředění – tzv. hyperfokus.
Ačkoli může být hyperfokus vnímán jako negativní rys, jeho vhodné využití z něj může učinit „superschopnost“, která lidem s autismem umožňuje uspět v oblastech, jež je zajímají, a přinášet pozitiva.
Mnohé z největších myslí moderní doby jsou považovány za osoby s rysy autismu, včetně Alberta Einsteina, Charlese Darwina, Billa Gatese a Isaaca Newtona. Jedním z důvodů mohla být právě schopnost hlubokého soustředění. Autističtí lidé často disponují rozsáhlými znalostmi v oblastech svého zájmu a díky intenzivní koncentraci se stávají skutečnými odborníky.
Je zřejmé, že mnoho lidí v rámci komunity ASD má schopnosti, které mohou vést k mimořádným úspěchům v jejich specializovaných oblastech. Výzkum a psychometrické testování ukazují, že přibližně třetina dospělých s autismem má výjimečné dovednosti v určité oblasti.
Výzkum rovněž naznačuje genetickou souvislost mezi rizikem rozvoje autismu a intelektovými schopnostmi. Studie poukazují na to, že geny spojené s ASD se mohou překrývat s geny souvisejícími s vyšší inteligencí.
Jinými slovy existuje společný genetický základ, který ovlivňuje inteligenci i ASD bez ohledu na pohlaví. „Riziko“ autismu je tak do jisté míry součástí „rizika“ vysoké inteligence.
Také struktura mozku lidí na spektru vykazuje znaky související s inteligencí. Studie ukazují, že lidé s autismem mají větší objem mozku, vyšší počet neuronů a větší objem oblastí jako hipokampus.
U lidí s autismem byl rovněž prokázán rychlejší růst mozku, který vede ke zvýšeným smyslovým a vizuálně-prostorovým schopnostem, vyšší míře soustředění a promyšlenějšímu rozhodování. Všechny tyto charakteristiky mohou přispívat k inteligenci.
Je zřejmé, že autistický mozek je odlišný — tato odlišnost však může být jeho silnou stránkou. Neurodiverzita může posilovat vnímání, cit pro detail a schopnost vidět souvislosti, které ostatním unikají. Mnozí z nejvýznamnějších inovátorů, vědců a umělců v historii pravděpodobně vykazovali rysy odpovídající autismu, což naznačuje, že toto jedinečné kognitivní nastavení je dlouhodobě jedním z motorů lidského pokroku.