Večer 8. prosince 2016 se velmi protáhl. Strávil jsem jej v komorní atmosféře žižkovského Winetikvariátu na výjimečné akci SIGu Literární tvorba. Těžištěm programu byl seminář vedený architektem Antonínem Šíchou a básníkem Františkem Lomcem v jedné osobě. Ze čtyř nabídnutých témat jsme si s předstihem vybrali nikoliv samoúčelně to nejvznešenější, nejnáročnější, neboť vnitřně nejbohatší: Luis de Góngora y Argote: Fábula de Polifémo y Galatea. Ač znalý jazyka kastilského, pan Šícha recitoval a vykládal předně překlad/přebásnění z pera Vladimíra Holana (ve spolupráci s Václavem Černým). Získal si nás jak zaujetím pro téma a patřičnou erudicí, tak i významným umocněním estetického účinku díla a našeho zážitku vynikající deklamací.
Nedorazil jsem tak docela nepřipraven. Poctivě jsem si prošel originál vrcholného představitele kulteranismu. Text takové úrovně a náročnosti, obtěžkaný záplavou metafor a aluzí, by si ovšem zasloužil (vyžaduje!) důkladné studium, a to i kontextuální, tedy antické mytologie. Snažil jsem se poučit zejména s dopomocí španělského, francouzského či anglického výkladu a analýzy. Poštěstilo se mi narazit i na dobovou recenzi českého překladu (s. 377 – 379), oceňující Holanovu ambici, odvahu a vzepětí tvůrčích sil, jinak ovšem břitkostí kritiky nešetřící. Jak bychom však dnes byli vděčni za žijícího českého básníka, byť jen s odleskem Holanova génia!
Setkání ve Winetikvariátu pokračovalo autorským čtením. Eliška Anna Kubičková připoutala pochvalnou pozornost příjemně pobavených přítomných posluchačů především povedeně propracovanou povídkou poskládanou prostřednictvím prvočinitelů počínajících písmenem p. Sám jsem s povděkem kvitoval podnětnou zpětnou vazbu laskavých kritiků směřující k vylepšení mých recitátorských dovedností, v nichž mám stále nemalé rezervy. Snad ne nepřekonatelné. Verše musí vpravdě ožít, poezie musí znít! A to jak doslovně, tak ve společnosti. Nebýt již jen „gramatikou mrtvého jazyka“. Byť by i tak byla příslovečnou Popelkou, věřím, že tou s grácií, důvtipem a kuráží z filmových „Tří oříšků“.