Organizační tým ve složení Petr A. Lukaštík, Čestmír Kalus, Martin Grossmann, Radek Hřivňacký, Hana Kalusová, Hana Vantuchová, Jiří Šmach, Kateřina Horková, Ladislav Adamec, Mikuláš Navrátilík, Lukáš Kobierský, Radek Jureček.
Ve dnech 27. září – 1. října 2023 do Ostravy přijelo skoro 140 účastníků celostátního setkání. Přes den si mohli vybírat z různých exkurzí, procházek a aktivit nebo si zařídit program vlastní, v podvečer byly připraveny přednášky a večery už byly tradičně věnovány soutěžím týmovým nebo individuálním, po nichž už byla na programu jen volná zábava. Sobotní bojovce počasí moc nepřálo, ale odpoledne už vysvitlo i sluníčko.
V soutěži týmů (kterých bylo tentokráte deset) se všechny záludnosti podařilo nejlépe překonat týmům PROF. ARRONAX, KAPITÁN NICHOLL a PHILEAS FOGG. V soutěži jednotlivců se pak na prvních třech místech umístily Eliška Valentová, Michaela Spáčilová a Lucie Jirků.
Děkujeme vám všem, kteří jste přijeli a podíleli jste se na tom, že během setkání vládla tak báječná a pohodová atmosféra, a doufáme, že jste si setkání užili. Děkujeme také všem, kteří se aktivně zapojili do programu, a všem těm, kteří nám umožnili, abychom do programu mohli zařadit exkurzi, prohlídku, procházku, sportovní aktivitu nebo přednášku.
Nicméně podzimní celostátní setkání v Ostravě už je historií a už se těšíme na jarní celostátní setkání v květnu 2024, které pro nás chystá MS Liberec.
Fotky z akce:
Zdeněk Falář, Lucie Jirků, Radek Jureček (čtvrtek, pátek, neděle), Pavel Valenta
Dojmy účastníka setkání
Jakub Moc
Na konci září jsem vyrazil na celostátní mensovní setkání. Poprvé jsem na setkání byl v Prostějově jen na jednu noc, tentokrát to tedy bylo poprvé, co jsem zažil setkání kompletní.
Do Ostravy jsem dorazil ve čtvrtek v 11:54, zhruba ve 12:30 jsem byl u hotelu. Protože jsem si zvolil takto nešikovný čas příjezdu, nebyl na místě žádný organizátor, a tak jsem strávil asi 30 minut zmatený před hotelem, než se mi podařilo ubytovat se v Lowcost Hotelu. Od 15:00 zhruba do 17:00 jsem byl na exkurzi v Marlence ve Frýdku-Místku. Exkurze zahrnovala ochutnávku některých výrobků a prohlídku výrobny. Provázel nás skvělý řečník, a i proto byla prohlídka tak zajímavá.
Po návratu na hotel jsem měl trochu volného času, tak jsem se šel podívat na jednání Rady Mensy. Vydržel jsem na ní od 17:40 do konce, tedy zhruba do 18:30. Jednání začínalo v 9:00, celkem se tedy jednalo zhruba devět a půl hodiny! Poté jsme odešli na večeři. Vzhledem k tomu, že je Best Western hotel Vista čtyřhvězdičkovým hotelem, byla večeře dost formální v porovnání s tím, na co jsem zvyklý. Na stolech byla připravena voda, číšníci přinesli polévku, kterou jsme si sami mohli nabrat, a poté přinášeli hlavní chod.
Po večeři, od 19:10, se hrála individuální hra o generaci Z (lidé narození po roce 2000): měli jsme odpovědět na 20 otázek ohledně hudby, memů, zkratek a podobně. Koncept se mi velmi líbil, přestože jsem odpověděl asi jen na třetinu otázek a chvílemi se muselo čekat na ostatní. S týmem jsme pak absolvovali ještě hru Dvouminutovka. Během dvou minut jsme měli odpovědět na co nejvíce otázek. Této jednoduché odpočinkové hře nemám co vytknout. Na hotel jsem se dostal zhruba ve 21:00.
Pátek jsem začal snídaní v Lowcost Hotelu. Nebyla sice tak bohatá, jako bývá jinde, ale pro mě, jakožto studenta, byla naprosto vyhovující. Jen voda chutnala nějak podivně. Od 11:00 jsem byl na exkurzi v Planetáriu. Chvíli povídali přímo zaměstnanci o současné obloze, poté jsme viděli zhruba 45minutový film o vesmíru. Program byl rozhodně zajímavý, nicméně já osobně bych preferoval něco trochu odbornějšího.
Od 16:00 jsem byl na zajímavé prohlídce v Muzeu meteoritů ve Frýdku-Místku. Dozvěděli jsme se něco o jejich druzích, jejich původu a také trochu o problematice pojištění meteoritů v hodnotě několika milionů. Překvapilo nás i to, že největší sítí pro zachytávání letících meteorů (bolidů) na světě je Evropská bolidová síť založená Zdeňkem Ceplechou z Česka.
Po večeři jsme dostali informace k sobotní bojovce a zahráli jsme si hru Odhad, kterou si pro nás připravil Tomáš Blumenstein. Spočívala v tom, že Tomáš promítal jednoduché fyzikální a podobné úlohy (např. Jaká je hmotnost koule ze zlata o průměru 3 metry?) a naším cílem bylo co nejrychleji a nejpřesněji odhadnout nebo spočítat odpověď. Tato soutěž mě bavila možná nejvíce z celého setkání, dokonce jsem pak pomáhal Tomášovi s vyhodnocením. Spát jsem šel až po půl dvanácté.
V sobotu na nás čekala bojovka. Týmy startovaly po čvrthodině u mostu přes Ostravici v Ostravě-Přívozu. Čekalo nás 11 stanovišť s šiframi, na jejichž vyřešení jsme měli po 15 minutách. Původně jsme měli dostávat QR kód s odkazem na zadání, ale systém většinu času nefungoval, takže jsme dostávali zadání na papíře. Některé šifry byly zajímavé, například šifra s převrácenou japonštinou, QR kód s braillovým písmem nebo morseovka zakódovaná do zvuků zvonů. Bohužel většinu výletu pršelo (nebo alespoň mrholilo), takže jsem se těšil domů. Včetně dopravy trvala celá bojovka zhruba od 8:10 do 16:02.
V 18:00 měl náš tým zneškodnit bombu. Jednalo se o hru Keep Talking and Nobody Explodes, v níž jeden člověk sedí u PC a snaží se zneškodnit bombu podle rad zbytku týmu, který má k dispozici dokumentaci ke zneškodnění. Tuto hru jsem si užil a chtěl bych si ji někdy zahrát znovu, přestože nám se moc nedařilo. Během dvaceti minut jsme zneškodnili jen tři moduly z jedenácti, poté jsme vybouchli.
Po večeři nás čekala individuální hra o tom, co si myslí zbytek místnosti. Za odpověď na každou z 10 otázek jsme dostali tolik bodů, kolik lidí v místnosti odpovědělo stejně. Například když jste na otázku „Kdo je nejvýznamnější ostravský rodák?“ odpověděli „Petr Augustín Lukaštík“, dostali jste řekněme 6 bodů, protože tato odpověď se celkem objevila šestkrát. Zajímavý koncept, stejně tak by mohlo být zajímavé bodování obrátit (nejvíce bodů, pokud stejně odpověděl jen jeden další člověk, méně bodů, pokud tak odpovědělo více lidí). Než jsem odešel do hotelu, seznámil jsem se s jedním studentem z Německa na výměnném pobytu. Spát jsem šel chvíli po půlnoci.
V neděli v 9:30 proběhlo společné focení, vyhlášení průběžných a konečných výsledků a rozdání cen. Zhruba do 12:00 jsem pomáhal organizátorům s odnosem věcí. Poté jsem se chvíli zdržel v hotelu, než jsem odjel na nádraží. Vlak (Eurocity Českých drah) byl úplně plný – jen v části vagónu u dveří stálo nejméně 10 lidí, 2 kufry a 3 batohy. Dokonce byla ve vlaku security.
Až na některé části (nejistota při příjezdu, bojovka v dešti, shánění dopravy) mě setkání celkově bavilo, příště si však budu muset nějaké věci naplánovat lépe (ne dvě navazující exkurze, více času na odpočinek). Chtěl bych poděkovat všem organizátorům a všem lidem, kteří mě vozili autem na exkurze a díky nimž jsem se mohl setkání aktivně účastnit.
A co vy, už se těšíte na jarní setkání v Libereckém kraji?
