Poslal jsem předem organizátorům i několik otázek k dané problematice. V té době jsem byl pevný odpůrce vstupu do II. pilíře, a tak jsem byl zvědav na argumenty náměstka ministra financí.
Akce začala dle plánu v 18:00 a sešel se nás tam hojný počet pro zaplnění pronajatého salonku. Kromě náměstka, který má důchodovou reformu na starosti, byl pozvaným hostem i zástupce Raiffeisen pojišťovny, který nám představil tento nový produkt z jejich pohledu.
Cílem diskuse nebylo pouze si vyslechnout, proč vstoupit či nevstoupit do II. pilíře, ale poskytnout zástupci ministerstva financí pohled členů Mensy na problémy s tím spojené, jak je vnímáme my.
Na úvod diskuse měl pan náměstek Urban krátkou prezentaci, ve které nastínil historický vývoj důchodového pojištění, demografický vývoj a vývoj na tzv. důchodovém účtu a objasnil, co se snaží řešit aktuální reforma zavedením II. pilíře. Zásadní informací bylo, že už několik let je pravidelně nutné důchodový účet dotovat z jiných zdrojů, protože jeho deficit v roce 2011 byl 40 miliard, v roce 2012 byl už 50 miliard a výhled do budoucna nevěstí ani náznakem možnost vyrovnání.
Realizace II. pilíře vychází z německých a holandských zkušeností. Podporuje zlepšení penze pro lidi s vyššími příjmy. Zároveň byly popsané garance, které by měly vklady účastníků ochránit. Všechno to samozřejmě řešilo variantu, že by chtěl krást či defraudovat majitel penzijního fondu, o variantě státního bankrotu či hyperinflace nebyla v garancích řeč.
Následovala prezentace zástupce pojišťovny, který předestřel, že pro ně se jedná spíš o sekundární produkt, který doplní do svého portfolia. Označil ale několik problematických míst, a to zejména fakt, že aktuální verze důchodové reformy nijak neřeší deficit I. pilíře a vyvedení 3 % do penzijních fondů ho ještě prohloubí. Další problém je velice malý zájem lidí, protože fond pro efektivní fungování (rozložení nákladů) potřebuje alespoň 50 tisíc klientů. Malý nárůst klientů souvisí i s tím, že nezávislým makléřům se nevyplatí v rámci „finančního poradenství“ nabízet tento produkt, protože jejich provize nedosahuje ani 20 % provizí z jiných investičních produktů. Popsal také zásadní problém stávajícího I. pilíře, kde je obrovský nepoměr mezi penzí člověka s podprůměrným platem (20 000 Kč => penze cca 10 500 Kč) a člověka s nadprůměrným příjmem (50 000 Kč => penze cca 15 400 Kč).
Pak následovala diskuse, která se snažila řešit otázky, které si účastníci připravili předem. Jedním z probíraných témat bylo, proč při dědění, pokud je dědic účastníkem II. pilíře, přejde dědictví na jeho účet a nemůže si vybrat jinou variantu (např. vyplacení v hotovosti ihned). Odpověď byla, že nikdo z přítomných neví, proč to tam je takto navrženo. Další otázka se týkala situace, kdy někdo před dosažením důchodového věku utrpí úraz nebo těžce onemocní a není schopen si do II. pilíře spořit, jak se to projeví na jeho důchodu. Dle tvrzení obou pánů v tomto případě prý nedojde k ponížení penze z I. pilíře za období, ve kterém má daný člověk problémy. Další otázkou, na kterou nikdo neznal odpověď, bylo, proč nejde do II. pilíře dávat víc, než je dáno zákonem.
Při oficiálním ukončení jsme shrnuli problémy, na které jsme při vzájemné debatě přišli a o kterých i pan náměstek uznal, že jsou nejasné. Shodli jsme se na tom, že přísun informací ze strany státu o fungování II. pilíře je velice poddimenzován a že bez jeho výrazné změny nedojde k naplnění potřebného počtu účastníků v penzijních fondech. Pak následovala volná debata, kde se probíraly občas divoké teorie o důvodech, proč daná reforma vůbec probíhá.
Z mého pohledu byla debata velice přínosná. Zjistil jsem například, že veškeré dnešní tzv. „důchodové kalkulačky“ nabízejí čísla, která jsou jen velice hypotetickou variantou, protože nepočítají s žádným zásahem do legislativy, a to jak ve výpočtu odvodů do II. pilíře, tak obzvlášť v mechanismu výpočtu penze v I. pilíři. A protože jak bylo řečeno, deficit na důchodovém účtu nadále trvá a stávající „reforma“ to nijak zásadně neřeší, je nutnost změny výpočtu výše penzí v budoucnu vysoce pravděpodobná. Takže já jsem si po návratu z Prahy domů rozšířil své investiční portfolio o další položku a za 18 let se uvidí, zda to bylo moudré rozhodnutí.
Srdečně děkuji Tomáši Merglovi a jeho kolegům za přípravu diskuse.