Mensantrop je mensan, který naplňuje hlavní poslání Mensy, tedy využití inteligence ve prospěch celého lidstva. Nejen tím, že by trávil volný čas s ostatními mensany, ale také tím, že dělá pro všechny něco prospěšného, na co by člověk s nižším IQ nestačil.
Hodně z vás by možná něco takového chtělo dělat, ale nemáte nápad, co by to mělo být. Tato rubrika by vám proto měla dodat inspiraci tím, že vám představí aktivity mensanů, kteří nějaký nápad na takovou aktivitu našli a realizovali. V tomto prvním díle zkusím začít tím, koho znám nejlépe, tedy sám sebou…
Vždycky jsem měl sklony hledat nějakou příležitost, jak udělat něco užitečného, co svým dopadem přesáhne můj život a úzký okruh mých blízkých. Ve svých devatenácti letech jsem přes e-mail začal dávat dohromady lidi, kteří používali počítače Macintosh, a sdružovat je do jakéhosi klubu. Tehdy to v Čechách byla rarita, takže pokud jste měli Maca, sehnat někoho, kdo by vám s ním poradil, nebylo jednoduché. O rok později mě napadlo založit oficiální neziskovou organizaci.
Tehdy se na to hodila právní forma s názvem občanské sdružení, dnes se tomu samému podle zákona říká spolek. Pro založení sdružení byli potřeba alespoň tři lidé, z nich alespoň jeden musel být plnoletý. Tam jsem se domluvil se dvěma studenty z mé e-mailové skupiny, Ondrou Bojarem a Jakubem Nešetřilem, a šli jsme do toho. Postupně se k nám přidalo pár dalších nadšenců, následujících několik let jsme pořádali pravidelná setkání, vydávali CD s volně šiřitelným softwarem, dokonce i časopis s názvem Zrušit.
Pomohli jsme hodně lidem, množství členů postupně narostlo na 700, jako vedlejší efekt jsme získali i nějaké manažerské a organizační dovednosti. Později se nám začalo nedostávat volného času a s příchodem iPhonu a iPadu se Apple dostal do širšího povědomí, vznikly novější a modernější komunity, takže činnosti klubu postupně ustaly, ale e-mailová konference vydržela aktivně fungovat dvacet let.
O nějaký ten pátek později se mi narodil syn, a jak začal brát rozum, zaujal ho Minecraft. Líbilo se mu, že se dá hrát online a že může ve virtuálním světě komunikovat s dalšími dětmi a pracovat na společných projektech. Tak jsem s ním a pro něj vytvořil vlastní server, nazvali jsme ho TrainMazeLand, protože syn měl rád vlaky, já zase bludiště.
Chtěl jsem náš server odlišit od všech ostatních, aby dlouho vydržel a přinesl nějaký užitek. Tak jsem ho pojal trochu jinak a zavedl jsem přísná pravidla chování a podmínky pro získání funkcí v tak zvaném A-týmu, což byla skupina hráčů, kteří se o server měli starat.
Vyžadovali jsme slušnost, trpělivost, loajalitu, kolegiálnost, pořádali jsme pravidelné online porady. Většina dětí, kterésenaserverpřipojovaly,bylavevěku od8do13let,aleužpopártýdnechse naučily férově rozhodovat a měly dobrý pocit z pomáhání druhým. Server dodnes funguje a je v něm například největší minecraftové bludiště s 10080 místnostmi, k jehož úspěšnému zvládnutí vám stačí znát Ludolfovo číslo.
Při budování minecraftového serveru jsem narazil na potřebu být schopný nějak jednoduše rozšiřovat jeho možnosti a schopnosti. Tak mě napadlo vytvořit plugin, který ho umožňuje jednoduše programovat jazykem podobným BASICu. Ten jsem se totiž ve svých jedenácti naučil jako první a stále mi připadá jednodušší na pochopení než všechny ty moderní objektově orientované programovací jazyky. Během tří let si plugin na své servery nainstalovalo přes 1300 dětí a hodně z nich mi dnes píše, že můj plugin MadCommands byl první, na čem se začaly učit programovat.
Teď už zase hledám nějakou novou inspiraci a třeba ji, stejně jako vy, najdu v dalších dílech této rubriky. Do nich chystám portréty zajímavých lidí a projektů, které se mi podaří objevit. Pokud znáte někoho, kdo by se sem hodil, dejte prosím vědět na e-mail mensantrop@mensa.cz nebo se přidejte ke skupině Mensanthropist na Mensa Workplace. A pokud chcete být mensantropem, ale ještě nevíte, do čeho se pustit, snad vám tato rubrika pomůže.