Během okolností příprava první schůzky a zahájení MEG připadly na mou hlavu, čehož jsem se s chutí ujala. Přemýšlela jsem, jak první schůzku tohoto SIG pojmout. Myšlenka je jasná: zveme i zahraniční členy s tím, že budou všemu rozumět a my česky mluvící se přiučíme angličtině. Můžeme se jen tak sejít a povídat si jako na schůzce místní skupiny. Když mají Češi s Čechy mluvit anglicky, tak ať je to povídání o zemích, kde se česky nemluví, tedy povídání o světě.
Na první schůzce jsme příjemně poseděli v omšelém leč kultivovaném hotelu Legie, popovídali jsme si anglicky, zahráli jsme si Coutry road na kytaru, a především jsme si povídali s prvním čestným hostem MEG s panem Aloisem Peyrem.
Proč jsem pozvala právě tohoto hosta? Nejen proto, že docela sám přeplul Atlantik. Jeho příběh začal v Plzni, kde se narodil, pokračoval v padesátých letech, kdy ho na osm let uvěznili. Několik let prožil v Jáchymově. Věznění si s kamarády ulehčovali vymýšlením pohádek o tom, jak jednou emigrují, odjedou do Hamburku („… snad jsme si vybrali Hamburk, protože jiný přístav jsme v té době neznali …“), budou pracovat a postaví si loď, na které odplují do Austrálie. Čas šel dál, pan Alois byl propuštěn z vězení a v roce 1968 skutečně emigroval. Měl tehdy ženu a dva malé syny, do Austrálie se proto dopravili místo lodí jen obyčejným letadlem – a bez přátel z vězení. Přátele neviděl celá léta, nikdy se nenavštívili. Až jednoho dne si pan Alois řekl, že se za nimi vydá tedy on. A nejen to! Splní jejich dávný pohádkový sen o plavbě z Čech do Austrálie lodí, jenom obrátí směr.
V roce 2004 prodali dům, žena si pořídila menší a méně odlehlé bydlení a on devět metrů dlouhou plachetnici, na níž vyplul na cestu. Nejprve doplul do Malajsie, kde měl řadu drsných zkušeností s místním obyvatelstvem. Z Malajsie přelétl do Ameriky. Zde si koupil druhou vhodnější loď, teď už věděl, že oceány je lepší přeplouvat na lodi delší než devět metrů.
Při prvním vyplutí směrem k Evropě, měl však po 700 km nehodu: praskl mu stěh, tedy jedno z lan, které drží stěžeň. Obrátil se zpět k Americe, avšak cestou na pevninu mu došla nafta. Nezbylo mu, než driftovat, tedy nechat se unášet přírodními živly, a vysílat signál o pomoc. Zjistil, že Amerika před časem změnila přijímací systém, nedovolal se proto na pevninu. Vysílal tedy lokální signál, respektive požadavek, aby o něm uvědomili pobřeží. Vysílal na frekvenci, kterou každý kapitán během plavby musí monitorovat. Během deseti dní kolem Aloise projelo několik lodí, jedna byla jen asi 50 m od něj, přesto nikdo neodpověděl. Po deseti dnech se na Aloise usmálo štěstí, přesněji pilot amerického letectva, který náhodou prolétal nad ním.
Po opravě lodi na Floridě Alois vyplul podruhé. Tentokrát po třech měsících úspěšně doplul až do Portugalska. Velká bouře ho potkala jen jednou, první čtyři dny kormidloval v kuse, potom si lehl na dno a 24 hodiny spal. Probudil se ve stejné bouři, až další den se utišila. Loď zvládla 24 hodin v bouři sama.
Cesta z Portugalska kolem Španělska a Francie, a plavba kanály až do Čech, byla ve srovnání s oceánem hračka. Pan Alois do Prahy dorazil na podzim loňského roku. Zakotvil na Císařské louce a navštívil své přátele. Zimu prožil na palubě své lodi, a na sobotu 18. dubna naplánoval zvednutí kotvy. Vypluje směrem na Labe, německé kanály, Rýn, Dunaj, Černé moře, Středozemní moře. Plánuje „zazimovat se“ na Nilu, kde si prohlédne pyramidy (krokodýly může vynechat, protože ty zná z domova). Další rok chce jet přes Rudé moře do Indického oceánu a zpět domů do Austrálie.
Vzdejme čest také jeho chrabré paní, která si poradila nejen s emigrací s malými dětmi, ale také s australskou džunglí deštného pralesa, kde dlouho bydleli. Hady prý střílela prvním zásahem. (Přesto po nich raději hází kameny- těmi se lépe strefuje i z druhého patra). Jistě je ráda, že nyní bydlí blíže městu, nemusí už do butiku jezdit 170 km kolem krokodýlího přírodního parku. V novém bydlišti také nemusela s manželem ručním ocelovým vrtákem po pět dní vrtat pětimetrovou studnu jako v jejich domě v deštném pralese.
Přejme panu Aloisovi dobrý vítr a klidné politické vody v zemích, které bude míjet. V příštích třech týdnech by měl v České televizi vyjít dokument o panu Aloisovi , v němž se můžete dozvědět více.
Další informace o MEG se dozvíte prostřednictvím stránek: meg.mensa.cz, seznamu akcí na webu Mensy nebo rozesílanými e-maily.