Na základě hlasování mezi svými členy udělila Mensa České republiky Čestné uznání prof. PhDr. Martinu Hilskému, CSc., dr.h.c., MBE, který je profesor emeritus anglické literatury, shakespearolog, přední překladatel Shakespearova díla a držitel mnoha ocenění za literární práci. Slavnostní vyhlášení proběhlo na valné hromadě Mensy ČR ve Starých Splavech 5. 6. 2022. V souvislosti s oceněním Mensa ČR uděluje pamětní list s grafikou akademického malíře Karla Šafáře s motivy symbolizujícími myšlení a inteligenci.
Ocenění, které je definované charakteristikou „za významný přínos inteligenci národa, propagaci duševní kultury a šíření dobrého jména České republiky ve světě“, svoji definici letos opět zcela naplňuje – profesor Hilský patří k našim předním překladatelům Shakespearova díla. V roce 2001 ho za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady královna Alžběta II. jmenovala čestným členem Řádu Britského impéria (MBE). Profesor Hilský vyjádřil radost z ocenění.
Dalšími osobnostmi nominovanými na ocenění pro rok 2022 byli (v abecedním pořadí):
prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. – český lékař, specializací neurochirurg, v letech 1997–2020 přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a 1. LF UK,
prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. – lékařka a vysokoškolská pedagožka, profesorka histologie a embryologie, rektorka Univerzity Karlovy jako první žena v této funkci od založení univerzity,
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. – gastroenterolog, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie Transplant centra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, člen odborných společností, držitel ocenění za odborné publikace,
prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D. – vědec a vysokoškolský pedagog v oboru patologie se specializací na neuropatologii, přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Na slavnostním vyhlášení letošního ročníku Čestného uznání v rámci valné hromady Mensy České republiky převzal pan prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D. diplom z rukou předsedy Mensy ČR Martina Sedláčka. Prof. Josef Zámečník je držitelem řady ocenění, včetně ceny Česká hlava za výzkum nádorů mozku. Kromě bohaté publikační činnosti a členství v profesních organizacích je prof. Josef Zámečník velmi oblíbený i u studentů – na lékařské fakultě byl studenty několikrát zvolený učitelem roku. Ostatní ocenění se z důvodu pracovního vytížení omluvili, diplomy Mensy České republiky budou předané v náhradním termínu. Více informací uvádíme na mensa.click/cu.
Tolik strohý jazyk tiskové zprávy, letošní ročník Čestného uznání byl za mě poslední. Ještě před konáním valné hromady jsem z titulu autorky této aktivity Radu Mensy požádala o pozastavení Čestného uznání. Radním jsem uvedla za mě zcela jasné a pádné důvody – v posledních cca dvou letech způsobuje více starostí a rozkolů mezi členy Mensy než radosti. Rovněž reprezentace směrem navenek a šíření dobrého jména Mensy, jak bylo od začátku aktivity zamýšleno a dlouhou dobu se to dařilo, je ve spojení s udělením Čestného uznání dr. Pekové ohroženo.
Nebudu zastírat, že poslední kapkou v rozhodnutí aktivitu pozastavit byl pro mě článek Miroslava Charváta v minulém čísle časopisu (3/2022) o tom, že Čestné uznání porušuje stanovy Mensy. Máme svobodu slova, ale v rozsáhlém článku je snad pravda jenom to, že členů o udělení Čestného uznání hlasuje málo, na což dlouhodobě upozorňuji (v posledních letech hlasuje cca 200 členů – což je číslo porovnatelné s tím, kolik členů volí v mensovních volbách), dá se tedy diskutovat o tom, jestli je to aktivita celé Mensy a jestli může jakákoliv skupina mensanů mluvit jménem celé Mensy, jak píše i M. Charvát. Pokud ale časopis dostane do rukou nečlen anebo člověk, který o Čestném uznání nic neví, pomyslí si, že vlastně ani my jako Mensa nevíme, co chceme, a ještě do toho zatahujeme nominované osobnosti.
Přípravě a realizaci Čestného uznání jsem v každém ročníku věnovala desítky dobrovolnických hodin nejméně v průběhu půl roku příslušného ročníku (a společně se mnou další 3 dobrovolníci) přípravě materiálů, komunikaci s nominovanými osobnostmi, organizování předání a přednášek, přípravě diplomů a grafického listu, komunikaci s členy, která nebyla v posledním roce příjemná – pokud toto není doceněno a v podstatě nemáme zájem na tom, aby aktivita pokračovala, a dokonce se zdá, že nám začíná škodit, není důvod pokračovat.
Pokud bude trvat situace, že dobrovolník musí kromě samotného dlouhodobého vykonávání dobrovolnické aktivity v podstatě i bránit sebe a svoji práci, trávit cenný čas uváděním argumentů, proč co dělá a nedělá, odpověďmi v mailech i intranetovými diskusemi a bude doslova nařčen z toho, že porušuje stanovy Mensy (viz článek) tak moje dosavadní úsilí bylo opravdu „po zásluze oceněno“.
Poprosila jsem radní, abychom důstojně ukončili stávající ročník, což se stalo, na valnou hromadu nám slíbili účast hosté (nakonec přijel jen prof. Zámečník s doprovodem, byl velmi sympatický a slíbil nám přednášku, která se vzhledem k zakončení školního roku a zkouškovému období uskuteční na podzim).
Dále plánuji předat stávající ocenění osobnostem, se kterými se mi povede domluvit přednášky nebo setkání – zareagoval už pan profesor Hilský, který se teď intenzivně věnuje přípravě letních Shakespearovských slavností, ale setkání plánujeme na říjen.
Vzhledem k dlouhé pandemické situaci máme několik diplomů, které čekají na předání, a rovněž již delší dobu čekáme a pravidelně se připomínáme s přednáškou pana prof. Pomahače, kterému bychom rádi předali Čestné uznání z roku 2019, rovněž jsem několikrát poptávala exkurzi ve firmě Průša Research, kam poneseme Čestné uznání z minulého roku. Na zorganizování těchto setkání pracujeme, a až budou domluveny termíny, naleznete je, jako tradičně, v mensovním kalendáři.
Děkuji těm, kteří se na realizaci Čestného uznání podíleli, jsou to Jiřina Vlková, Tomáš Kubeš a Jiří Šmach, v předchozích letech i Česťa Kalus.
Děkuji vám za nominace osobností, upozorňování na skvělé počiny na poli duševní práce i za účast na hlasování na intranetu. Společnosti velmi chybí dobré vzory, proto jsem cítila dobrovolnickou práci na přípravě a realizaci Čestného uznání jako potřebnou. Velkou inspirací a radostí byla každoročně setkání s osobnostmi, které jsme na „mensovní půdu“ v souvislosti s oceněním na valné hromady anebo na následné přednášky zvali.
Přeji vám hezké léto a těším se na viděnou na mensovních akcích.