V neděli 19. února jsme se společně vydali na masopust do Kouřimi. Předpověď počasí byla děsivá, realita jen o trošku lepší. Přesto jsme před návštěvou místního skanzenu s masopustním programem vyrazili po naučné stezce k Lechově kameni, který je opředen různými legendami. Jedna z nich praví, že když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jemu věrní pokračovali dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra Lecha, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim.
Po procházce jsme zamířili do místní pivnice Paluba. Pan vrchní nás předem upozorňoval na nabídku pouze studených pokrmů. K našemu obdivu se však zachoval přímo skvěle a svému cechu hostinských udělal dobré jméno. Rozdělil se s námi o nedělní rodinný oběd připravovaný jeho paní. Chutnal znamenitě. Posilněni jsme už bez deště pokračovali do muzea lidových tradic, ochutnali zde zabijačkové pochoutky a s průvodem maškar nahlédli do minulosti řemeslných tradic.
