Lidstvo si utvořilo svět ke svému – pravorukému – obrazu. Leváci se přesto snaží. Nevěřili byste, kolik slavných osobností psalo levou, ne pravou rukou.
Je to pravda. Tyto řádky píšu zrovna v den, kdy mě, jako každý rok, navštívil brusič nožů. Já mu mohl na naostření nabídnout jen své kuchyňské nůžky. Vzal si je a asi za deset minut se vrátil ze své dodávky. „Představte si, že jsem se řízl,“ povídá. „Poprvé za celá ta léta. To byly nůžky pro leváky.“ Měl jsem ho snad radši na tuto nebezpečnou zbraň upozornit? Můžete je koupit v obchodech, které se starají o leváky, i když takových obchodů je málo. Faktem totiž je, vy všichni zhýčkaní praváci, že svět byl vytvořen přesně pro vás. Až na některé chyby tvůrců a samozřejmě až na dopravní předpisy.
Praváci jsou nuceni jezdit vlevo, tedy aspoň v této zemi (autor žije v Británii – pozn. překladatele). Auta s řízením vpravo jsou jako dělaná pro leváky (jak ostudné). Řadicí páku ovládáte levou rukou, zatímco levou nohou sešlapujete spojku. Prakticky všechno v autě zařizujete levou rukou od ovládání rádia až po zapínání a vypínání světel.
Pak je jasné, že pět z posledních šesti nejdůležitějších řidičů světa byli leváci, mám na mysli patero prezidentů Spojených států: Billa Clintona, George Bushe staršího, Ronalda Reagana, Geralda Forda a nyní Baracka Obamu. Naštěstí můžeme najít i lepší příklady leváků (a kdo by taky, kromě amerických voličů, nemohl?).
Leonardo da Vinci dokázal namalovat dva obrazy najednou, každý jednou rukou. Michelangelo byl levoruký a zrovna tak i Pablo Picasso, Mozart, Beethoven nebo Churchill (i když ten byl jako spousta leváků značně obouruký). A příkladů je víc: Alexandr Veliký, Jana z Arku (ačkoli nemám tušení, jak to mohl kdo zjistit, snad jen pokud světice ukazovala „vítězné véčko“ anglickým vojákům, kteří zapalovali její hranici), Napoleon Bonaparte (i s Josefínou) a (a to se podržte, milí mensané) Albert Einstein.
Ale nezapomínejme na naše americké nepolitické bratrance. Co třeba William H. Bonney (známý jako Billy the Kid), nejrychlejší obouruký střelec na Západě? Taky levák. Stejně jako Samuel Langhorne Clemens, kapitán parníku na Mississippi (alias Mark Twain).
„Svět je možná vytvořen pro praváky, ale leváci jsou přinejmenším lepší řidiči.“
Ale ani dívky nesmí být vynechány ze seznamu leváků, od Marie Curie-Sklodowské až po Marilyn Monroe. Pak zde byla také žena, která se stala slavnou, protože chtěla „být sama“. A co Judy Garlandová? W. C. Fields o ní prý prohlásil (a to byl prosím taky levák): „Můžete ji mít.“ Když jsem si procházel seznamy leváků, narazil jsem i na Julia Caesara. Co je to za vtip? Tento generál přece vedl legie římských vojáků, kteří všichni nosili meč v pravé a štít na levé ruce. Jak jinak by mohli vytvořit ten chodící tank, slavnou „želvu“, která nenechávala žádná volná místa ve svém krunýři? Proto „želva“ mohla zachytit šípy, kopí, kameny z praků i další záludné, avšak účinné zbraně.
Na vojáky byl vůbec vždy vyvíjen tlak, aby byli praváky. Ale pozor, někteří upřednostňovali ty „podivné leváky“. Zdá se, že bojovný Benjaminův kmen používal celý pluk levorukých vojáků, taková byla jejich mimořádná přesnost. Dočetl jsem se také, že na středověkých skotských hradech byla velká poptávka po levorukých šermířích, to kvůli stavbě tamějších točitých schodišť.
Levoruký šermíř mohl bránit schodiště proti celému houfu vojáků. Ti v omezeném prostoru stále znovu a znovu bili do zdi, zatímco levák mohl čepelí pohybovat bez omezení. Bylo vytvořeno již mnoho rozporuplných teorií o lidské levorukosti. Jedna věc je však více než jasná. Jestliže se člověk skutečně vyvinul z opice, stále je „za opicemi“ minimálně v jednom. Naši pravěcí předkové jsou totiž i dnes zcela obourucí. (Zjevně ignorovali rady moudrých děl, jako je bible, tóra a korán. Všechny jsou zapřisáhle pravoruce orientované.) Naši chlupatí společníci si uchovali své opičí dovednosti. Zjistili, že dvě ruce jsou lepší než jedna, což jim moderní člověk závidí dodnes.
Když už mluvíme o obourukosti. V dnešní době všichni autoři radí a doporučují, aby byla tato schopnost rozvíjena u dětí od útlého dětství. Ale nakonec to všechno dopadne jen tak, že levoruké jsou nuceny psát pravou rukou. Zjevně se zde však přehlíží jeden matematický fakt. Chceme-li být všichni obourucí, bylo by rozumnější zaměřit se na velkou většinu dětí, na praváky, a ty přinutit psát levou. S takovou bychom se snad někam dostali.
Tím nám vyvstává další problém, který by mohl být vyjádřen otázkou: „Proč král Jiří VI. koktal?“ Je známo, že v dětství byl levákem, ale byl donucen se změnit na praváka. Stejně jako já. A když jsem ve svých sedmi letech nosil domů svou písanku, můj otec se vždy děsil. Tak strašlivý byl můj rukopis. (Byl jsem natolik levoruký, že jsem dokázal dokonale zrcadlově psát, a přesto jsem se chvěl strachem pokaždé, když jsem tužku musel do pravačky vzít, natož s ní psát.) Můj otec se nakonec díky chápavému řediteli s mou levorukostí smířil. Přesto mě však má učitelka nutila psát pravou, dokud jsem nepřešel do vyšší třídy.
Zajímavostí je, že existuje i náznak, že Ježíš byl levák. Na obraze Madona s dítětem drží matka dítě klasicky v levé ruce, aby jej pravačkou mohla krmit a čistit, tím však blokuje tělem dítěti pravou ruku a nutí je tak používat levou. Možná bychom mohli uspořádat průzkum, možná zjistíme, že mezi mensany je leváků více, než je obvyklé. Jenom tím dokážeme, jak inteligentní parta my leváci jsme!