Konala se valná hromada Mensy, kterou následoval „den mensovních dobrovolníků“. Po několika ročnících v Praze se místo jejího konání přesunulo do brněnského hotelu Slavia. Přesunutí mimo metropoli znamenalo sice pokles počtu účastníků, ale o to zajímavější byl program.
Co si představujete pod pojmem „valná hromada“? Já sám jsem čekal schůzi, na níž se budou číst suché výroční zprávy a bude se hlasovat. Na akci jsem proto vyrazil raději s připravenou výpočetní technikou pro zkrácení volné chvíle.
Pořád jsem čekal, že se dostaví očekávaná nuda, ale stále se tak nedělo. Členové Rady Mensy postupně seznamovali účastníky s oblastmi, které mají na starosti. I když většina věděla, o čem se hovoří, prezentace byly velice názorné i pro ty, kteří si za organizační strukturou nedovedou představit konkrétní činnosti. Optimisticky nevystupovali jen přednášející, ale mluvila tak i čísla pokladní zprávy.
Po rychlém hlasování následovala přednáška JUDr. Pavla Rychetského, který na příkladech dokázal právnicky nevzdělaným objasnit historii a současnou funkci Ústavního soudu. Opravdu to není nejvyšší instance pro odvolání. Soudci se musí někdy potýkat s velice zapeklitými případy. Jejich řešení byla až neuvěřitelně elegantní.
Po přestávce následovala prezentace prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, prorektora VUT pro rozvoj. Informace o univerzitě nebyly nezajímavé. Nečekaný ohlas však vyvolal dobrovolnický projekt stavební fakulty, v němž se děti ve školkách seznamují s konstrukcemi mostů a mohou tak rozvíjet svoji fantazii a konstrukční schopnosti, a ne jen přejímat animace a návody na zábavu v televizi a na počítači. Přednášející netušil, jak je to úzce spojeno s mensovním projektem nadaných dětí.
Kdo vydržel do neděle na den mensovních dobrovolníků, byl odměněn možností účasti na zkrácené přednášce o osobnostním rozvoji Lumíra Šarmana ze společnosti Franklin Covey. Za normálních okolností stojí takové školení několik tisíc. Pro některé mensany však tento průlet mohl přinést důležité podněty k zamyšlení.
Každý jedinec prochází během svého života tzv. kontinuem zralosti, které začíná závislostí a přes nezávislost se dostává k vnímání vzájemnosti. I členství v Mense probíhá těmito kroky. Na začátku členové očekávají od Mensy služby, v další fázi vzájemnosti už aktivně vyhledávají akce a nakonec přijdou na to, že nejzajímavější je něco pro ostatní připravit. Mensané totiž opravdu dokážou ocenit přínos každého člena