Profese řídícího letového provozu je vysoce odborná a psychicky náročná práce spojená s nadprůměrnou osobní zodpovědností. Výkon této profese vyžaduje vysokou profesionalitu, dlouhodobou systematickou přípravu a neustálé vzdělávání během celé kariéry.
Vysoké nároky jsou kladeny na dlouhodobé cílené soustředění pozornosti. Náročnost práce spočívá především v rozhodování pod časovým tlakem, ve vysoké míře stresové zátěže (případné ztráty na životech sahající až do stovek osob na palubách postižených letadel, vysoké finanční ztráty na letecké technice) a v nepravidelnosti pracovní doby (směnný provoz, práce o víkendech a svátcích).
Metodika Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu) posuzuje profesní způsobilost řídících letového provozu na základě čtyř hlavních pilířů: vlohy a schopnosti; osobnost; vědomosti; dovednosti.
Vlohy, schopnosti a osobnost jsou měřitelné psychodiagnosticky, jejich kvalita je závislá především na genetických vlohách konkrétního jedince a částečně také na kvalitě jeho předchozí výchovy (vzdělávání, výcvik, trénink). Tvoří nezbytný základ profesního rozvoje. Důležité jsou především pro fázi výběru vhodných kandidátů pro výkon profese řídícího letového provozu. Vědomosti a dovednosti lze rozvíjet kvalitním výcvikem. Výsledky jsou závislé na řadě faktorů, například na kvalitě studentů, podmínkách ke studiu i na kvalitě vzdělávacího procesu (včetně metodické a didaktické úrovně).
Klíčovým faktorem předcházejícím samotnému výcviku jedinců pro povolání řídícího letového provozu je proces selekce potenciálních kandidátů, jenž probíhá formou výběrového řízení. Počet i provedení jednotlivých kol se mohou v různých státech ECAC (Evropská konference pro civilní letectví) částečně lišit. Rozdíly v požadavcích a přístupu samozřejmě závisí i na tom, zda se jedná o civilního či vojenského poskytovatele letových provozních služeb. Proces výběrového řízení se však obvykle skládá z následujících částí:
· ověření jazykové vybavenosti – anglický jazyk;
· testování vloh pro výkon povolání řídícího letového provozu;
· ověření zdravotní způsobilosti;
· ověření psychických předpokladů.
Cílem výběrového řízení je najít kandidáty, kteří jsou dostatečně vyzrálí po stránce vzdělání a tělesného i duševního stavu tak, aby byli schopni získat, uchovat si a prokazovat požadované příslušné teoretické a praktické dovednosti.
V mnoha členských státech Eurocontrol (včetně ČR) je pro testování vloh využíván tzv. test FEAST (First European Air Traffic Controller Selection Test), který by měl u kandidátů odhalit schopnosti nutné pro výkon funkce řídícího letového provozu. Test se skládá ze tří základních modulů:
· baterie kognitivních testů a test anglického jazyka;
· testy simulující práci řídících letového provozu;
· osobnostní dotazník.
Test sleduje především tyto vlastnosti a schopnosti: paměť, matematické myšlení, prostorovou představivost, pozornost, schopnost koncentrace, rozhodování, reflexy, vizuální vnímání, logické uvažování, multitasking.
Jelikož však náplň tohoto testu bývá i rozporována, upřednostňují někteří ANSP (poskytovatelé letových provozních služeb) vlastní systémy sledování požadovaných dovedností, případně danou část provádí formou outsourcingu. Výhodou vlastního systému je nejen možnost přizpůsobit jej charakteru a požadavkům daného ANSP, ale také jej modifikovat na základě aktuálních poznatků vyplývajících z analýz výcviku a potřeb.
Eurocontrol i Federální úřad pro letectví USA zastávají shodně názor, že v rámci selekčního procesu je velmi důležité sledovat a hodnotit u kandidátů vrozené vlohy, které jsou žádoucí pro výkon profese řídícího letového provozu, a touto cestou odhalit a vyřadit jedince, kteří by s velkou pravděpodobností nebyli schopni výcvik dokončit.
V nedávné době však v USA někteří vědci vyjádřili názor, že jsou potřebné další empirické studie, které podpoří přístup zohledňování inteligence pro výkon povolání namísto zabývání se teoriemi, jež dávají do souvislosti všeobecné mentální schopnosti, tzv. GMA (termín užívaný pro popis úrovně, jež reflektuje, jak se jedinec učí, chápe instrukce a řeší problémy, zdroj: Performance Group International Ltd., Consulting Industrial and Organisational Psychologists), a výkonnost jedince.
Naopak o několik let starší práce od Dean, M. A. (An Assessment of Biodata Predictive Ability across Multiple Performance Criteria) z oblasti predikce výkonnosti udává, že nejlepší způsob, jak lze předpovědět úspěch jedinců v konkrétním zaměstnání, je systém založený na třech selekčních technikách: testování vrozených vloh, testu z budoucí pracovní náplně a tzv. biodatech. Biodata jsou data získaná metodou asociace – uchazeč reaguje na otázky týkající se životních a pracovních zkušeností, názorů, hodnot, přesvědčení a postojů, které odrážejí jeho historickou perspektivu. Na základě biodat lze odhadovat určité vzorce budoucího chování daného jedince.
Bohužel na základě zkušeností, které podporuje i několik studií provedených v USA, se ukazuje, že lidé s velmi nadprůměrnou inteligencí se většinou pro práci řídících letového provozu nehodí. Důvodem bývá především nadměrně analytický řístup a individualismus, což je u řídících letového provozu poměrně nežádoucí. Avšak výjimka potvrzuje pravidlo, nechcete se tedy stát řídícím letového provozu?
foto: Screen obrazovky s informacemi z ATC radaru