Abych vyvrátil fámy a zabránil vzniku nových, rozhodl jsem se k sepsání tohoto příběhu. Ten začíná 15. 12. L. P. 2008 na jednom z místních setkání brněnské skupiny. Toho večera byla ukrutánská zima. Nemaje nebo spíše nechtě doma co dělat, vydal jsem se na brněnské místní setkání U Plaza s předstihem, takže jsem tam byl o půl hodiny dříve. Postupně přicházeli další členové, načež dorazil i místopředseda Brna a současně můj kolega z vysoké, Bohuslav Křena.
V průběhu večera přišlo na přestřel i to, proč se místopředseda objevil po tak dlouhé době na setkání. Bylo řečeno, že z důvodu mnoha jiných povinností nemá příliš času na funkci a impulsem k návštěvě se stalo zvýšení množství přijatého spamu na mensovní email, a podává tedy abdikaci na funkci. Tu náhle přišel z pléna návrh, že zvolíme nového místopředsedu. Kamil se dotázal, kdo je pro, aby se stala místopředsedou má maličkost, načež všichni zvedli ruce, takže schváleno. Zajisté, byl jsem mírně překvapen. Přesněji můj výraz vystihuje sousloví „vyoraná myš“. Ano, nevznesl jsem protest. Pavel jen ověřil platnost a oficiálně jsem se stal místopředsedou. Díky tímto za projevenou důvěru.
Perličky na závěr: Nevěda, jak se zachovat, zvolil jsem univerzální řešení, a sice pozvání na něco ostřejšího. Chudáci řidiči a absentéři! Nově se rodící tradice se zalíbila, takže někteří uvažovali nejen o zvolení nového pokladníka a předsedy, čemuž se stávající předseda vehementně bránil, ale byli rádi, že je možné mít i několik voleb na stejnou funkci za jeden večer, ke kterým ovšem k jejich lítosti nedošlo. 🙂 A že by tyto „volby“ mohly zvýšit docházku členů!
Na začátku setkání jsem se, poprvé od celostátního setkání, pochlubil mensovními vizitkami, přesněji jsem se jich zbavoval. A minutu poté už byly neaktuální.