Slunce vychází jako každý den. Pomalu se posunuje po obloze sledováno ostřížím zrakem čekajících zápasníků. Jejich těla se v předzvěsti bitvy zaplavují adrenalinem, mysl se upíná k vítězství. Dnes proběhne to nejlepší z celého týdne – zápas po boku cizinců v nové aréně. Přípravy vrcholí a schyluje se k odjezdu. Obětiny byly darovány, svaly posilněny a mysl – ta je napjatá k prasknutí. Až se slunce skloní k západu, prolije se první krev.
Tak takhle nějak začalo anglické hraní deskovek v Benešově. Po nezbytném „hi“ a představování se dostáváme k vysvětlování pravidel. Konečně originální pravidla dávají smysl a značně dotvářejí pocit ze hry. Po rozehřívacím kole Citadely nás čeká pořádná akce, Twilight Imperium, právem opěvovaná hra z prostředí budoucnosti. Nováčci se snaží vnímat rozsáhlá pravidla a vstřebat co nejvíc. Kontroluji jejich pozornost úmyslnými chybami a zákeřnými příklady. Bohužel, všichni dávají pozor. Konečně je hra připravená, každý má svou rasu a závod o vítězství může začít. Hraní, komentáře, dokonce i dotazy jsou v angličtině. Připadám si jak ve filmu a hra má nádherné kouzlo. Nikoho nemusíme nutit do cizího jazyka, a i když někdo sem tam klopýtne, tohle není škola. Tady se neplatí za gramatické hrubky, ale za nevhodnou agresi, podlou diplomacii či příliš velké úspěchy. Výhodou je samozřejmě i fakt, že když se člověk zasekne, někdo mu se slovíčky pomůže.
Uběhlo několik hodin, hranice se posouvají ve zběsilém tempu a aliance a smlouvy se pružně mění. Pro některé až příliš pružně. Spojený útok čtyř hráčů drtí nejlepší dva, přesto se výherci drží v popředí. Záblesky laserové palby oslepují oči a trosky bitevních flotil vytvářejí nové měsíce u obléhaných planet. Pozemní jednotky umírají po tisících, ale vládci národů si toho již nevšímají. Teď jde totiž už jen o čas, každý ví, že Martin v příštím kole vyhraje. Konečně sice alianční lodě zajišťují Martinův domovský sektor, ale dobrou náladu kazí fakt, že zbývá pouze jedna pozemní jednotka. Přesto se pouští do boje proti masivní převaze, vyzbrojena jen zvýšenou morálkou. Koaliční partneři vše sledují na svých obrazovkách, ale šance na výhru je mizivá a všichni to vědí. Srdnatá jednotka sice dokáže porazit dvojnásobný počet nepřátel, ale Federace Slunce má v zásobě ještě několik dalších. Zklamaný povzdech zpečetí jistotu, prohráli jsme. Poslední voják padá mrtev k zemi a obránci jásají, jejich vládce se stane novým imperátorem. Na druhé straně galaxie sice flotila Hacanského obchodního impéria likviduje poslední obranu druhého nejlepšího hráče, ale to již na výsledku nic nezmění. Všichni tak vědí, že následující tisíce let budou žít pod okovanou botou mariňáků Federace.
Gratulace stíhají rozbory hry a diskuze nad tím, co by kdyby… Vzhledem k tomu, že jsou čtyři hodiny ráno, dohodneme se, že spát už nemá význam. Na stůl se pokládá Battlestar Galactica a na další čtyři hodiny se zabavíme touto skvělou hrou. Po svítání vyrážíme ospalí, ale spokojení do svých domovů. Myslím, že se akce vydařila a že hraní v angličtině má svůj půvab. Dokonalé spojení nadšené konverzace se zábavnou hrou přitom zajišťuje, že se nestydíte mluvit. Je tedy jisté, že si akci zopakujeme, tentokrát již přes den a nejspíše také v Praze. Máte-li chuť si hraní v angličtině vyzkoušet nebo si chcete o víkendu užít několik hodin zábavy s přáteli, nezapomeňte se přihlásit do SIGu Strategické hry, který díky grantu Mensy může podobné akce pořádat. See you at the map of the galaxy next time.