„Na mé triko kanou sliny, 
příští večer bude jiný,
sejdeme se, obžereme,
vegany, ty nebereme,
všichni spolu o půl sedmé
ke stolečku usedneme,
čeká na nás masa mísa,
chutná kráva, ta se lísá,
a tak zamiř přes magistrálu
zadním vchodem do federálu!“ (Tomáš Kubeš)
Již samotná pozvánka předsedy SIG Gurmán Tomáše Kubeše slibovala hody přímo lukulské a naše očekávání byla naplněna. Nově zřízená restaurace skupiny Ambiente, kterou pro nás Tomáš osobně prověřil a shledal důstojnou dalšího setkání gurmánů, naše chuťové pohárky skutečně uspokojila.
Od jemných telecích řízečků a tatarského bifteku, který jsme si v této restauraci objednali absolutně bez obav z možných následků, J přes hovězí krk na paprice ve smetanové omáčce až po samotné STEAKY, ano, velká písmena jsou zde na místě! Svíčková, malý ořech, velký ořech, špička, plec, oponka, veverka … všechno v úpravách, jaké si konzument přeje – od krvavé rare přes medium až po well done. I krvavá úprava nakonec nebyla krvavá, nýbrž díky naložení a vyzrálosti masa byla velmi lahodná. Přílohy stojí za zmínku také – čerstvé špenátové listy dušené na másle, domácí hranolky, barevné saláty, chlupaté knedlíky sypané cibulkou, lahodná omáčka z lišek (houby prosím; navzdory předchozím zmínkám o různých lesních zvířátkách se zde konzumuje výlučně hovězí – tak tedy, pro úplnou přesnost, s malou výjimkou jednoho nabízeného jídla z kuřete – kuřátko plněné lanýžovou nádivkou a dvou jídel z čerstvých sladkovodních ryb).
Čekání na objednané lahůdky jsme si zkrátili prohlídkou chladné místnosti, ve které visí a zrají celé poloviny skotu i další, menší kusy masa po různou, odborníky šéfkuchaři doporučenou dobu, aby byly co nejlahodnější pro konzumaci. Každá část byla přesně popsaná – druh masa, stáří a délka zrání, některé byly zavoskované v speciální atmosféře.
Pivaře zaujaly obrovské tanky a ochutnali pokud ne přímo pivo, tak aspoň pivní zmrzlinu, která prý byla úžasná (zejména v kombinaci s karamelizovanými hruškami). Číšníci byli přátelští, s výběrem ochotně poradili, politovali konzumenty, kteří pro malou kapacitu žaludků nemohli jednotlivé chody dojíst … J
Dobroty servírované na pravém cibuláku následovaly v rychlém sledu a až cestou domů jsme si vydechli a strávili zkonzumované pokrmy (překvapilo mne, že v restauraci s tak hutným menu měli poměrně úzké dveře J).
Některým již nezbylo místo ani na úžasné makové a ořechové koláčky, které pro nás vlastnoručně upekla Jitka Markesová.
Tomáš zvolil tuto akci jako rozlučku před plánovanou dlouhou cestou do Nepálu a částečně zřejmě i proto, aby se ujistil, že výroční číslo časopisu zvládneme i bez jeho přítomnosti. Byla zde většina redakční rady, takže myslím, že to výroční číslo dáme!! J
Doufáme, že si Tomáš cestu užije, nalezne hodně inspirace a těšíme se na další gurmánské i časopisecké akce po jeho návratu.