Možností jak jako student získat kousek na pracovním trhu tolik žádané praxe, vydělat si slušných pár korun, procvičit si cizí jazyk nebo se zdokonalit ve svém oboru můžete v dnešní době nalézt nespočet. Málokdy se Vám však podaří vše skloubit do jednoho jediného zážitku, na který budete dlouho vzpomínat. Rád bych Vám v následujícím článku představil jednu z cest jak toho dosáhnout – program CERN Technical Students, který Vám umožní až rok pracovat v nejprestižnější evropské fyzikální laboratoři.
Dle oficiálního popisu je program CERN Technical Students určen těm, kteří mají v rámci svého vysokoškolského studia předepsanou povinnou praxi v oboru a chtěli by ji strávit prací na projektu v CERNu. Podrobnější zkoumání podmínek ovšem ukazuje, že to tak nemusí být doslova a možnost na 6 až 12 měsíců vyrazit do CERNu má většina studentů technicky zaměřených vysokých škol.
Práce
Pracovní náplň může být vskutku rozmanitá, záleží na tom, jaký vedoucí si Vás na základě Vašich schopností vybere. Projekty začínají u čistě hardwarových a končí u klasického vysedávání u počítače a programování. Ve většině případů se jedná o konkrétní ucelený projekt, na kterém budete pracovat po celou dobu svého kontraktu.
Například italská studentka dostala za úkol vyrobit nástroj pro testování přepěťové ochrany magnetů a to od návrhu a stavby vysokonapěťového zdroje a potřebné elektroniky pro generování pulsů, až po vyhodnocení testů provedených na skutečných magnetech.
Další student dostal za úkol napsat ve VHDL firmaware pro čipy na konverzi signálů, kód vypálit na programovatelné obvody, tyto podrobit testování na připravené aparatuře a nakonec plošné spoje s čipy zamontovat do detektoru.
Mnoho dalších projektů spočívá v tvorbě nástrojů (programů) pro analýzu různých typů fyzikálních dat, ať se již jedná o hledání charakteristiky projevů rozpadů částic nebo chování určitých zařízení v konkrétních podmínkách.
Samozřejmě je nutné počítat s tím, že se během doby trvání vyskytnou různé nárazové akce, při kterých Vás vedoucí převelí na něco jiného kde bude momentálně potřebovat pomocnou ruku. Obecně se ovšem dá říci, že máte velkou šanci se skutečně plně věnovat tomu, co Vám jde nejlépe a udělat kus skutečně použitelné práce.
Praktické informace
Nepočítejte s tím, že by Vás někdo vodil za ručičku a staral se o Vás jako kdybyste byli na Erasmu. Jediné, co Vám osobní oddělení dá do ruky bude pracovní smlouva a hromada lejster o výhodách statutu pracovníka mezinárodní organizace, další zařizování bude čistě na Vás. To v první řadě obnáší hledání bydlení, zvlášť pokud nechcete jako jeden můj kamarád spát týden ve stanu.
Z osobní zkušenosti musím říci, že snaha cokoliv zařídit na dálku, nemáte-li na místě spřízněnou duši, je skutečně úmorná a obzvláště, co se bydlení týče, ne příliš účinná. Vřele proto doporučuji si na první týden, čtrnáct dní nebo měsíc najít přechodné bydlení, například CERNský hostel (pozor musí se rezervovat dlouho dopředu) a následně bydlení hledat až „in persona,“ kdy se můžete na všechno hezky podívat. Kreativita majitelů při psaní popisů bývá značná.
Předem upozorňuji, že bydlení je velmi drahé a nedivte se, pokud budete platit 500 franků za měsíc za „studio“ ve sklepě a 1000 franků za měsíc za nejobyčejnější 1+1 v levnějším případě.
V CERNu si můžete zdarma zapůjčit průměrné kolo. Na cestování do práce a na nákup asi bude stačit, na cyklistiku určitě nikoliv. Pokud budete bydlet na francouzské straně kde je levněji, počítejte s tím, že všude bude daleko a veřejná doprava mizerná nebo neexistující, automobil Vám proto přijde vhod. Koupit ho můžete na místě, ale budete muset zvládnout registraci ve francouzštině.
V CERNu se domluvíte anglicky. Je pravda, že v některých, většinou podpůrných sekcích, mluví o poznání raději francouzsky, ale vždy to nakonec zvládnete jen s angličtinou.
To ovšem neplatí za branami CERNu. Neznalost francouzštiny pro Vás bude velký handicap při hledání bytu a jakémkoliv jednání s úřady. Pokud francouzsky neumíte, snažte se spřátelit s někým kdo umí. Pokud můžete, doporučuji se alespoň trošku naučit před příjezdem, velice to oceníte. CERN nabízí kurzy pro své zaměstnance, a tak můžete pokračovat v sebezdokonalování i na místě.
CERN Vám bude po dobu pobytu vyplácet „kapesné“, které je dostatečně vysoké na to, abyste mohli v regionu pohodlně žít (na studentské poměry). Pokud budete šetřit můžete si dokonce docela dost peněz naspořit. Na druhou stranu také můžete vše „investovat“ do zkoumání krás okolí a zábavy, protože možností se nabízí nepřeberná kvanta – stačí se pomocí internetových diskusí seznámit s ostatními studenty. Většinou jich je v CERNu alespoň stovka, a proto se vždycky najde nějaká zajímavá akce. Další možnosti vyžití nabízejí CERNské kluby, které pořádají rozličné aktivity od tancování, lyžování a koncertů, až po turnaje v šachu.
Jak se stát technickým studentem?
Drobný háček, či spíše hák, pro české studenty spočívá v tom, že po dobu trvání programu musíte zůstat studenty své školy a měli byste mít potvrzení, že program patří do, nebo podporuje Vaše studium.
Naštěstí lze i tento problém překonat. Potřebujete k tomu dvě věci: mít možnost zapsat si minimálně na jeden semestr diplomovou práci a žádné další předměty a dobrý vztah s vedoucím své diplomové práce. Finta spočívá v tom, že se s ním domluvíte, aby Vám na hlavičkový papír školy potvrdil, že on si myslí, že ve Vašem případě považuje praktickou zkušenost pro řešení Vaší diplomky za nezbytnou a doporučuje jí. Nakonec, není nic lepšího, než když budete na diplomce pracovat na plný úvazek. Nicméně v rámci upřímnosti by bylo vhodné vedoucímu též říci, že Vám píše svým způsobem bianco šek, protože se může stát, že vás v CERNu přidělí k jinému projektu než je ten, o kterém sníte, a pak budete buď diplomovou práci smolit po večerech a nebo si na další semestr studium přerušíte, abyste jí mohli dopsat. Na druhou stranu, ani tato varianta není špatná, ve Švýcarsku si bez problémů ušetříte na to, abyste mohli v Čechách dalších půl roku pohodlně žít a psát.
Posléze vyplníte relativně rozsáhlou elektronickou přihlášku, nahrajete do systému svůj životopis a případné certifikáty a budete čekat, zda si Vás někdo vybere.
Počítejte s tím, že vedoucímu Vašeho projektu v CERNu záleží na tom, aby si nabral někoho schopného, takže se může stát, že Vám na mobil, který jste upřímně vepsali do přihlášky, jednoho dne zavolá podivné číslo, chci říci normální švýcarské číslo, a vedoucí si vás rovnou hezky v angličtině prozkouší z toho, co jste na přihlášce uvedli, že umíte, aby si ověřil, že nelžete.
Závěrem
Pokud Vás zajímá fyzika (a)nebo programování, berte všemi deseti. Budete jen těžko hledat něco, co by dodalo takový urychlující kopanec Vašemu profesnímu životu a, řekněme to na rovinu, i vaší peněžence, a přitom to byla taková legrace. Nejbližší uzávěrky přihlášek jsou 13. března, 7. srpna, a 23. října 2009.
CERN
CERN se nachází na okraji Ženevy na hranicích Švýcarska a Francie v malebném kraji obklopeném bělostnými vrcholky věčně zasněžených Alp. Laboratoř s více než 50letou historií společně založily evropské země jako vědeckou protiváhu USA. Ve svém oboru se díky společnému evropskému úsilí CERN drží na světové špičce a jaderná fyzika se díky němu stala jednou z mála oblastí, ve které nejlepší světové mozky míří do Evropy.
Hlavním posláním organizace s rozpočtem cca. 20 mld. Kč ročně je základní výzkum v oblasti stavby, podstaty a vzniku hmoty jako takové. Největším a nejmodernějším zařízením laboratoře je bezesporu unikátní gigantický částicový urychlovač LHC, který vědcům umožní prozkoumat chování hmoty v podmínkách panujících několik zlomků vteřiny po vzniku vesmíru.
Asi nejznámějším „vedlejším produktem“ zdejšího výzkumu je world wide web neboli internet tak, jak jej známe dnes – právě v CERNu totiž vynalezli, původně pro vědecké účely, způsob, jak na existující, avšak nudnou americkou počítačovou síť přinést barevné stránky s obrázky, které se staly fenoménem začátku 21. století.