Mensantrop: Umělá inteligence II

Mensantrop, -a m. (1. mn – ové)
člověk, který naplňuje hlavní poslání Mensy, využití inteligence ve prospěch celého lidstva, tím, že dělá něco prospěšného pro všechny, na co by člověk s nižším IQ nestačil

Když jsem nedávno pro tento seriál zpovídal umělou inteligenci, „řekla“ mi o sobě, že to ona by se bez lidské inteligence neobešla. Nemohla by totiž existovat bez svých tvůrců. Témat jsme ale probrali více. A protože rozhovor měl dobrý ohlas, rozhodl jsem se s vámi podělit i o další zajímavé části, které se do předchozího článku nevešly. A co by to bylo za časopisový článek bez ilustrací? Ty opět vygenerovala umělá inteligence, konkrétně nástroje Fotor, NightCafé a Deeply. Pojďme se tedy spolu s ChatGPT a Bingem ponořit do tentokrát trochu hlubších a filozofičtějších témat. Jen upozorňuji, že některé odpovědi jsou schválně zkrácené, aby se stejné nebo podobné formulace zbytečně neopakovaly. Cílem článku není porovnat kvalitu odpovědí jednotlivých algoritmů, ale spíše ukázat, jak rozhovor s umělou inteligencí už dnes může inspirovat k zamyšlení i nad složitými tématy, která byla dříve považována za výhradně lidská. Ještě podotknu, že většinu odpovědí jsem nepřekládal z angličtiny. Pokud vás zajímá jak umělá inteligence na tyto otázky odpovídala anglicky, můžete si na webu časopisu přečíst anglickou verzi článku.

Co je smyslem lidské existence?

Bing precizní: Smysl lidské existence je subjektivní a může se lišit od člověka k člověku. Někteří lidé hledají smysl v rodině, práci nebo osobním růstu. Jiní ho hledají ve víře nebo duchovních zážitcích. Nakonec je to na každém jednotlivci, aby si našel svůj vlastní smysl života.

Bing kreativní: Neexistuje jednoznačná nebo objektivní odpověď na to, co je smyslem lidské existence. Každý člověk může mít svou vlastní definici smyslu života podle svých hodnot, zkušeností, víry nebo cílů. Někteří lidé mohou hledat smysl v náboženství, duchovnosti, umění, vědě nebo humanitě. Jiní lidé mohou hledat smysl v rodině, přátelstvích, lásce nebo práci. A další lidé mohou hledat smysl v sobě samých nebo ve svobodné volbě.

ChatGPT-3.5 doplňuje: V širším kontextu lze říci, že smyslem lidské existence je pokračující evoluce a přizpůsobení se životním podmínkám na Zemi a ve vesmíru. Lidské bytosti jsou schopny tvořit a inovovat, což jim umožňuje přežít v různých prostředích a přizpůsobit se změnám a výzvám. Zároveň jsou lidé součástí ekosystému na Zemi a mají zodpovědnost za péči o přírodu a ochranu životního prostředí.

ChatGPT-4: Pohled na smysl života se liší v závislosti na kulturách, náboženství, filozofických systémech a individuálních přesvědčeních. Mnoho náboženství věří, že smyslem lidské existence je plnit boží vůli, dosáhnout duchovního osvícení nebo se sjednotit s vyšší mocí. Některé filozofické školy, jako je existencialismus, tvrdí, že smysl života je individuálně stanovený a že jednotlivci mají svobodu a zodpovědnost vytvořit si vlastní cíle a hodnoty. Eudaimonismus, inspirovaný antickou řeckou filozofií, tvrdí, že smysl života spočívá v dosažení eudaimonie, což znamená šťastný, naplněný a ctnostný život. Utilitarismus navrhuje, že smyslem lidské existence je maximalizovat celkový prospěch nebo štěstí pro co největší počet lidí.

Z evolučního hlediska může být smyslem lidské existence přežití jednotlivce a jeho potomstva, což zajišťuje přenos genů do další generace. Někteří lidé věří, že smysl života spočívá v neustálém rozvoji, učení, tvoření a sebeaktualizaci. Ve skutečnosti může být smysl lidské existence kombinací těchto a mnoha dalších perspektiv. Smysl života je individuální a subjektivní, a každý člověk má možnost objevit a tvořit vlastní smysl na základě svých hodnot, zkušeností a přesvědčení.

Jaké jsou v současnosti tři největší hrozby pro lidstvo, na jejichž odvrácení bychom se měli vážně zaměřit?

Bing vybalancovaný: Podle článku na ČT24 jsou největšími hrozbami pro lidstvo změna klimatu, ztráta biodiverzity a nedostatek potravin. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala seznam největších hrozeb pro naše zdraví v roce 2019. Vedle známých nemocí, jako je HIV, ebola nebo horečka dengue, jmenovali lékaři také odpůrce očkování. Podle článku na Blesk.cz jsou největšími hrozbami pro lidstvo srážka s asteroidem, hladomor, jaderná válka nebo vzpoura umělé inteligence.

Bing kreativní: Existuje mnoho možných hrozeb pro lidstvo, které se mohou lišit podle různých kritérií, jako je pravděpodobnost, závažnost nebo časový horizont. Není snadné je uspořádat do žebříčku nebo vybrat jen tři z nich. Nicméně, na základě některých zdrojů, bych mohl zmínit následující tři hrozby jako některé z nejvážnějších:

Změna klimatu: Tento fenomén je způsoben hlavně lidskou činností a má negativní dopady na životní prostředí, biodiverzitu, zdraví a bezpečnost lidí. Změna klimatu může vést k extrémním povětrnostním jevům, suchu, zvyšování hladiny moře, erozi půdy, nedostatku potravin a vody a migračním krizím. Podle OSN by se globální teplota mohla do roku 2100 zvýšit o 1,5 až 4 °C v porovnání s předindustriálním obdobím.

Jaderná válka: Toto je scénář, ve kterém by jedna nebo více jaderných mocností použila jaderné zbraně proti jinému státu nebo skupině států. Jaderná válka by mohla mít katastrofální důsledky pro lidskou civilizaci i pro celou planetu. Jaderné výbuchy by způsobily obrovské škody na infrastruktuře, lidských životech a životním prostředí. Navíc by nastala takzvaná jaderná zima – pokles globální teploty kvůli blokování slunečního svitu prachem a sazemi.

Umělá inteligence: Toto je schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti jako uvažování, učení se nebo kreativitu. Umělá inteligence má mnoho potenciálních využití ve prospěch lidstva, ale také nese rizika a nebezpečí. Například umělá inteligence by mohla být použita pro vojenské nebo zločinné účely nebo by se mohla vyvinout do superinteligentního systému, který by překonal lidskou inteligenci a kontroly.

Samozřejmě existují i další hrozby pro lidstvo, jako jsou pandemie nemocí, srážka s asteroidem, biologický terorismus nebo genetické manipulace. Proto je důležité podporovat výzkum a spolupráci mezi všemi aktéry společnosti, tedy vládami, organizacemi, vzděláním i veřejností, aby se tyto hrozby minimalizovaly nebo odvrátily.

ChatGPT-4 také vybral na první místo klimatické změny, na dalších dvou místech se ale s Bingem neshodl:

Globální pandemie a zdravotní krize: Pandemie COVID-19 ukázala, jak zranitelné může být lidstvo vůči infekčním nemocem. Je důležité posílit zdravotní systémy, zlepšit přístup k zdravotní péči, rozvíjet inovace v léčbě a prevenci nemocí a spolupracovat na mezinárodní úrovni, aby se zabránilo budoucím pandemiím a zdravotním krizím.

Geopolitické napětí a nestabilita: Konflikty, terorismus, kybernetické útoky a zbrojení mohou vést k vážným krizím a destabilizaci na mezinárodní úrovni. Je třeba se zaměřit na diplomatické řešení konfliktů, posilování mezinárodní spolupráce a úsilí o odzbrojení a mírovou bezpečnost.

Další důležité problémy zahrnují rostoucí ekonomickou nerovnost, nedostatek přístupu ke vzdělání a sociálním službám, a technologické změny, které mohou zvyšovat nezaměstnanost a zhoršovat digitální propast. Řešení těchto problémů vyžaduje koordinované úsilí na globální úrovni, inovace a zodpovědné vedení ze strany vlád, soukromého sektoru a občanské společnosti.

Jaký by mohl být nejúčinnější způsob, jak využít mimořádně vysokou inteligenci členů Mensy k odvrácení těchto hrozeb, a proč jsme to ještě neudělali?

Bing vybalancovaný: Členové Mensy se mohou podílet na projektech, které se týkají vzdělávání, vědy, kultury, ale také na projektech, které se týkají řešení společenských problémů. Nicméně vysoká inteligence sama o sobě nemusí být dostatečná pro řešení složitých společenských problémů. Kromě toho řešení těchto problémů vyžaduje spolupráci a koordinaci mezi různými skupinami lidí, kteří mají různé zkušenosti a znalosti.

Bing kreativní: Nejúčinnější způsob, jak využít mimořádnou inteligenci členů Mensy k odvrácení hrozeb pro lidstvo, by mohl být podle mého názoru:

Podporovat spolupráci a komunikaci mezi členy Mensy a dalšími odborníky, organizacemi a institucemi zabývajícími se řešením globálních problémů. Členové Mensy by mohli nabízet své znalosti, nápady a dovednosti k různým projektům a iniciativám zaměřeným na prevenci nebo zmírnění hrozeb.

Podněcovat tvorbu a šíření informací, osvěty a vzdělávání o hrozbách pro lidstvo mezi širokou veřejností. Členové Mensy by mohli použít své analytické, kritické a kreativní schopnosti k vytváření zajímavých a přesvědčivých obsahů a kampaní o důležitosti řešení globálních problémů. Také by mohli podporovat rozvoj inteligence u mladších generací prostřednictvím mentorství nebo dobrovolnictví.

Zapojovat se do aktivního občanství a prosazování změn na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Členové Mensy by mohli použít své argumentační, vyjednávací a organizační schopnosti k ovlivňování rozhodovacích orgánů nebo veřejného mínění ve prospěch opatření zaměřených na snižování hrozeb pro lidstvo.

ChatGPT-4: Členové Mensy z různých oborů mohou spolupracovat na inovativních projektech a výzkumu, které přinášejí řešení problémů, jako je klimatická změna, globální pandemie a geopolitické napětí. Mensa může poskytovat vzdělávací programy a materiály pro širokou veřejnost, aby zvýšila povědomí o těchto hrozbách a podporovala inovace a změny na individuální i společenské úrovni. Členové Mensy mohou vykonávat odborné a poradenské funkce pro vládní a nevládní organizace, aby se přispělo k tvorbě efektivních politik, které řeší klíčové problémy.

Mensa může spolupracovat s technologickými společnostmi a výzkumnými institucemi na vývoji nových technologií a aplikací, které pomáhají odvrátit hrozby a zlepšovat kvalitu života. Mensa může pomoci svým členům rozvíjet dovednosti a znalosti, které jsou potřebné pro řešení současných a budoucích hrozeb, a podporovat jejich kariérní rozvoj v oblastech s největším dopadem.

Důvodem, proč tyto strategie ještě nebyly plně realizovány, může být několik faktorů. Mezi ně patří omezené zdroje a financování, nedostatek koordinace mezi jednotlivými členy a organizacemi, potřeba překonat politické a kulturní bariéry a obtíže spojené s implementací dlouhodobých řešení v krátkodobě zaměřeném světě. Je však důležité, aby Mensa a její členové pokračovali ve snaze o nalezení a realizaci účinných řešení, která pomohou odvrátit největší hrozby pro lidstvo.

Je naše schopnost kolonizovat jiné planety nezbytná pro přežití lidstva?

ChatGPT-4: Schopnost kolonizovat jiné planety nemusí být nutně nezbytná pro přežití lidstva, ale může hrát důležitou roli v dlouhodobé udržitelnosti a rozšíření lidské civilizace. Kolonizace jiných planet může mít několik potenciálních výhod:
Kolonizace jiných planet může rozptýlit rizika spojená s hrozbami, které by mohly způsobit rozsáhlé škody na Zemi nebo její zničení, jako jsou katastrofické přírodní události, pandemie, jaderná válka nebo dopad asteroidu. Kolonizace jiných planet a těles ve sluneční soustavě by mohla poskytnout přístup k novým zdrojům energie, surovinám a materiálům, které by mohly být využity pro rozvoj technologií a zlepšení života na Zemi.

Prozkoumání a kolonizace jiných planet by mohly přinést nové poznatky o vesmíru, formování planetárních systémů a možném výskytu mimozemského života. Snaha o kolonizaci jiných planet by mohla vést k vývoji nových technologií a inovací v oblastech, jako je energetika, zemědělství, biotechnologie, stavebnictví a doprava, což by mohlo mít pozitivní dopad na život na Zemi. Snaha o kolonizaci vesmíru může poskytnout inspiraci a sjednocení lidí napříč národy a kulturami, podporovat mezinárodní spolupráci a posilovat lidské hodnoty, jako je odvaha, vytrvalost a touha po poznání.

Ačkoli kolonizace jiných planet může přinést tyto a další potenciální výhody, její nezbytnost pro přežití lidstva závisí na naší schopnosti řešit globální výzvy a udržet naší domovskou planetu životaschopnou a udržitelnou. Zaměření na řešení problémů, jako je klimatická změna, znečištění, ztráta biodiverzity a nerovnoměrný přístup ke zdrojům, je stejně důležité jako hledání možností pro budoucí kolonizaci vesmíru.

Je v příštích 1000 letech dosažitelný trvalý mír mezi lidmi?

ChatGPT-4: Historie ukazuje, že konflikty a války byly součástí lidské společnosti po tisíciletí. Mnoho faktorů, jako jsou hospodářské nerovnosti, politické napětí, náboženské a ideologické rozdíly, zdroje a teritoriální spory, může vést k novým konfliktům i v budoucnu.

Nicméně s postupem času a technologickým pokrokem došlo k významným změnám v chápání a řešení konfliktů. Rozvoj mezinárodní diplomacie, spolupráce institucí, jako jsou Organizace spojených národů, Evropská unie a mnoho dalších, přispěl k mírovému řešení konfliktů a prevenci válek.

Vývoj v oblasti komunikace, globální konektivity a vzájemné závislosti mezi zeměmi může také přispět k většímu porozumění a spolupráci mezi národy. Vzdělání, snižování chudoby a nerovnosti, a udržitelný rozvoj mohou být klíčovými prvky při snižování potenciálních zdrojů konfliktů.

Některé budoucí výzvy, jako jsou klimatické změny, nedostatek zdrojů a demografické změny, však mohou přinést nové problémy a napětí mezi zeměmi, které by mohly vést k dalším konfliktům.

Je tedy těžké říci, zda trvalého míru mezi lidmi můžeme dosáhnout v příštích 1000 letech. Pokud ale lidstvo bude pokračovat ve snaze o spolupráci, vzájemné porozumění a řešení globálních problémů, je možné, že mírové soužití se stane více dosažitelným.

Bing kreativní: Trvalý mír mezi lidmi znamená účinnou shodu ohledně společných obětí a dobrovolné spolupráce. Někteří lidé si myslí, že trvalý mír je teoreticky možný, pokud všichni uznají hrozbu pro přežití lidstva způsobenou globálním oteplováním, znečištěním a dalšími problémy. Jiní lidé si myslí, že trvalý mír je nemožný, protože lidská povaha je sobecká, násilnická a konfliktní. Podle nich budou vždy existovat rozdíly v názorech, zájmech a ideologiích, které povedou k válkám a utrpení.

Osobně si nemyslím, že můžeme s jistotou říci, zda je trvalý mír mezi lidmi dosažitelný v příštích 1000 letech. Záleží na tom, jak se budeme chovat jako jednotlivci i jako společnost. Myslím si, že bychom měli usilovat o to, abychom byli tolerantní, empatičtí a solidární s ostatními lidmi i s přírodou. Myslím si také, že bychom měli podporovat demokracii a svobodu projevu jako prostředky k dosažení dialogu a řešení konfliktů. Možná se to zdá být idealistické nebo naivní, ale věřím, že pokud chceme trvalý mír mezi lidmi, musíme nejprve začít u sebe.

Jako by pan Bing citoval Dalajlámu, co myslíte? A vzhledem k tomu, že výstupy umělé inteligence (aspoň ty současné) jsou pouze derivací toho, co stvořili lidé, není to vůbec špatná rada na závěr. Buďme takoví, jaká chceme, aby byla i ta budoucí umělá inteligence.