Vážené členky, vážení členové,
opět se připomínáme s dalším průběhem aktuálního ročníku Čestného uznání, které udílí Mensa České republiky. Jak jistě víte, jedná se o ocenění osobností, které se významnou měrou zasloužily o intelektuální přínos anebo šíření dobrého jména České republiky ve světě.
Vámi zaslané nominace byly v souladu s pravidly pro udělování Čestného uznání předány pracovní komisi (beze jména navrhovatele, abychom se vyhnuli případnému ovlivnění).
Pracovní komise dohledala ke každému nominovanému veřejně dostupné informace a poskytla Radě Mensy ucelený přehled o všech nominovaných kandidátech.
Na základě přehledu rozhodla Rada Mensy na svém zasedání 25. února 2023 a vybrala pětici navržených. Tato pětice tak postupuje do druhého kola nominací, ze které v dubnu pomocí internetového hlasování vybereme letošního laureáta ocenění. Hlasování bude trvat měsíc a hlasovat budou moci všichni členové.
Moc děkujeme za zaslané nominace. Stejně jako v minulých ročnících se nám sešla hezká řádka jmen osobností známých ve vědeckých kruzích, kultuře, umění i společenském životě.
Těchto pět abecedně seřazených osobností vybrala Rada Mensy mezi pětici nominovaných ve druhém kole:
Martina Benešová-Schäfer
Jaderná chemička Martina Benešová-Schäfer vystudovala Univerzitu Karlovu, doktorské a post-doktorské studium absolvovala v Německu a Švýcarsku. V německém centru pro výzkum rakoviny chce pomoci vyvinout také lék na rakovinu prsu a lék na rakovinu slinných žláz. Benešová-Schäfer vymyslela a vyvinula přelomový lék, který umožňuje detekci a zobrazení rakoviny prostaty a také léčbu tímtéž lékem s radionuklidem. Lékař předem vidí, jak se bude lék distribuovat, kolik má pacient metastáz a jak vysoká je akumulace léčiva, a proto je možné pro každého pacienta upravit dávkováni na optimální možnou hladinu. Nedochází tedy k rozsáhlým negativním účinkům jako například u systémové chemoterapie. Radioaktivní molekula se umí přímo v těle pacienta navázat na rakovinnou buňku, ozářit ji a zničit bez vážnějších vedlejších účinků.
Jiří Froněk
Lékař Jiří Froněk je přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM od roku 2011, předtím pracoval sedm let v Univerzitní nemocnici sv. Jiří v Londýně jako konzultant na oddělení transplantací. Učí na 2. LF Univerzity Karlovy. Za dobu jeho přednostování předběhla naše republika počtem provedených transplantací orgánů i některé velké evropské země. V IKEMu byla za jeho vedení v roce 2012 provedena první řetězová transplantace ledvin v ČR, v roce 2014 jeho tým provedl světově unikátní auxiliární transplantaci jater a v témže roce Froněk transplantoval pacientovi pět orgánů najednou. V roce 2016 byla provedena první transplantace dělohy a v roce 2019 se narodilo první dítě v Evropě, které bylo donošeno matkou s transplantovanou dělohou. V roce 2020 byla provedena speciální operace ALPPS u devítiměsíčního chlapce, tzv. rozdělená operace jater k odstranění zhoubného nádoru. Bylo to historicky nejmladší dítě na světě operované touto metodou.
Jan Konvalinka
Biochemik, vedoucí výzkumné skupiny a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v letech 2014–2022 prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.
V badatelské činnosti se zabývá zejména proteázami retrovirů a neuropeptidázami, dále se specializuje na virus HIV a již před vypuknutím pandemie koronaviru SARS-CoV-2 byl jedním z mála českých výzkumníků, kteří se zaměřovali právě na skupinu koronavirů. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval postgraduální studium na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Následně absolvoval stáže na Birkbeck College v Londýně, na University of Cardiff, v Heidelbergu a v Hamburku. Je členem vědeckých společností včetně Učené společnosti ČR.
Milan Krajíček
Lékař, který celý život († 2016) zasvětil výzkumu a vývoji cévních protéz, je držitelem 49 patentů (ČR, Evropa, USA, Japonsko). Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka vymyslel umělou cévu. Pletené umělé cévy (objev USA z roku 1954) propouštěly a byla to hlava českého chirurga, která tento problém vyřešila využitím kolagenu, který pletené cévy obalí (impregnace). Moderní chirurgie se dnes bez umělých cév neobejde, jsou dostatečně pevné a pružné a mohou být použity pro přímé i větvené cévy. Náš vynález byl patentován už v roce 1965, ale bohužel jen v Československu. První úspěšná operace, která využila umělou cévu a které se Krajíček účastnil, byla provedena
v roce 1981. Během pěti let provedl s týmem cca 350 operací s náhradou a komplikace měli pouze dva pacienti.
Václav Krištůfek
Vědecký pracovník na českobudějovickém pracovišti Ústavu půdní biologie a biogeochemie. V roce 2020 převzal čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Jeho výzkumným zájmem je půdní mikrobiologie a v posledních letech také zdraví včel. Jako nadšený včelař neúnavně propaguje včelařství na veřejnosti. Inicioval založení experimentální a výukové včelnice v Biologickém centru vedle kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pravidelně popularizuje včelařské téma vedením včelařských kroužků, přednášek, článků, rozhlasových a televizních pořadů a výstavních expozic pro širokou veřejnost.
Dále byli nominováni (abecedně, nepostupující mezi pětici):
Michal Dobrovolný
Student astrofyziky na Masarykově univerzitě.
Petr Hampl
Sociolog, v letech 2010–2014 přednášel na Vysoké škole ekonomie a managementu a poté v letech 2014–2016 působil na filosofické fakultě UK jako výzkumný pracovník zaměřený na alternativní formy lidského kapitálu. Od roku 1998 působil jako expert na prodej a marketing složitých technologických produktů a jako bezpečnostní konzultant.
Anna Hogenová
Filozofka, která přednášela na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla též vedoucí Oddělení filozofie a etiky, na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie, a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofie sportu.
Marek Kvapil
Marek Kvapil je zemědělec, osivář, šlechtitel, učitel. Zabývá se permakulturou pro farmy, zahrady, lidská obydlí. Hledá souznění s obděláváním a co nejlepším využitím přírody. Pořádá kurzy, jak založit a rozvíjet permakulturní zahradu. Věnuje se okrasným zahradám s krasojedlými rostlinami. Jeho lektorská činnost přesahuje hranice ČR.
Romana Kvasničková
Romana Kvasničková působí na Katedře matematiky FJFI ČVUT v Praze. Jako doktorandka získala Cenu Stanislava Hanzla za práci Efektivní kvantový hamiltonián v tenkých oblastech s nehomogenitou.
Jaroslav Turánek
Český imunolog, farmakolog, vakcinolog a vysokoškolský pedagog. Byl koordinátorem a řešitelem vědeckých projektů, např. v oblasti medicínských nanotechnologií. Zabýval se také výzkumem rekombinantních a genetických vakcín.
V současné době pracuje jako vedoucí vývoje a výzkumu ve společnosti C2P NEXARS. Je autorem a spoluautorem řady odborných textů a držitelem několika recentních patentů.
Z nominace byl vyřazen Daniel Stach, protože již byl oceněn v roce 2020.