Jakožto jeden z nových členů ExCommu jsem si dal za jeden z prvních úkolů pochopit důležité otázky a výzvy, kterým naše mezinárodní mensovní společenství musí čelit.
Když jsem se tímto tématem zabýval, nepřekvapilo mě, že mezinárodní problémy jsou pozoruhodně podobné těm, které dennodenně řešíme v Americké Mense. A tyto problémy na národní úrovni jsou pozoruhodně podobné těm, které neustále řeší více než stovka našich místních skupin.
Určitě pro to existuje nějaké vědecké vysvětlení, já mám ale pocit, že naše sdílená inteligence nám skýtá určité hluboké přirozené propojení.
Když jsem poprvé vstoupil do Mensy, byl jsem překvapený a nadšený z toho, že ostatní lidé vyprávějí historky, které odrážely ty mé. A když jsem pak začal potkávat mensany z ostatních zemí, jejich zkušenosti byly podobné:
- Mnoho z nás ve svém životě zažilo výjimečné učitele, kteří odhalili náš potenciál a inspirovali nás, abychom se učili a rozvíjeli. Nebo jsme naopak měli takové učitele, kteří nám bohužel nedokázali nabídnout dostatečné výzvy a snažili se nás přimět k tomu, abychom se přizpůsobili a zapadli.
- Pracovali jsme ve společnostech, které podporovaly kreativitu a otevřenou komunikaci, nebo jsme naopak bojovali s byrokracií, která se změně stavěla
do cesty na každém kroku. - Nalezli jsme lidi, kteří nás přijali a milovali pro to, jací jsme a jak interagujeme se světem, nebo jsme naopak neuměli vyhovět sociálním normám a cítili jsme se jako outsideři.
Naše konkrétní kulturní zkušenosti jsou jedinečné, ale máme přirozené společné pouto. Toto pouto je naší silnou stránkou. Je to důvod, proč dáváme Mense dobrovolně k dispozici tolik ze svého času a proč se snažíme, aby představovala úžasnou zkušenost pro všechny členy. Je to důvod, proč píšeme články do mensovních časopisů, proč se dohadujeme o interpunkci ve stanovách a proč hlídáme, jak se utrácí každý jeden halíř.
Ačkoliv máme tisíce dobrovolníků, kteří se věnují správě naší komunity, musíme mít stále na paměti fakt, že skutečná hodnota spočívá v hluboce osobních vazbách, které mezi sebou vytváříme na denní bázi.
Posledních dvanáct měsíců pro nás představovalo výzvu v řadě překvapivých směrů, současně nás ale spojilo způsoby, jaké jsme nikdy nečekali.
Přišli jsme o svá pohodlná osobní setkání, ale otevřel se prostor pro nové online komunity, které z mezinárodního networkingu udělaly něco přirozenějšího a jednoduššího než dříve. Pořádali jsme putovní happy hours, mezinárodní povídání nad nudlemi, setkání sesterských měst a podobně.
Jednoho dne, doufejme, že brzo, bude COVIDový problém vyřešený. Vrátíme se zpátky k místním schůzkám a velkým regionálním setkáním.
Jsem přesvědčený, že budeme současně pokračovat i v budování naší mezinárodní online komunity a že zjistíme, že máme víc společného než odlišného.
Společně porosteme do síly.
Převzato z Mensa World Journal, 10/2021, číslo 105.