Již potřetí jsem se letos zapojila do soutěží organizovaných jako Olympiáda duševních sportů, v originále Mind Sports Olympiad. Kdo ví, možná je to naposledy, kdy se tahle akce organizuje v online režimu a kdy se jí tedy účastním, protože strávit na konci srpna týden v Londýně bylo prostě vždycky nad moje (hlavně) časové možnosti. Na prvním ročníku jsem se účastnila patnácti turnajů a skončila na pro mě skvělém 79. místě v Pentamindu. Pentamind je soutěž pro všestranné hráče, jako jsem já, kam se započítává nejlepších 5 výsledků ze všech soutěží. Ve druhém ročníku už jsem byla o dost odvážnější. Hrála jsem všechno, co jsem znala, i několik do té doby nevyzkoušených her. Celkem 42 turnajů. A hrát všechno znamenalo občas hrát více turnajů současně. Pravda, když se musíte soustředit na dvě věci najednou a celkově nemáte nějak moc času na přemýšlení, na výkonu se to asi dost odrazí. Kdybych si tak dokázala vybrat, co mi jde lépe, a druhý turnaj oželet… jenže to bych musela přes rok aspoň trošku trénovat – a to se mi moc nedařilo. Ale i tak jsem si ten multitasking docela užívala. Kdy jindy se vám takový trénink poštěstí? A nakonec jsem se i udržela v první stovce.
V lednu jsem se dozvěděla, že letos bude dvojitá porce zábavy. Tedy že MSO bude mít jak online, tak prezenční část. Prima, prezenční část se mě netýká, ale tu online si vychutnám. Sepisuju si, čeho všeho se chci zúčastnit, a vychází mi 50 turnajů. Takže zatímco loni jsem se jen přiblížila 45 hrám naší multiherní simultánky odehraným v roce 2014, letos to určitě překonám. Poměrně dost her se učím. Zcela poprvé hraju několik variant šachů, jednu variantu dámy, backgammon a k tomu přidávám i shogi a xiangqi, tedy japonské a čínské šachy, variantu hry Lines of Action a ještě další dvě hry, které prostě vypadaly zajímavě. V žádném turnaji nečekám medaili, ale doufám, že aspoň někde se mi povede se dostat do první poloviny. To je podmínka k získání bodů do celkového grand prix skóre. Hlavně se ale těším na současné hraní ve více turnajích, protože tohle obvykle podporováno není.
Dostat se do první poloviny v libovolné hře je dost náročné. Každou hru hrají především lidé, kteří se soutěžně věnují jen té a žádné jiné. A pak pár superborců, kteří jsou prostě dobří ve všem, nebo toho prostě nehrají tolik a celý rok intenzivně trénují. Já jsem od loňské MSO v podstatě žádnou z her v nabídce pořádně nehrála. Ale poměrně se mi daří dáma. Hraju všechny vypsané varianty a dostávám se do tabulky. Jupí!
Celková bilance? Odehrála jsem 51 turnajů, za 8 jsem obdržela výkonové body, 14× jsem hrála více turnajů najednou a jen v pěti případech jsem dělila poslední místo či byla poslední. Srovnám-li s rekordem z roku 2014, kdy bylo simultánně odehráno 45 her, přičemž 31 bylo výher, 9 remíz a 5 proher, jsem spokojená. Svým způsobem jsem to dokázala také. A co bude další cíl? Z dalších intelektuálně náročných výkonů mě láká účast na MS v Mental calculation. Extrémní výkony asijských dětí, kdy jsou schopné během minuty sečíst správně 100 trojmístných čísel (mensa.click/ps), nebo během půl minuty vynásobit dvě pětimístná čísla a ještě i zapsat výsledek, jsou pro mě ohromným lákadlem. V rámci MSO jsem Mental calculation jednou absolvovala a byla to celkem povedená soutěž. Dokonce jsem zvládla najít výsledek i pár odmocninám z 6místného čísla (bez jakýchkoliv poznámek a mezi výpočtů na papír!). Jenže do takových věcí málokdo chce jít. Nezbývá, než trpělivě trénovat s nějakým programem (máme třeba náš skvělý Abaku Lab) a časem si buď udělat výlet do zahraničí, nebo se jít odvážit přednášet o takovýchto věcech na některou z matematických konferencí a tam snad jednou najít podobně odvážnou a schopnou osobu.