Ve své profesní kariéře jsem spolupracoval s příslušníky různých národů. Mnohokrát jsem se setkal s lidmi, kteří se chlubili svým vzděláním, a já jsem pojal podezření, že to naše české nestojí za nic. A to i přesto, že mi někteří od počátku nepřipadali až tak vzdělaní, jak bych dle jejich slov a postojů předpokládal. K tomu se navíc přidal i český komplex méněcennosti, který v nás byl po dlouhá léta pěstován.
Úvodní slovo překladatele
Říkal jsem si: „Asi něčemu nerozumím, nevyrůstal jsem tam (myšleno v té či oné cizině) a odpověď na tento typ otázek je
komplikovanější a komplexnější, než se na první pohled může zdát.“ Ale s přibývajícími zkušenostmi mi čím dál více
připadalo, že na tom nejsme až tak špatně. Poté jsem náhodně objevil článek, který jsem si s radostí přečetl a který jsme si s
kolegou Cironisem dovolili volně přeložit. Pohled na kvalitu českého vzdělání nyní vyznívá úplně jinak, než byste předpokládali.
Článek z The Independent
Analýza kognitivních schopností mezi absolventy vysokých škol umístila Anglii až na osmé místo, například za Japonsko, Finsko nebo Nizozemí. Nejnovější studie ukazuje, že výkony britských absolventů nedosahují kvalit jejich japonských či evropských kolegů.
Ačkoli při letošním sestavování žebříčku nejprestižnějších univerzit dominovaly především ty britské či ze Spojených států amerických, kognitivní schopnosti jejich absolventů je na přední místa rozhodně neřadí, tvrdí nová studie publikovaná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, z anglického Organisation for Economic Co-operation and Development).
Žebříček nejprestižnějších univerzit byl sestaven britskou společností Quacquarelli Symonds, specializující se na vzdělávání a studia v zahraničí. Jejich QS žebříček nejlepších univerzit celého světa pro rok 2016 vznikl po zahrnutí mnoha úvah a celé řady faktorů, včetně reputace a výsledků uplatnění. Jak je zmíněno výše, přední místa obsadily americké Massachusetts Institute of Technology, Stanford a Harvard, následované britským Cambridge.
Na čele žebříčku OECD byste ale Spojené státy americké hledali marně. Umístily se až za osmou Anglií, čili na devátém místě z pětatřiceti sledovaných zemí.
OECD každoročně vydává knižní publikaci Education at a Glance, ve které prostřednictvím indikátorů porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí. Tato publikace tvrdí, že rok 2016 patří studentům z Japonska, následovaným těmi z Finska, Austrálie a Nového Zélandu. Až na dalších příčkách najdeme Anglii a Spojené státy americké. Kompletní glance report je k přečtení zde: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/education-at-a-glance-2016/summary/english_033aaa9d-en#.WAjNo_krJaQ#page1.
Finsko a Japonsko se umístily nejvýše nejen v Education at Glance, ale také v PISA žebříčku, porovnávajícím výsledky absolventů středních škol po celém světě. Ze zemí Velké Británie v žebříčku nejsou Skotsko a Wales, naopak zde na 14. místě najdeme Severní Irsko.
Též univerzity v Jižní Koreji a Singapuru, které jsou známé svými náročnými přijímacími procesy, najdete až na spodních příčkách žebříčku OECD. Jsme tak svědky faktu, že prestiž univerzity nemusí nutně odrážet schopnost jejích absolventů uspět na pracovním trhu.
Andreas Schleicher, ředitel OECD pro oblast vzdělávání, dodává, že na výsledky by se mělo pohlížet s určitým odstupem. Schopnosti dvou náhodně vybraných absolventů se mohou výrazně lišit, ačkoliv oba dosáhli vysokoškolského vzdělání stejného stupně. Kvalita terciárního vzdělání se totiž v mnohém liší.
„Pokud mluvíme o kognitivních schopnostech, je lepší získat vzdělání v Japonsku, Finsku či Nizozemsku než třeba v Itálii, Španělsku nebo Řecku,“ řekl profesor Schleicher pro BBC.
Podle této zprávy zjišťujeme, že pouze 12 z 35 členských států OECD splňuje kritéria sedmnácti cílů udržitelného rozvoje v oblasti vzdělávání, přijatých v OSN. Jak již bylo řečeno dříve, Finsko a Japonsko se umístily na předních místech i v PISA žebříčku, porovnávajícím standardy středních škol po celém světě.
Očekává se, že přibližně 36 % dnešních mladých lidí absolvuje vysokoškolské studium před dovršením svých třiceti let. Zároveň je potřeba říci, že jen 41 % z nich úspěšně dokončí vysokou školu v očekávaném časovém plánu.
OECD žebříček top 10 zemí s nejúspěšnějšími absolventy:
1. Japonsko
2. Finsko
3. Nizozemsko
4. Austrálie
5. Norsko
6. Belgie
7. Nový Zéland
8. Anglie
9. Spojené státy americké
10. Česká republika
Závěr překladatelů
To, že ČR je na 10. místě, považujeme za naprosto skvělou zprávu. Jedná se o výsledek, který nikdo neočekával a je hodně překvapivý. Je ale málo komunikován, zdali vůbec. Doufáme, že vám, stejně jako nám, přinese pocit hrdosti na svou zemi. Myslím, že to s námi nebude zase tak špatné, že?
Úvahu necháváme na každém z vás…
Zdroje:
· Článek je volným překladem z:: http://www.independent.co.uk/news/education/education-news/cleverest-graduates-in-the-world-revealed-oecd-finland-japan-pisa-a7372236.html
· Žebříček nejprestižnějších univerzit: http://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2016
· Education at a Glance: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/publikace-education-at-a-glance-1