Teď trošku něco pro ty, kteří mají rádi čísla:
Dozvěděli jsme se, že Ministerstvo spravedlnosti (dále budu uvádět již jen MS) mělo na letošní rok ze státního rozpočtu přiděleno 20,5 mld. Kč. K tomu, aby MS fungovalo tak, jak by mělo či jak se očekává od občanů tohoto státu, by mělo dostat na rok 30 mld. Kč, což je o necelých 10 mld. více. Zatímco tedy ostatní ministerstva dostanou na příští rok méně, paní ministryni se podařilo vybojovat o celou 1,5 mld. více, tudíž MS bude hospodařit s 22 mld. Kč, což můžeme uznat, je velkým úspěchem.
Z rozpočtu, který má MS k dispozici, jde 300 mil. Kč ročně na investice.
MS zaměstnává konkrétně ve své budově 340 zaměstnanců. Dále na 90 soudech celkem 3 036 soudců + dalších X civilních zaměstnanců, na 90 státních zastupitelstvích cca 2 000 státních zástupců, 10 000 lidí u Vězeňské služby (počítaje do toho jak příslušníky, tak civilní zaměstnance). Celkem se jedná o sumu cca 30 000 zaměstnanců.
Ví se zhruba o 30 % lidí v resortu MS, kteří „netáhnou“ a práci za ně oddě
Ročně se u soudu projedná 700 000 věcí. Průměrný proces trvá tři čtvrtě roku. Každý rok přibývá 10 % případů, ale noví soudci ne a ne se „vylíhnout“.
Denně vyjde vězeň v ČR rozpočet MS na 33 €, v SRN je to již 130 €. Ale co se samotného jídla týče, služební pes v resortu MS stojí na den 100 Kč, kdežto takový vězeň pouhých 45 Kč. To je také zajímavé zjištění. J
První z věcí, kterou paní ministryně po svém nástupu do funkce podstoupila, bylo zjišťování, kam „odtékají“ peníze, že jich MS má tak málo. Pro příklad mohu uvést, že do budovy MS docházela každý den firma, která zalévala všechny květiny v budově, což činilo 25 000 Kč měsíčně. Stejně tak výzdoba kanceláře paní ministryně činila za měsíc cca 28 000 Kč. Obě tyto zbytečnosti paní ministryně odstranila.
Velice zajímavé pro mne bylo zjištění, že soudci nemají žádné odměny. Přijde mi to demotivující, neboť „netáhla“ dostanou stejný plat jako „táhla“, která se nemají proč snažit (ono přesvědčení je sice hezká věc, ale chtě nechtě časem dojdou do stavu, kdy si položí otázku: ,,Mám já to zapotřebí, když ten lempl nedělá nic navíc a máme oba úplně stejně? Proč se tak snažím?“). Toto by jistě stálo za změnu, i když kde na to vzít peníze? A hlavně by se muselo zajistit důkladnou kontrolou, že ti, co mají najednou strašně moc „odklepnutých“ případů, je projednali opravdu důkladně, vzali v potaz veškeré skutečnosti a věc rozhodli při svém nejlepším vědomí a svědomí, ne proto, aby dosáhli na odměnu za počet projednaných kauz.
Paní ministryně nám sdělila, že není motivována být, co se pronájmu nevyužívaných prostor patřících MS týče, dobrou manažerkou, neboť veškeré peníze, které do pronájmu prostor (např. do ubytování v Justiční akademii přes léto) vloží, už nikdy neuvidí zpátky. Povlečou se postele, vyperou se cejchy, to vše něco stojí. Místo aby se jí toto vrátilo na ceně za ubytování, s těmito penězi se může rozloučit, dostává je totiž Ministerstvo financí. Stejně tak toto ministerstvo kasíruje i peníze, které se strhávají vězňům z výplaty, kterou dostanou na úhradu nákladů věznění. I tam se však nejedná o nijak závratné částky. Údajně dostávají 1 500 – 2 000 Kč. (Teď si jen nejsem jistá, jestli jsem si neseděla na uchu, když paní ministryně vysvětlovala, zda je to částka, kterou dostanou po stržení všeho, či částka, kterou dostanou od firmy celkově. Ve druhém případě by se totiž musely firmy přetrhnout o dovážení práce do věznic, neboť tak levně jim práci nikdo nikde neudělá.) Ti, co mají invalidní důchod, si jej mohou ponechat celý, na ten jim nikdo sahat nesmí.
Byla jsem zvědavá, jak se bude praktikovat trest ukládání domácího vězení, který má od Nového roku své místo v novém trestním kodexu. Praktikovat se bude údajně přes nedostatek financí na technické vybavení (počínaje GPS-náramky, konče výpočetní technikou, která bude kontrolovat pohyb osob vybavených náramky) tak, že budou chodit v době, kdy mají být „odsouzenci“ doma, do jejich domácností kontroly. Tyto mají vykonávat pracovníci Mediační a probační služby a dalších 90 lidí, kteří budou zaměstnáni jen na danou činnost. Až tak po devíti měsících, kdy proběhnou všechna výběrová řízení na firmu, která bude dodávat technické vybavení MS, možná systém bude fungovat tak, jak to měl zákonodárce v úmyslu. Čili jsem se utvrdila v jednom, opět budou všichni prvním dnem, kdy má něco fungovat, strašně překvapeni, že to už má fungovat, protože ještě vůbec nic není a nejsou na to peníze, natož aby proběhl nějaký zkušební provoz. Za příklad může posloužit spuštění systému v lékárnách, kdy se musí vydávat léky obsahující pseudoefedrin jen na recept a po zapsání občanského průkazu toho, kdo si lék vyzvedává, do systému. Stejně tak i systém datových schránek, kdy ti, co by je měli mít jako jedni z prvních (můžu uvést zrovna soudy, když už se bavíme o MS), je opět nemají.
Velice zajímavou kapitolou bylo i řešení problému, co s těmi čtyřmi procenty platu, o které mají přijít státní zaměstnanci od Nového roku, paní ministryně provede. Zamýšlela se nad variantou propustit čtyři procenta lidí, když je nedostatek sil? Navíc by to musela udělat v rámci organizačních změn, každému z nich by bylo nutné dát odstupné. Tím by se peníze neušetřily. Snížit platy jen tak někomu nemůže, na to nemá pravomoc. To je v rukou vlády, aby odsouhlasila nový právní předpis, kterým se sníží tarifní tabulky o 4 %. Sebrat zaměstnancům odměny? Ty údajně nedosahují ani těch 4 %, takže to problém také neřeší. Nezávidím paní ministryni, že stojí před takovýmto problémem. Ať totiž udělá cokoli, vždy se najdou hloupí lidé, kteří ji odsoudí, i když se to bude snažit provést podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Přeji paní ministryni ještě mnoho krásných dní ve výkonu své funkce, ať už se jedná o měsíce či roky. Určitě je to velice zajímavá zkušenost, kterou by měl alespoň jeden den podstoupit každý z těch remcalů, co čtou bulvár a sledují bulvární televizní zpravodajství, umějí jen nadávat v hospodě nad pivem, vše vědí nejlépe a se vším si umějí poradit. Ono by je pak takové to prázdné tlachání velice rychle přešlo.
Jednu veselou připomínku ještě na závěr. Říká se „darovanému koni na zuby nekoukej“, avšak propiska z MS (která, doufám, že byla určena k odnesení domů) jaksi bojkotuje moji práci na ulici. Dávám-li lidem podepsat pokutové bločky, nějak se jí nechce a nechce psát. Je zvyklá na teplíčko a to je špatné, protože já pak musím nosit propisky záložní. Že by se mi ta propiska snažila něco naznačit?