Svět se rok co rok stává chaotičtějším a naše mozky jsou pod neustálou palbou vizuálních vjemů. Nová studie z Centra pro nervový základ poznání (CNBC – Center for the Neural Basis of Cognition), společného projektu Univerzity Carnegie Mellon a Univerzity v Pittsburghu, odhaluje, jak neurony v části mozku, jejíž funkcí je rozpoznávání předmětů, reagují na příval velkého množství obrázků, které se jim ukazují.
Výzkumníci z CNBC ukazovali zvířecím subjektům v rychlém sledu obrázky, z nichž některé byly nové, jiné respondenti viděli více než 100krát. Měřili přitom elektrickou odezvu jednotlivých neuronů v inferotemporálním kortexu, což je důležitá část systému zrakového vnímání a část mozku zodpovědná za rozpoznávání objektů. V předchozích studiích výzkumníci zjistili, že jestliže subjektům ukázali jeden jediný jim dobře známý obrázek, reakce jejich neuronů nebyla tak silná, jako když jim ukázali obrázek, který předtím neznali.
Avšak v této studii výzkumníci CNBC zjistili, že jestliže se subjektům předkládaly známé a neznámé obrázky v rychlém sledu, jejich neurony – zejména pak ty inhibiční (tlumící) – reagovaly mnohem silněji a selektivněji na obrázky, které subjekt viděl již mnohokrát předtím.
„Byl to velice dramatický úkaz, úplně nás to zaskočilo,“ prohlásil Carl Olson, profesor na Carnegie Mellon. „Nečekali byste, že v mozku vyvolá takové změny jen samotný fakt, že věci jsou známé. Myslíme si, že by mohlo jít o mechanismus, který mozek používá, aby ,držel stopu‘ v rychle se měnícím vizuálním prostředí.“
Výzkumníci poté prováděli podobný experiment, při němž využili jako subjekty sami sebe a zaznamenávali své mozkové aktivity za použití EEG. Zjistili, že lidský mozek, jsou-li mu předkládány známé nebo neznámé obrázky v rychlém sledu, reaguje podobně jako mozky zvířecích subjektů. Ve svých dalších studiích, jak doufají, spojí tyto změny v mozku se zlepšením schopnosti vnímání a poznávání.