Důchodová reforma metodou komplementární konverze (3K) – část první

297

Popis:

V průběhu reformy se stále větší část DB důchodu z PAYG nahrazuje zvyšující se anuitou z fondu, u kterého si poplatník spoří část pojistného plus část rovné dávky. Nejdříve se zapojují starší poplatníci, postupně pak stále mladší. Metoda není diskriminační (na každého dojde řada).

Není nutné, aby se mohlo spořit pouze u penzijních fondů – je možné povolit spoření do jakéhokoli produktu, vázaného na nákup anuity. Je možné i spoření zcela dobrovolné, to záleží na politickém rozhodnutí.

I. Postup

1. Určí se den D – počátek důchodové reformy (pravděpodobně 1. 1. 2008).
2. Ke dni D bude sníženo pojistné na důchodové zabezpečení:
   1. osobám narozeným od roku 1958 do roku 1963 včetně (45 až 50letí) vždy, s výjimkou těch, kterým již vznikl nárok na invalidní důchod
   2. osobám narozeným v roce 1957 a dříve, pokud nepobírají dosud starobní důchod a osobám pobírajícím invalidní důchod bez rozdílu věku tehdy, pokud se dobrovolně přihlásí do nového systému
3. Osobě, která vstoupila do nového systému, se poté, co požádá o starobní důchod, započítají všechny nároky, které jí vznikly k 31. 12. 2007, a to podle pravidel daných starým zákonem o důchodovém pojištění, se dvěma odchylkami:
   1. budou se započítávat všechny doby, nikoli pouze celé roky (tedy roky + dny)
   2. nebude nutné splnit podmínku týkající se odpracovaných let už k 31. 7. 2007
4. Nároky vzniklé do 31. 12. 2007 budou „deponovaným důchodem“ (DD) , na který každému vznikne nárok, pokud dosáhne důchodového věku a splní podmínku odpracovaných let (25) nebo dosáhne věku 65 let a splní podmínku odpracovaných let (15).
5. Předčasné a odložené důchody se budou z deponovaného důchodu vypočítávat podle pravidel starého zákona o důchodovém pojištění (ZDP).
6. Procentní výměra DD se vypočítá podle pravidel starého ZDP.
7. Základní výměra se vypočítá podle počtu započítaných let do 31. 12. 2007 podle vzorce: základní výměra/25*započítané roky (započítané roky a dny do 31. 12. 2007, maximálně však 25)
8. DD bude „státní – průběžná“ část důchodu. K tomu bude mít každý to, co si sám naspoří.
9. Minimální DD bude ve výši rovné dávky.
10. Na spoření na důchod bude mít každý uvolněnou část povinného pojistného na důchodové zabezpečení (poměrná část) a část rovné dávky (plošná část).
11. Plošná část – závisí na zavádění rovné dávky – bude-li nárazové a kompletní, bude na připojištění ke starobnímu důchodu určeno 1.000 Kč. Bude-li postupné, tak částka podle možností. Nemělo by to být méně než 500 Kč.
12. Rozdělení pojistného na zdravotní pojištění a soc. zabezpečení mezi zaměstnavatele a zaměstnance bude změněno:
    základní sazba zaměstnanců bude i nadále 12,5 % vyměřovacího základu, celé pojistné bude ale určeno na důchodové pojištění
    základní sazba zaměstnavatele bude i nadále 35 %, rozdělena bude takto:
    13,5 % zdravotní pojištění
    15,5 % důchodové zabezpečení
    6 % sociální pojištění
    
    
13. Snižování pojistného:
    První krok – k 1. 1. 2008

    60 let a víc – snížení o	12,5 % bodu
    59 let	12
    58	11,5
    .	.
    .	.
    46	5,5
    45	5
    44	0

    
    Jak se budou připojovat vždy další 45letí, bude jim rovněž snižováno pojistné o 5 % bodů, vždy od 1. ledna roku, v němž dosáhnou věku 45 let.
    Je možné v prvním kroku zapojit méně nebo naopak více ročníků. Zapojení méně znamená např. do 47letých včetně – snížení o 6 % bodů. Zapojení více ročníků: „řetěz“ se může protáhnout až k 36letým – snížení o 0,5 % bodu. Toto je nutné zvážit vzhledem k výpadku příjmů z pojistného – tedy jaký deficit v prvních letech si můžeme dovolit.
    
    Pojistná sazba se bude snižovat zaměstnancům a OSVČ.
    
    Graf 1 ukazuje starobní důchod osoby s celoživotně průměrnou mzdou v současném systému a po prvním snížení pojistného, popsaném výše. To znamená důchody, jaké by byly v případě, že by nedošlo k žádnému dalšímu snížení pojistné sazby. To znamená, že člověk narozený v roce 1963, který bude mít sníženou pojistnou sazbu o 5 % bodů a na spoření kromě toho ještě 1.000 Kč měsíčně z rovné dávky, by měl důchod v roce 2028 přibližně stejný jako podle dnešních pravidel. Mladší by ale už měli důchody nižší. Během těchto dvaceti let však ve skutečnosti dojde k několikerému dalšímu snižování pojistné sazby = uvolnění dalších peněz na spoření, viz další bod.
    
    Na grafu 2 je bilance státního důchodového účtu po prvním snížení pojistného, bez provedení dalších kroků, v závislosti na valorizaci důchodů:
    
    Druhý a další krok:
    Druhým krokem musí být protažení sníženého pojistného až k 36letým (až po snížení o 0,5 % bodu), pokud tak nebude učiněno již v prvním kroku. Dále musí následovat plošné snižování pojistného všem zaměstnancům a OSVČ bez rozdílu věku postupně až o 2 % body. Dále je možné:
    
    plošné snižování pojistného:
    
    1. plošné snižování základní pojistné sazby zaměstnancům
    2. plošné snižování základní pojistné sazby zaměstnavatelům
    cílené snižování pojistného:
    
    3. snižování pojistné sazby rodičům s dětmi
    4. snižování pojistné sazby zaměstnavatelům, u zaměstnanců, kteří jsou invalidní
    5. snižování pojistné sazby zaměstnavatelům u zaměstnanců, kteří pečují o dítě do 10ti let
    Snížení sazeb platí analogicky i u OSVČ.
    
    Cílový stav, pokud přijmeme metodu cíleného snižování pojistného:

    	Pojistná sazba ve tvaru: celkem (zaměstnanec + zaměstnavatel)
    	zdravý		invalida
    počet dětí	děti nad 10 let	dítě do 10 let	děti nad 10 let	dítě do 10 let
    0	16 (6 + 10)	—	11 (6 + 5)	—
    1	14 (4 + 10)	9 (4 + 5)	9 (4 + 5)	4 (4 + 0)
    2	12 (2 + 10)	7 (2 + 5)	7 (2 + 5)	2 (2 + 0)
    3 a víc	10 (0 + 10)	5 (0 + 5)	5 (0 + 5)	0 (0 + 0)

    
    Základní sazba: 16 %, průměrná 12 % vyměřovacího základu, minimální 0 %.
    

 

III. Časový harmonogram

Záleží na mnoha faktorech, z nichž nejvýznamnější jsou:

1. celkový vývoj ekonomiky (růst HDP, mezd, inflace)
2. uzákonění parametrických změn a jejich rozsah
3. valorizace důchodů
4. růst hranic redukce vyměřovacího základu pro výpočet důchodu
5. podíl osob nad 50 let, které se zapojí do nového systému

V každém případě je zodpovědně možno občanům slíbit první snížení pojistného nejpozději v pátém roce od zahájení reformy.
 

III. Stanovení podmínek

1. Dobrovolné nebo povinné spoření

Použití rovné dávky by mělo být v každém případě ponecháno na rozhodnutí každého občana. Co se týče snížení pojistné sazby do státního systému – jestli bude spoření zbývajícího pojistného povinné nebo dobrovolné, záleží na politickém rozhodnutí. Je třeba upozornit na rizika:

Riziko povinného spoření

Pokud stát občanům spoření nařídí, musí vklady garantovat (minimálně v rozsahu, v jakém jsou garantovány bankovní vklady, nebo do 90 % apod.).

Riziko dobrovolného spoření

Vždy budou lidé, kteří si spořit nebudou. V důchodu se pak dostanou do závislosti na sociálních dávkách. Tomu je třeba se vyhnout. Zpočátku není riziko tak velké – v průměru budou státní důchody klesat o 2,5 % bodu ročně. Až půjdou do důchodu dnešní padesátníci, bude to už více než 30 % dnešního důchodu. Z toho plyne, že za prvé: Pro osoby starší 50ti let, pro které bude vstup do nového systému dobrovolný, by mohlo být dobrovolné i spoření na důchod. Za druhé: Je možné spořit na důchod povinně konstantní část – 5 % vyměřovacího základu (hrubé mzdy) a zbytek dobrovolně.

2. Kam spořit

Rozhodně ne pouze do penzijních fondů. Lze stanovit pravidla a vydávat licence pro finanční instituce, splňující podmínky, pokud půjde o licencovaný produkt, vázaný na nákup anuity. Povinně by se spořilo podle nového zákona o penzijním pojištění, který by pravidla stanovil.
 

IV. Ohrožené skupiny

1. Spoření na stáří u invalidů a osob na mateřské a rodičovské dovolené

V těchto případech jde o dlouhodobý výpadek příjmů. V případě plné invalidity bude spoření na stáří pojištěno v rámci invalidního pojištění (viz druhá část). Za plně invalidní osobu bude příslušné procento vyměřovacího základu spořit pojišťovna.
U osob na mateřské a rodičovské dovolené by měl část pojistného hradit druhý rodič a zbytek do výše odpovídající předcházejícímu příjmu stát. Rovnou dávku dostanou také jako ostatní.

2. Osoby, kterým vznikl nárok na invalidní důchod před zahájením reformy

Měly by mít možnost si vybrat. Buď zůstat ve starém systému s nárokem na invalidní důchod do důchodového věku a na starobní podle starého HDP od vzniku nároku na důchod. V tom případě nebude mít nárok na rovnou dávku. Nebo vstoupit do nového systému, s nárokem na snížení pojistného (pokud mají příjmy) a na rovnou dávku jako ostatní. V tom případě by se jim státní starobní důchod snižoval jako ostatním téhož věku. Invalidní důchod by jim zůstal v původní výši (nemohou se zapojit do nového systému invalidních penzí, protože do něj jako invalidé nebudou moci vstoupit).

Doporučené parametrické změny starobních důchodů

1. Prodlužovat důchodový věk od roku 2008 o 3 měsíce ročně u mužů, 4 měsíce u bezdětných žen, 5 měsíců u žen s jedním dítětem, 6 měsíců u žen s dvěma a více dětmi. Kromě žen se třemi a více dětmi dosáhnou důchodového věku 65 let všichni v roce 2019.
2. Omezit náhradní doby – každý rok snižovat procentní redukci z původních 80 % o 5 % bodů až na 40 %. Zápočet doby studia od 15 do 18 let postupně redukovat až zrušit. Plně započítávat pouze plnou invaliditu, péči o dítě, vojenskou službu a péči o bezmocnou osobu zpětně (nově nikoli).
3. Odvádět pojistné ze všech příjmů za práci bez výjimky. Současně se zavedením rovné daně se bude z každého příjmu platit jednotný celkový odvod srážkou ve výši pojistného + daně 15 %. Zaměstnanci dostanou zpět rovnou dávku, OSVČ si ji započítají, ostatní o ni musejí požádat na FÚ nebo ji nárokovat zpětně při podání daňového přiznání.
4. Zrovnoprávnit OSVČ se zaměstnavateli a zaměstnanci (vázáno na rušení odpisů).
5. Stanovit strop pro odvody u zaměstnanců i OSVČ stejně – možno začít pětinásobkem průměrné mzdy a postupně snižovat až na trojnásobek.
6. Minimální vyměřovací základ OSVČ stanovit jednotně pro daň, zdravotní i sociální pojištění na 40 % průměrné mzdy (v roce 2006 to podle současného zákona bude 50 % pro zdravotní pojištění a daň a 25 % pro sociální pojištění).
7. Předčasné důchody výhradně trvale krácené a to o 0,5 % za každý započatý měsíc. Odchod do předčasného důchodu umožnit vždy od 60 let, osoby s důchodovým věkem nižším než 63 let až o tři roky (zůstává stejné jako dnes). Předčasný důchod vázat na minimální příjem ve stáří t.j. DD + anuita celkem musí být nejméně dvojnásobek rovné dávky. (Jde o to, aby se nedostávali důchodci do závislosti na sociálních dávkách)
8. Sankce za neplacení pojistného – sjednotit sankce za nezaplacené pojistné a daň z příjmu. Navrhovaná sankce v případě nepřiznání daně: namísto daně vyměřovací základ pro výpočet daně (včetně odvodů) neboli daň 100 %. Logika: Nezdaněný příjem jakožto příjem nelegální propadá státu. U přiznané ale nezaplacené buď dohoda s FÚ nebo penále a úroky jako dnes, jenom zvýšené. U právnických osob zavést odpovědnost konkrétních osob, které budou ručit za odvedení daní svým majetkem. Vše bez nutnosti prokazovat úmysl (v případě úmyslného neplacení stejné sankce + trestní stíhání).

Březen 2005

Autor: Kateřina Havlíčková