Po tisíciletí si filozofové kladou otázku, zda se lidé rodí s morálním kompasem, ale jejich teorie se zatím vždy rozcházely.
Skupina vědců z několika japonských univerzit se rozhodla najít na tuto otázku odpověď a prostřednictvím vícestupňové metody testovala, zda kojenci dokážou rozlišit mezi dobrem a zlem. Stručně řečeno – ano.
Podle studie dokážou osmiměsíční kojenci potrestat antisociální chování třetí strany, což naznačuje, že motivace k trestání je vrozená a nikoli naučená. Obvykle je trestání antisociálního chování běžné pouze u lidí a vyskytuje se napříč všemi kulturami. Vývoji tohoto morálního kompasu však zatím zcela nerozumíme, zvláště proto, že analýza rozhodovacích schopností novorozenců je často obtížná.
Jak byla studie provedena
Aby vědci zjistili, zda je morálka naučená nebo vrozená, a aby překonali výzvy spojené s analýzou myšlenek kojenců, tým vyvinul vícestupňovou testovací metodu, která probíhala následovně:
V první fázi vědci seznámili kojence s počítačem, který na obrazovce zobrazoval různé animace.
Novorozenci mohli interagovat s objekty na obrazovce pomocí očního kontaktu. Speciální systém sledoval dobu, po kterou se kojenec díval na konkrétní objekt. Pokud dítě na určitý objekt hledělo dostatečně dlouho, došlo k „zničení“ tohoto objektu.
Po seznámení kojenců s těmito akcemi vědci v animaci nechali jeden objekt „udeřit“ jiný, a pozorovali, zda kojenci toto jednání potrestají.
„Morálka je důležitou, ale tajemnou součástí toho, co nás činí lidmi. Proto jsme chtěli zjistit, zda je trestání třetí strany za antisociální chování přítomné už od narození, což by nám mohlo lépe objasnit, zda je morálka naučená nebo vrozená,“ uvedl hlavní autor studie Yasuhiro Kanakogi.
Výsledky
Podle Kanakogiho byly výsledky překvapivé – kojenci si pokaždé zvolili potrestání antisociálního agresora tím, že na tento konkrétní objekt zaměřili svůj pohled. Aby výsledky ověřili a vyloučili alternativní interpretace, vědci provedli další tři kontrolní experimenty.
Pozorování tohoto chování u kojenců může naznačovat, že si lidé dané pozitivní tendence osvojili během evoluce, čímž došlo k podpoře lidské spolupráci a trestání antisociálního chování, které mohlo skupinu nebo společnost ohrozit.
Tento nový test pro studium rozhodování v sociálním kontextu by mohl být důležitým zlomem ve výzkumu kognitivních schopností kojenců – zejména proto, že většina předchozích výzkumů kojenecké kognice využívala pozorování třetí strany, a tedy zkoumala jen pasivní reakce na události. Metoda založená na sledování pohledu však umožňuje u kojenců pozorovat aktivní rozhodování. Podle autorů studie by tento výzkumný model mohl být užitečný při odhalování dalších informací o kognitivních schopnostech předverbálních kojenců.
Studie byla publikována v časopise Nature Human Behaviour a vznikla ve spolupráci vědců z Ósacké univerzity, Ženské univerzity Otsuma, Laboratoře komunikačních věd NTT a Tokijské univerzity.
Převzato z Mensa World Journal, č. 144, 1/2025.