Duševní zdraví mladých lidí může záviset na tom, jak používají sociální média, místo toho, kolik času na nich stráví. To vyplývá z nové studie výzkumníků z University of British Columbia.
Studie vedená profesorkou psychologie Dr. Amori Mikami a publikovaná v Journal of Experimental Psychology: General zkoumala rozdílné účinky úplného přerušení používání sociálních médií a jejich vědomějšího využívání.
Výsledky ukázaly, že jak uživatelé, kteří své online interakce vědomě řídili, tak ti, kteří se sociálních médií zcela vzdali, zaznamenali zlepšení svého duševního zdraví — především v oblasti úzkosti, deprese a osamělosti.
Používání sociálních médií je mezi mladými dospělými, zejména ve věku 17–29 let, téměř všudypřítomné, obavy o jeho dopady na duševní zdraví tak rostou.
„Hodně se mluví o tom, jak mohou být sociální média škodlivá. Náš tým chtěl ale zjistit, zda to je nevyhnutelné, nebo zda může mít vliv to, jakým způsobem lidé tato média používají,“ vysvětluje Dr. Mikami.
Studie se nezaměřovala na to, zda jsou sociální média dobrá, nebo špatná, ale zkoumala, zda by mladým dospělým pomohlo naučit se „rozumnější“ způsoby používání, které by přispěly k jejich lepší duševní pohodě.
Do šestitýdenní studie se zapojilo 393 kanadských mladých dospělých, kteří vykazovali příznaky duševních problémů a měli obavy o vliv sociálních médií na své duševní zdraví. Byli rozděleni do tří skupin: kontrolní skupina pokračující ve své obvyklé rutině, skupina zcela abstinující od sociálních médií a „tutoriálová“ skupina, která se učila sociální média používat vědomě a cíleně.
Tutoriály vedly účastníky k tomu, aby pěstovali smysluplné online vztahy, omezili interakce podporující porovnávání s ostatními a pečlivě si vybírali, koho budou sledovat.
Jak skupina, které se úplně vzdala sociálních médií, tak skupina, která je používala podle doporučení, snížily četnost používání těchto platforem, což vedlo k méně častému porovnávání a nižší míře úzkosti a nízkého sebevědomí.
Ačkoliv ale tutoriálová skupina neomezila používání sociálních médií tolik jako ti, kteří se pokusili přestat úplně, přesto zaznamenala výrazné zlepšení v pocitech osamělosti a strachu, že jí něco uteče (fear of missing out – FOMO).
Oproti tomu ti, kteří se sociálních médií zcela vzdali, byli úspěšnější ve snižování příznaků deprese a úzkosti, ale nehlásili žádné zlepšení pocitů osamělosti.
„Odříznutí sociálních médií může snížit některé tlaky spojené s prezentováním ideálního obrazu sebe sama online. Ale úplné přerušení může vést k pocitům izolace, protože mladí dospělí přijdou o sociální spojení s přáteli a rodinou,“ doplňuje Dr. Mikami.
Dr. Mikami spolu s postgraduálními studenty Adri Khalisem a Vasileiou Karasavvou použili v tutoriálové skupině přístup, který kladl u online vztahů důraz na kvalitu nad kvantitou. Účastníci byli povzbuzeni, aby omezili sledování účtů, které je vedly k závisti nebo negativnímu porovnávání, a místo toho dávali přednost vztahům s blízkými přáteli. Tím si vybudovali zdravější online prostředí.
Namísto pasivního prohlížení byli účastníci motivováni k aktivnímu zapojení do přátelství komentováním nebo posíláním přímých zpráv — tedy chováním, které obvykle prohlubuje smysluplné spojení a pomáhá uživatelům cítit větší sociální podporu.
Podle Dr. Mikami tento vyvážený přístup může být realistickou alternativou k úplné abstinenci, která nemusí být pro mnoho mladých dospělých realistická.
„Sociální média s námi už zůstanou,“ řekla. „a pro mnoho lidí není reálnou možností přestat. Ale se správným vedením si mohou mladí dospělí vytvořit pozitivnější zkušenost a využívat sociální média k podpoře svého duševního zdraví místo toho, aby jej poškozovala.“
Dr. Mikami věří, že výzkum může nabídnout cenné informace pro programy duševního zdraví a školní vzdělávání. Představuje si budoucí workshopy a vzdělávací sezení, kde se mladí dospělí naučí používat sociální média jako nástroj pro posilování svých vztahů, místo aby je vnímali jako zdroj stresu a porovnávání. To by mohlo přerušit začarovaný kruh, kdy se kdy lidé pokoušení se sociálními médii úplně skončit, ale o chvíli později se k nim zase vracejí, mnohdy s horšími výsledky.
Výzkumný tým dokázal, že zachování duševního zdraví je možné bez obětování sociálního spojení, které platformy poskytují. Jak shrnuje Dr. Mikami: „Pro mnoho mladých lidí to není o tom se odhlásit. Jde o to se více zapojit – ale tím správným způsobem.“
Převzato z Mensa World Journal, č. 145, 2/2025.