Literatura umožňuje prozkoumávat složitosti života, lidskou povahu, empatii a různorodé úhly pohledu, a zároveň slouží jako okno do historie a kultury. Čtení – bez ohledu na žánr – přináší mnoho výhod: únik od reality, uvolnění, zamyšlení i emoční útěchu. Kromě zábavy však může literatura také zlepšovat duševní zdraví, což vedlo k rozvoji nové terapeutické metody zvané biblioterapie.
Co je to biblioterapie
Biblioterapie je terapeutický přístup, který využívá knihy k podpoře duševní pohody, obvykle jako doplněk k jiným formám léčby. Použité materiály se mohou v závislosti na potřebách jednotlivce značně lišit – od beletrie přes filozofii až po seberozvojovou literaturu. Cílem je pomoci lidem zpracovat osobní zážitky, získat nové úhly pohledu a rozvíjet empatii. Běžně se používá ke zvyšování nebo obnově sebeúcty a sebepoznání.
Biblioterapie se dělí do dvou hlavních typů:
• Vývojová biblioterapie – pomáhá dětem i dospělým vyrovnávat se s životními výzvami, jako je šikana, stres nebo rodinné problémy.
• Klinická (terapeutická) biblioterapie – používá se k léčbě diagnostikovaných duševních poruch nebo ke zmírnění jejich dopadů.
Tato metoda se často uplatňuje u lidí trpících úzkostí, depresí, traumaty, závislostmi nebo emoční bolestí způsobenou událostmi jako ztráta blízkého, rozvod nebo propuštění ze zaměstnání.
Jak biblioterapie funguje
Terapeutický proces biblioterapie obvykle probíhá ve čtyřech fázích:
• Identifikace – čtenář se poznává v chování, problémech nebo cílech postavy.
• Katarze – čtenář skrze příběh bezpečně prožívá emoce a vnitřní boj.
• Nahlédnutí – příběh či postavy si propojuje se svým vlastním životem.
• Zobecnění – uvědomí si, že podobné problémy zažili i jiní a našli způsob, jak se s nimi vyrovnat.
Nejčastěji používaným žánrem v biblioterapii je beletrie, a právě proto je také nejvíce zkoumána a dokumentována.
Výsledky klinických studií
Metaanalýza z roku 2022 zveřejněná v časopise PLOS ONE analyzovala pět studií zaměřených na vliv beletrie na duševní zdraví. Zjistila, že samotné čtení fikce sice nemá okamžitý efekt, ale ve spojení s jinými reflexivními metodami může zlepšovat náladu i emoční pohodu.
Autoři, James Carney a Cole Robertson, zdůrazňují, že pozitivní dopad literatury na duševní zdraví je pozorován dlouhodobě a že poezie, beletrie i drama mohou podpořit léčbu různých psychických potíží. Účinné výsledky však vyžadují podpůrný rámec, který čtenáře povzbuzuje k zamyšlení a sdílení – ideálně s terapeutem nebo podpůrnou skupinou.
Zkoumané studie zahrnovaly jak literaturu předepsanou odborníkem, tak diskuse o fikci a vliv vzpomínek na dřívější čtenářské zážitky. Tři studie probíhaly formou přímého zapojení účastníků a další dvě sbíraly data z online zdrojů.
Závěr
Literatura podporuje empatii, porozumění a emoční propojení. Nabízí smysluplný způsob, jak zkoumat vlastní vnitřní prožitky a navazovat vztahy s ostatními. Ačkoliv nenahrazuje odbornou péči, může být – zvláště beletrie – cenným terapeutickým nástrojem, pokud je používána jako součást širší léčby na podporu duševní pohody.
Aloiz je pět let členem rumunské Mensy. Pracuje jako zdravotnický asistent a externí lékařský redaktor pro různé kliniky, zdravotnické časopisy a neziskové organizace. Je také studentem prvního ročníku Fakulty žurnalistiky a komunikačních věd.