Jaký je rozdíl mezi DPS a PP?
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi dnes uzavřeným PP a v lednu uzavřeným DPS? Některé prvky jsou společné: nové výše státních příspěvků a daňových odpočtů, oddělený majetek účastníků od majetku penzijní společnosti, nižší náklady správy dané zákonem. PP již nelze převést k jinému penzijnímu fondu, lze jej jen přerušit a založit smlouvu novou. Od ledna již druhou paralelní smlouvu založit nepůjde. DPS umožňuje zvolit investiční strategii výměnou za negarantování nezáporného výnosu a neumožní výsluhovou penzi (vybrání 50 % všech peněz po 15 letech). Zákon sice nebude garantovat nezáporný výnos, ale to neznamená, že ho nebude moci garantovat zvolená investiční strategie, pokud ji penzijní fondy nabídnou.
Novela přidala tzv. předdůchody
Co jsou předdůchody? Předdůchody jsou klasické již schválené penze s těmito výhodami:
· Sociální a zdravotní pojištění za nevýdělečné a málo výdělečné osoby platí či doplácí stát, tj. se stávají státními pojištěnci.
· Tato doba pobírání předdůchodu se na žádost pojištěnce nemusí započítat do výpočtu penze I. pilíře, zahrne se do tzv. vyloučené doby. Ve většině případů by totiž snížila výši penze.
· Předdůchody umožňují paralelní výdělečnou činnost, což je zvláště vhodné pro OSVČ
Občan si je může zvolit při splnění těchto podmínek:
· Splátka koupené penze se musí vyplácet měsíčně, ve výši min. 30 % aktuální průměrné mzdy, a to v neklesající výši.
· Výplata bude rozvržena tak, aby skončila nejdříve dosažením věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění.
Původní zákon umožňoval výplatu penzí včetně jednorázového vyrovnání v 60 letech. Současná novela toto mění a rozlišuje. Předdůchody i „obyčejné“ penze mají podmínku, že nárok na ně vznikne až dosažením věku účastníka, který je o pět let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, tzv. důchodový věk [MPSV]. Jednorázové vyrovnání je k dispozici až/již v důchodovém věku [MPSV, MF].
Zavádí se diskriminační pravidlo dle věku, které panuje v I. pilíři [1] – tj. ve smlouvě nebude jednoduchý údaj 60 let, ale pravděpodobně odkaz na zákon, který se téměř kdykoliv opět může změnit.
V současné době odcházejí do starobního důchodu např. ženy ročníku 1955 s 5 a více dětmi (57 let 4 měsíce): přechodem na DPS si tedy budou moci vybrat jednorázové vyrovnání hned v lednu 2013 ve věku 57 let. Muži ročníku 1954 (62 let 6 měsíců) odcházejí do důchodu za 5 let, tj. v lednu 2013 si budou moci vybrat DPS ve formě pravidelné penze. Tito účastníci si novelou polepší.
DPS bylo ovšem cíleno především na mladé: berme tedy příklad, že muž ročníku 1995, čerstvě plnoletý, si založí DPS. Důchodový věk je pro něj 70 let. Jednorázově vybrat své dobrovolně uložené peníze si bude moci v 70 letech, tj. v roce 2065. V 65 letech si bude moci vybrat pravidelně vyplácený předdůchod a do svých 70 let bude státní pojištěnec, nebo si bude moci vybrat „obyčejnou“ penzi.
Co znamená toto další prodloužení doby, za kterou se ke svým penězům dostane tento mladý jinoch? 60 let se dnes žijící muži ročníku 1995 dožijí s 78% pravděpodobností (ČSÚ UT1995M [2] Lx[3]), věku 65 let s 68%, věku 70 s 56%. Tedy o 20 procentních bodů pravděpodobněji si peníze z DPS neužije on, ale jeho dědicové – ti ovšem, pokud účastník nesplnil podmínky pro výplatu penze či jednorázového vyrovnání, nezískají státní podporu. Vyplatí se mu za takových podmínek vstup do III. pilíře?
Zda, jak a kdy přejít na DPS?
Otázka je složitější, existuje několik cest, kdy a jak přejít z PP na DPS.
- Můžete hned v lednu přejít na DPS.
- Můžete počkat na nárok na výluhovou penzi, vybrat půlku, a pak teprve přejít na DPS.
- Můžete počkat na nárok na starobní penzi a pak si založit novou DPS.
- Můžete přerušit PP a založit nové PP. Nárok na starobní penzi získáte i na přerušeném PP.
Dále existuje několik komplikovanější možností; nelze však s jistotou říci, zda budou umožněny, jejich výklad není jednoznačný a zatím vycházejí finančně nevýhodně:
- Přerušit staré PP a založit nové DPS, na které budete 5 let spořit, poté je prohodit a počkat na výsluhovou penzi.
◦ Pak je opět prohodit, tj. aktivní bude DPS. Nárok na starobní penzi ze starého PP přijde s věkem sám.
◦ Sloučit je do jednoho DPS.
K tomu má každý klient vlastní „parametry“: kdy se narodil, kdy si založil penzijní připojištění, kolik vkládá, jestli má smlouvu do 50, či 60 let. A z toho plynoucí další parametry – kdy má nárok na výsluhovou penzi (PP), kdy na starobní penzi (PP), kdy odchází do důchodu (DPS), výše státní podpory atd.
Kromě toho klient ovlivňuje rozhodnutí i svým chováním. Jak agresivně bude investovat v DPS? Bude zkonzervativňovat/zpomalovat na konci (tj. měnit poměr akcií a dluhopisů v portfoliu)? Bude investovat peníze z výsluhové a starobní penze? Ano? Jak agresivně? Bude odolný vůči stažení investic v nevhodný okamžik? (Výnos akciových fondů mezi lety 1988–2008 byl 8,4 % p. a. – strategie nakup a drž, ale průměrná výkonnost investorů do akciových fondů byla 1,8 % p. a. – emotivní nákupy a prodeje). Nebo, nedej bože, nezabaví mu výsluhovou/starobní penzi exekutor? Nebo je naopak dokáže využít např. v podnikání?
Když už toto vše čistě teoreticky odhadneme, jaká bude inflace? Jaký bude výnos DPS? S jakým výnosem PP počítat? Jaký bude výnos investování výsluhové a starobní penze? Navíc počítat s nominálním výnosem? Nebo po odečtení inflace?
Nezapomínejme také na politické zásahy do systémů. Bohužel stále platí zdanění všech výnosů na konci, tj. i několik set tisíc korun daně (základ daně několik milionů). Pokud to porovnáme s investováním do čistých akciových fondů, tak může platit, že pro ročníky 1977 a mladší mohou vyjít lépe staré smlouvy s výsluhovou penzí a starobní penzí v 50/60 letech než DPS s výrazně vyšším výnosem, ovšem až v 67+ letech.
Parametry klientů jsou dány a jsou relativně známé. Inflace a výnosy akcií se určují složitěji.
Inflace je zhruba 2 % [CZSO]. Celosvětový dlouhodobý průměr je cca 3 %, tohoto údaje se budu držet. Z definice je inflace, laicky řečeno, navýšení ceny průměrného spotřebního koše. Ale každý člověk má jiný koš, závislý nejen na příjmu, ale i na věku a mnoha jeho dalších vlastnostech.
Jaký výnos budeme předpokládat?
Zkrátím to. Opět více otázek než odpovědí. Máme tu vliv státních příspěvků, např. pro příspěvek 1 000 Kč měsíčně vychází:
Trvání DPS [let] 5 10 15 20 25 30 35 40 Efektivní úrok SP [% p. a.] 6,1 2,6 1,5 0,9 0,7 0,5 0,4 0,3
S jakým celkovým výnosem počítat, který je ten správný? Všechny. Je lepší počítat s nominálním výnosem, nebo reálným výnosem, tj. výnos očistit o inflaci, tzn. snížit řekněme o 3 % p. a.? Pokud chceme získat lepší představu, kolik si toho na konci za doživotní rentu koupíme, je lepší užít výnos reálný. Ale pokud chceme čísla porovnat s výnosem slamníku, termínovaných vkladů, výnosem nemovitosti, musíme použít výnos nominální.
Ale jak co nejlépe porovnat to, že u starých podmínek budu mít půlku naspořených peněz k dispozici 15 let po založení a všechny v 50/60 letech, zatímco u nových podmínek budu mít všechny peníze k dispozici až v důchodovém věku dle I. pilíře (tj. rozmezí 57 let až 70 let)? Peníze mohu utratit, mohu je zpět vložit na PP, může mi je sebrat exekutor (proč je pak ale vybírat jednorázově), můžu je investovat do sebe, vzdělání, podnikání, manželky, dětí, vnoučat, dovolené, akcií. Pokud je investuji do podnikání či akcií, ale i vzdělání, jaký odhaduji výnos?
Já osobně budu počítat s níže uvedenou tabulkou. Nominální hrubý dlouhodobý výnos akcií se uvádí až 11 % p. a. Ostatní údaje vzniknou odečtením inflace nebo odečtením poplatků nebo počítají s portfoliem přibržďovaným či směsí s dluhopisy. Bez podobné vlastní tabulky se můžete obtížně objektivně rozhodnout mezi PP a DPS.
„Moje“ orientační tabulka výnosů
| výnos DPS | akcií | II. pilíř | dluhopisy | |
| nominální hrubý | 11% | 8,5% | 5,2% | |
| nominální čistý | 7,6% | 8,5% | 6,5% | 4,0% |
| reálný hrubý | 8% | 5,5% | 2,2% | |
| reálný čistý | 4,6% | 5,5% | 3,5% | 1,0% |
| % akcií | 80% | 100% | 75% | 0% |
Krátkodobě je rizikové vlastnit akcie, ale dlouhodobě je riziko akcie nemít.
Jak se rozhodnout
Těžko. Nepřesnost odhadu výnosu, inflace a osobních potřeb je příliš veliká, zesílená politickými riziky. Na straně DPS je vyšší riziko spojené s vyšším výnosem, ovšem pro mladší ročníky jsou peníze uzamčené do důchodového věku. Na straně PP jsou garantované, ale nízké výnosy s možností výsluhové penze.
Pro své klienty jsem vypracoval relativně složité číselné porovnání jednotlivých možností, které výrazně pomůže při rozhodování. Konečné rozhodnutí je však na klientovi a už není moc času, zvlášť pokud je nutné přerušit stávající PP. Přemýšlení a následné rozhodnutí tedy neodkládejte. Minimálně si založte smlouvu PP do konce listopadu, byť na 100 Kč měsíčně bez státního příspěvku, ať máte možnost volby později.
Zdroje
- [1] http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm
- [2] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky_za_cr_od_roku_1920/$File/cr_ut_1920_2011.zip
- [3] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky_metodika
- [CZSO] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
- [MF] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mf_zamestnanci_mf_mediich_69825.html
- [MPSV] http://www.mpsv.cz/cs/13226