Autorka provází čtenáře světem nadání způsobem, který je přístupný i těm, kdo k psychologickým pojmům přistupují s jistou lehkou nedůvěrou. Nesnaží se ohromit teoriemi, ale především přiblížit to, co skutečné nadání znamená pro dítě, dospívajícího i jeho okolí. Kniha je prošpikovaná šedými rámečky s příklady ze života — takové malé „mikropříběhy“, které dokáží během pár řádků říct víc než celá definice v učebnici. Právě ty dávají textu rytmus a konkrétnost, díky nimž je kniha nejen poučná, ale také překvapivě příjemná na čtení.

Paní Stehlíková otevírá témata, která jindy ve školách či rodinách raději zůstávají nenápadně opřená v koutě: jak je to se skutečnou podporou nadaných ve školním prostředí? Mají mladí lidé možnost rozhodovat o svém životě, i když jim jejich nadání dává pověst těch, kteří „přece všechno zvládnou“? A jak moc spolu souvisí charakter, ctnosti a duševní rovnováha? Otázka, kterou si možná leckterý nadaný klade už v době, kdy jeho vrstevníci řeší spíš to, jestli stihnou úkol do přírodopisu.

Velká část textu se dotýká perfekcionismu a nízkého sebevědomí — kombinace, která u nadaných jedinců není ani trochu vzácná. Autorka vysvětluje, proč může být výjimečný intelekt paradoxně zdrojem stresu, úzkosti či sebeobviňování. Věnuje se také osamělosti, která často pramení z toho, že nadaní jdou více do hloubky, přemýšlejí jinak a někdy zkrátka nemají s kým sdílet své myšlenkové výpravy do abstraktních krajů.

Velmi trefný je i důraz na odlišení nadání a „šikovnosti“. Autorka jasně připomíná, že premiant třídy nemusí být nadaný — a stejně tak nadaný žák často nebývá premiant. A tahle myšlenka by si zasloužila mít své stálé místo na nástěnkách ve sborovnách.

„Osobní kniha o nadání“ tak není jen odborným textem. Je to průvodce, který propojuje psychologické poznatky s každodenní realitou, nabízí nadhled, pochopení a možnost konečně si některé věci pojmenovat. Ať už jste rodič, pedagog, nebo někdo, kdo se v charakteristikách nadaných tiše poznává, tahle kniha vám umožní nahlédnout na svět nadání bez předsudků a s velkou dávkou lidskosti.

Abrahamsův přístup je praktický a přímočarý. Kniha nabízí šestikrokový proces, který čtenářům pomáhá zvládnout spontánní komunikaci – od toho, jak překonat nervozitu, až po strukturování myšlenek a techniky pro rychlé a pohotové reakce. Autor přitom čerpá nejen z vědeckých poznatků, ale i ze svých bohatých zkušeností s klienty, kteří čelili různým komunikačním výzvám. A nejlepší na tom je, že rady jsou skutečně použitelné v praxi. Naučíte se například, jak „koupit čas“, když vás přepadne otázka, na kterou nejste připraveni, nebo jak se vyhnout trapným situacím způsobeným nervozitou.

Jednou z největších předností knihy je její důraz na překonávání strachu z mluvení. Abrahams s nadhledem podotýká, že strach z veřejného vystoupení je běžnější než třeba strach z pavouků – nebo z konce Wi-Fi, což je v dnešní době možná ještě větší noční můra. Místo snahy potlačit nejistotu se v knize učíte, jak ji přetvořit ve svůj prospěch a mluvit jasně, přirozeně a autenticky.

Kniha je plná praktických cvičení, která vás naučí trénovat pohotové reakce i bez publika. Jen pozor, ať si sousedi nezačnou myslet, že se hádáte s ledničkou. Autorův styl je přístupný, přátelský a místy odlehčený, což usnadňuje pochopení i zapamatování klíčových technik. Některé pasáže se mohou zdát lehce opakující, ale pro mnoho čtenářů to bude spíš výhodou, protože jim to pomůže vštípit si nejdůležitější principy.

Rychleji myslet, chytře mluvit je skvělá kniha pro každého, kdo chce vylepšit své komunikační dovednosti, ať už na pracovní schůzce, veřejném vystoupení, nebo při každodenních rozhovorech. Matt Abrahams nabízí nástroje, které vám pomohou cítit se jistější a připravenější i v těch nejnáročnějších situacích. A kdo ví – možná se při příštím nečekaném dotazu přistihnete, že odpovídáte s lehkostí, jako byste to měli předem nacvičené.

Kniha představuje výběr 50 nejzajímavějších otázek, které se za několik let objevily v rámci projektu Zeptej se vědce. Tento projekt funguje na principech interakce s veřejností prostřednictvím sociálních sítí a poskytuje vědecky ověřené odpovědi na různé otázky, které mohou připadat všední, ale často skrývají fascinující fakta. Ať už jde o to, proč se při chrlení lávy neroztaví celá sopka, nebo jak drží mraky na obloze, vždy dostanete odpověď, která je vědecky podložená, ale zároveň přístupná širokému publiku.

Velkým plusem knihy je její čtivost. Přestože jsou odpovědi sestaveny odborníky, jsou psány tak, aby jim rozuměl i laik. Autorům se podařilo najít rovnováhu mezi odborností a srozumitelností, což umožňuje čtenáři nejen si rozšířit obzory, ale také se při čtení bavit. Každá otázka je zpracována stručně, ale dostatečně do hloubky, aby uspokojila zvědavost.

Kniha je rozdělena do pěti tematických celků pokrývajících zdraví, techniku, přírodu a rodinu. Poslední okruh, nazvaný Perličky, obsahuje ty nejzajímavější otázky, které dokážou překvapit svou bizarností či nečekanými odpověďmi. Například, opravdu žijeme v nejteplejším období v dějinách?

Zároveň kniha také reflektuje současnou vědeckou komunikaci. Otázky jsou zpracovávány na základě ověřených zdrojů a vědci se drží toho, že i ty nejjednodušší dotazy zaslouží kvalitní odpovědi. Autoři ukazují, že věda nemusí být vždy vážná a nudná – naopak, může být zábavná, pokud se k ní přistoupí správně.

Jedním z hlavních přínosů knihy je její schopnost přitáhnout pozornost i čtenáře, kteří o vědu běžně nejeví zájem. Vědecké poznatky jsou zde prezentovány srozumitelně a hravě, čímž lákají k dalšímu objevování a přemýšlení.

Kniha Život v době robotů od Dalibora Vavrušky nás zavádí do světa, který se rapidně mění díky umělé inteligenci (AI), automatizaci a robotice. Autor se zaměřuje na otázky, které nás v dnešní době pálí – jak využít výhod těchto technologií, aniž bychom ztratili svou lidskost a kulturní identitu. Zároveň zkoumá, zda bychom měli umělé inteligenci bezmezně důvěřovat, když dosáhne určité úrovně dokonalosti, nebo zda si máme nadále ponechat lidské hodnoty jako klíčový kompas naší civilizace.

Jedním z nejsilnějších aspektů knihy je její přístupnost. I čtenář bez odborných znalostí se rychle zorientuje díky srozumitelnému výkladu složitých témat. Autor zvládá kombinovat vědecké informace s každodenními příklady, což pomáhá uvědomit si reálné dopady AI na život běžného člověka. Ať už jde o proměnu trhu práce, etické otázky, nebo dopad AI na vzdělávání a společenské vztahy, každý čtenář si zde najde téma, které ho zaujme.

Forma dialogu mezi dvěma ústředními postavami dodává knize svěžest a přináší inovativní pohled na tento typ literatury. Namísto suchého přednáškového stylu autor volí konverzační tón, který umožňuje čtenáři vstoupit do diskuse o budoucnosti lidstva a AI.

Co se týče obsahu, kniha nabízí široký záběr – od ekonomických změn na trhu práce až po otázky etiky a vzdělání. Autor klade důraz na to, že naše společnost musí pečlivě zvažovat, jaké změny přijmeme, a přináší koncept AI pro lidi – AI 4P, kde technologie mají sloužit jako podpora jednotlivce, nikoliv jako nástroj pro revoluční změny, které by mohly být nevratné.

Celkově je Život v době robotů hodnotným příspěvkem k diskusi o budoucnosti technologií a jejich vlivu na lidskou společnost. Stroje postupně přebraly některé z našich rolí už během mechanizace práce, srp místo škubání obilí, výtah místo vynášení věcí, mlýn na řece místo ručního mletí obilí, transmise na pohon několika strojů atd. Teď jsme v rovině velmi abstraktní, jde o myšlení, které přináší hodnoty. Svěříme ho strojům? Do jaké míry? Kde je hranice odpovědnosti? Každý (člověkem) vyrobený stroj by měl respektovat hranice svého výrobce. Bude to platit i v rovině myšlení? Umíme predikovat chování strojů AI?

Otázka na závěr: psala tuto recenzi živá osoba nebo AI?

V posledních letech jsme doslova zavaleni informacemi ze všech stran, což se hodně podepisuje na koncentraci. Jdeme do obchodu pro pět věcí, z toho dvě zapomeneme už po cestě a další nám z hlavy vypadne v obchodě. Jdeme na setkání s novými lidmi, zapamatujeme si dvě jména a… komu že patřilo to druhé?

Podle Jakuba Poka máme na vybranou. Buď se budeme vymlouvat na přibývající roky (však ono už ani pětadvacet nemusí být zrovna málo, že?) nebo vezmeme svůj život do vlastních rukou a uděláme něco pro to, aby nás naše paměť nedostávala do nepříjemných situací. Ve své knize zmiňuje velmi aktivní důchodkyni, které kromě univerzity třetího věku zvládá učit se desítky nových španělských slovíček každý týden. Paní už oslavila devadesátku, ale věk se pro ni nestal překážkou.

V knize „Dokonalá paměť“ se autor věnuje jak teoretickému fungování naší paměti a principu jednotlivých technik, tak jejich použití v praxi. Jednu část knihy věnuje využití paměťových technik na cizí jazyky. I když lze tyto techniky využít na kterýkoli jazyk, autor podrobněji zkoumá angličtinu, němčinu, španělštinu a francouzštinu. U každého z těchto jazyků upozorňuje na specifika a jako bonus nabízí svou aplikaci k efektivnímu učení slovíček. Další část knihy je věnována školním znalostem, které se nám budou hodit i v dospělosti. Které je hlavní město Lotyšska? A kterému státu patří Astana? Jak jdou ti prezidenti za sebou? A která jsou nejznámější díla Karla Čapka? Není nic jednoduššího než spolu s autorem zapojit představivost a pomocí paměťových technik si znalosti uložit pořádně hluboko.

Tréninkem paměti se dnes už zabývá celá řada knih, nepochybně má toto téma v dnešní době velký potenciál. Proč si vybrat právě tuto? Obrovskou výhodou je český autor, který si krásně hraje se svým rodným jazykem. Sebelepší kniha v cizím jazyce je vždy odkázaná na překlad a spousta slovních hříček i mnemotechnických pomůcek zůstane odkázána na kreativitu překladatele. Druhá věc je velmi široké spektrum využití technik, které autor předkládá spolu s příklady k různým tématům. A v neposlední řadě – kromě této knížky je Jakub Pok také autorem webové aplikace, kde je po přihlášení možné si jednotlivé techniky procvičovat a sledovat svůj pokrok.

Pokud s přečtením knihy váháte, zkuste alespoň předmluvu. Autor v ní čtenáře motivuje pomocí pěkně rozepsaných důvodů, proč začít s tréninkem paměti ještě dnes. A protože je škoda se zlepšením dlouho otálet, hned v první kapitole čeká čtenáře malý test paměti. Je to šest paměťových úkolů, které nám pomohou zjistit svou „startovní“ úroveň a změřit pokrok, kterého během čtení knihy dosáhneme. Druhá kapitola se věnuje jednodušším paměťovým technikám, těm složitějším je zasvěcena kapitola třetí. Nápadově nabitá je kapitola čtvrtá, ve které se pomocí paměťových kódů naučíme zapamatovat si i dlouhé číselné řady. A nemusí jít zrovna o desetinná místa čísla pí, může se nám hodit třeba znát číslo své kreditní karty. Dříve popsané principy jsou dále použity v páté kapitole pro lepší zapamatování si jmen. Protože cvičení dělá mistra, věnoval autor šestou kapitolu tréninku. Jedná se o třicetidenní tréninkový plán, díky kterému se pomocí malých úkolů můžeme posouvat k lepší paměti každý den. Pokud budeme cvičení plnit poctivě, věřím, že budou výsledky závěrečného srovnávacího testu milé překvapení.

Celá kniha je psaná velmi lidsky a čtivě, přesto je v ní shrnuta spousta zajímavých vědeckých poznatků o fungování lidského mozku. Považuji ji za velmi dobrou investici do sebe samotné, protože lepší paměť mi už teď ušetřila více času, než mi zabralo přečtení knihy.

A jak že se ta knížka jmenovala?

První, co mě na knize zaujalo, byla předmluva. Té se ujal samotný Zdeněk Svěrák, který se pěkně vyjadřuje k autorově cílevědomosti a snaze zachytit v knize vše podstatné. Nebyla to jenom práce teoretická, mladý student se účastnil spousty představení, aby této knize zajistil co nejautentičtější a nejpřesnější informace. Když se rozhodl věnovat téma své diplomové práce právě historii Divadla Járy Cimrmana, zašel ve své houževnatosti tak daleko, že se s jednotlivými herci i kulisáky opakovaně scházel, aby získal jejich pohledy na práci v Divadle. Na informacích z těchto rozhovorů je pak z velké části kniha postavena.

Hned první kapitola s názvem „Souhra náhod“ se věnuje setkání jednotlivých členů a vzniku Divadla. Čtenáři se dozvídají o vzniku postavy neznámého českého génia Járy Cimrmana i o prvních divadelních hrách. Kniha je průběžně doplňována fotkami z jednotlivých představení, takže během prolistování cca 200 stránek vidíme proměny nejenom Divadla, ale i jednotlivých herců. Vznik dílčích představení je doplněn dobovými informacemi, takže během cca 55 let jeho historie můžeme zaznamenat nejenom střídání režimů, ale také úmrtí některých herců a zásah doby covidové.

Pro milovníky legendárního Divadla Járy Cimrmana je kniha téměř biblí, která zachycuje vše podstatné, a ještě něco navíc. Kromě historie divadelního souboru a životech jednotlivých tvůrců Divadla je v ní zmínka i o budovách, kterými se Divadlo v průběhu let stěhovalo. Díky četnému obrazovému materiálu, kterým je proložena, získává kniha větší přitažlivost. Zásluhou autora a jeho nadšení a lásky k „Cimrmanům“ je kniha mnohem více než jen příručka.