V únoru na Šumavě bývá sníh, ale letošní rok bohužel obleva přišla brzy, takže již v době našeho pobytu nebylo možné lyžovat ani v nedaleké Železné Rudě.

Proto 4 rodiny v sobotu odjely do nedalekého Bavorska do skiareálu na Velký Javor, nejvyšší horu Šumavy, kde ještě zbytky převážně technického sněhu na sjezdovkách ležely. Ostatní rodiny měly program spíš v duchu předjarních procházek na čerstvém vzduchu, počasí nám přálo, bylo slunečno a bezvětří.

Dva společné večery utekly jako voda, družili jsme se při hraní her i u kytary v podání Ivana Kocury. Pro letošní akci jsem si troufla pro zájemce zavést novinku, a to společné vaření a stravování, což byla skvělá seznamovací aktivita na páteční večer, kdy jsme si navařili i na sobotu.

Nyní nás základna čeká o prázdninách, kdy zde máme objednaný pobyt na celý týden v termínu 13.–20. července. Doporučuji včasné přihlášky, kapacita je již téměř naplněna.

Výborným nápadem jednoho tatínka bylo vytvořit whatsappovou skupinu, díky níž jsme snadno plánovali program, a tak se mezi sebou účastníci sami domlouvali podle svých zálib a nálad na společné výlety po okolí, návštěvy koupališť, sbírání borůvek, výlety na hřiště nebo do restaurací. Dvakrát jsme si přichystali oheň na opékání špekáčků, jedno deštivé dopoledne jsme strávili v podkrovním sále výtvarným tvořením. Nejen pro děti byl velkým zážitkem hudebně-pohybový program, který připravila Simona a do kterého jsme i my dospělí byli zapojeni třeba jako součást živého bublinkomatu.

Loni jsem psala, že plánuji akci opakovat, a tak jsem ji znovu uspořádala. Bohužel nyní toto odhodlání již nemám, neboť v říjnu mi končí rodičovská dovolená, a tedy pravděpodobně s nástupem do zaměstnání nebudu mít na organizaci čas. Byla bych moc ráda, pokud by se v našich řadách našel někdo, kdo se pokračování této akce ve skautské základně ujal, samozřejmě ráda předám informace a také pomohu.

Již po pátečním příjezdu jsme překvapivě od pana správce dostali šifru a byla to šifra zapeklitá.

Náš program byl velmi volný, takže až v pátek večer jsme si domluvili dvě varianty sobotních výletů – pěší výlet na Pancíř pro turistické nadšence nebo kratší výlet za zvířátky na Güntnerův dvůr. Kočárková trasa B za husami, slepicemi, ovečkami, krávami, králíky a dalšími zvířaty na 2 km vzdálené hospodářství byla s malými dětmi na odrážedlech pomalejší, ale také veselá. Prohlédli jsme si chovaný dobytek a drůbež, poděkovali panu majiteli za výklad a zodpovězení zvídavých otázek a pak si ještě užili siestu na sluníčku s občerstvením z vlastních zásob. Cesta do kopce zpět na základnu byla náročnější, ale úspěšně jsme došli a radostně se setkali s účastníky trasy A.

Sobotní večer jsme při vyprávění humorných historek strávili u ohniště a k tomu si opekli špekáčky, děti se zabavily na zahradě, byla prostě pohoda. Mezitím pánové rozluštili šifru, díky čemuž nalezli poklad. Ten jsme si později večer ve společenské místnosti užili. Zdokumentovanou odměnu můžete najít ve fotogalerii na intranetu. Za šifru i poklad děkujeme Luboši Sýkorovi ze skautského střediska Ichthys v Plzni, který v sobě nezapřel mensovního ducha a toto překvapení pro nás připravil.

Nedělní program byl již dost individuální, společnými silami jsme uklidili základnu, někdo si ještě naplánoval výlety do blízkého okolí a rozloučili jsme se. Děkuji všem zúčastněným za skvělou společnost, pomoc s nádobím a obecně úklidem i se zabavováním mých dětí, díky čemuž jsem měla volné ruce a víkend si také parádně užila.

Řešení šifry (pro zobrazení vyberte text níže):

Každý obrázek vyjadřuje vždy stát; čísla vedle obrázku pak určují písmeno z názvu příslušného hlavního města.
Afghánistán, Vietnam, Arménie, Palau, ČR, Bahamy, Černá Hora, Portugalsko, Honduras, Rusko, Švýcarsko, Ukrajina, Ázerbajdžán

LÁ H EVR UMU REPUBLICA NA PO LI CI VO B YV AKU

Program našeho pobytu byl volný, a proto velmi pestrý, ale ze společných aktivit mohu zmínit dopolední program pro děti od lesního pedagoga a revírníka Lesů ČR, výtvarnou dílničku, výlet do německého aquaparku v Bad Kötzting, prohlídku místního kravína a ovčína s výkladem nebo opékání buřtů během deštivého odpoledne.

Musím poděkovat všem účastníkům za skvělou přátelskou atmosféru od rána až do noci, když už děti spaly a my si mohli v klidu popovídat. Speciální poděkování patří také Martinovi a Katce za parádní narozeninové překvapení včetně tajně upečeného dortu.

Ale někdy se také něco nevydaří a v našem případě to bylo fiasko s objednaným závěrečným úklidem, který firma na poslední chvíli zrušila. Byly to tedy krušné chvíle, když jsem řešila, jak během 3 hodin předat uklizený objekt. Velký dík patří těm, kdo odložili svůj odjezd a chopili se vysavačů a smetáků, byli to mimo jiné také oldskauti Pastelka a Kolečko, kteří zrovna byli na návštěvě u pana správce. S uvedením domu do žádaného stavu nám ještě následně pomohla paní správcová Zuzka.

Jana Soukupová

Velké poděkování patří Martině Hladíkové, která se nadšeně ujala přípravy úkolů a zajištovala materiál. Většinou jsme se scházeli v počtu 5–7 rodin, tedy rodič s jedním až dvěma dětmi. A pro zajímavost, hned 4 z rodičů patří mezi nové členy Mensy, a tedy mám radost, že díky našim ratolestem jsme měli možnost se poznat a spřátelit. Další ročník Poháru vědy bude až v příštím roce, ale s našimi mensaňátky se během jara zase setkáme – nejspíš při venkovních aktivitách, možná s pokusy s vodou.

Akci jsem vymyslela poměrně narychlo, když jsem v květnu zjistila, že na skautské základně, skvělém objektu pro skupiny, je zrušená rezervace, tedy bychom mohli po 5 letech zase na oblíbenou Šukačku.  Nakonec se nás během týden sjelo 42. Až z jihomoravského kraje přijel Lukáš Vráblík, novopečený člen Mensy, se svojí rodinou, takže jsme ho celý týden intenzivně vítali v našich řadách. Milé setkání po dlouhých letech bylo s Carlou Maiou, svého času velmi aktivní mensankou.

Program našeho týdenního pobytu byl volný. Ač jsem z počátku zamýšlela, že bychom mohli pro naše ratolesti připravit různé soutěže či zajímavý program, nakonec mi samotná organizace akce zabrala tolik času, že jsem to vzdala.  Byla radost sledovat, jak se mezi sebou účastníci sami domlouvali podle svých zálib a nálad na společné výlety po okolí, návštěvy koupališť, sbírání borůvek, výlety na hřiště nebo do restaurací. Dvakrát jsme si přichystali oheň na opékání špekáčků a vždy to byl úžasný večer za doprovodu kytar a zpěvu. Jedno dopoledne jsme pro děti připravili výtvarný workshop s následnou výstavou dětských výtvorů v jídelně.

Náš týdenní pobyt měl natolik kladný ohlas, že jsem se rozhodla si akci zopakovat a pro Mensu zarezervovala nejbližší volný týden na základně, a to na konci zimy v termínu 19.–26. 3. 2023. Podrobnosti a možnost přihlášení najdete na mensa.click/rp.

Výlet na Šukačku

V Mense jsem nováček (od května letošního roku) a rodinná dovolená na Šukačce byla první akce, na kterou se mi podařilo dostat. Vtip je v tom, že bydlím kousek od Brna, ale bohužel se mi prozatím všechny místní akce kryly s prací, a tak jsem musel vyrazit přes celou republiku, abych zjistil, jak to vlastně ve společnosti mensanů vypadá.

Těšil jsem se, i trošku bál, ale věřil jsem, že to dobře dopadne, neboť to celé byla tak neuvěřitelná náhoda, že to vlastně náhoda být nemohla. Zkrátka jak přichystané nějakou vyšší mocí. Jen co jsme projeli branou u skautské základny, která se nám na týden stala domovem, a organizátorka Jana na nás s ostatními zamávala, všechny obavy se rozplynuly a zůstala jen radost, která vydržela po zbytek pobytu.

Celý pobyt se nesl v příjemné rodinné atmosféře a dost jsme se spřátelili my dospělí i naše ratolesti. Program byl volný, a tak jsme se mohli všichni starat sami o sebe, a když na to přišlo, tak zároveň být pospolu a parádně to všem vyhovovalo. Načerpali jsme tam spoustu fyzické i duševní energie, navázali nová přátelství a zažili nespočet dobrodružství. Těším se a doufám, že si to v brzké době zase zopakujeme. Nezbývá než říct: Jano, mnohokrát děkujeme!

Lukáš Vráblík