Krátký film vypráví příběh malého chlapce a jeho přátel, kteří se na svět dívají očima dětí. Jejich kroky doprovází postava Malého prince, kterého znají ze stejnojmenné knihy a který s nimi sdílí jejich pohled na svět. Děti ve svém příběhu zdůrazňují roli rodičů v jejich životech. Hlavní postavy nám také umožňují cítit soucit s dětmi žijícími v ohrožených regionech po celém světě. Mladí filmaři se rozhodli vyprávět svůj příběh, aby oslovili svět dospělých jménem všech dětí.

Nápad natočit film vznikl v roce 2023, kdy svět oslavoval 80. výročí prvního vydání Malého prince. Název filmu představuje symbolickou rovnováhu mezi radostí a smutkem, která je nedílnou součástí lidského života. Smích je ve filmu spojován s radostnými okamžiky dětí, radostí, rodičovskou láskou, přátelstvím, krásami světa, fantazií. Naopak slzy představují zklamání ve světě dospělých, kdy se někteří zabývají věcmi z dětské perspektivy bezvýznamnými, jako je moc, bohatství, sláva, a ztrácejí schopnost chápat sny a pocity.

Film měl slavnostní premiéru na 57. ročníku filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově na Karlovarsku. Následně začala pouť tuzemskými festivaly. Na filmové přehlídce Malá šestnáctka v Brně obdržel snímek stříbrnou cenu, na festivalu Pardubický kraťas získal film Speciální cenu, na Pražském filmovém kufru vyhrál Diváckou cenu a do oficiálního výběru se také film dostal na přehlídce Střekovská kamera v Ústí nad Labem.

Následovaly festivalové úspěchy v zahraničí a nebylo jich málo. První ocenění zaznamenali mladí filmaři z Opavy a Prahy v listopadu na festivalu MOKKHO v Indii, kde získali dvě hlavní ceny, a sice v kategorii „Nejlepší dětský krátký film“ a „Nejlepší dokumentární krátký film“.  Navíc jejich filmový lektor Drahomír Streit obdržel cenu „Nejlepší producent“.

Zlatý festivalový hattrick se podařil filmařské partě také na filmové přehlídce INDIEFEST FILM AWARDS v americkém San Diegu. Hlavní ocenění získali v kategoriích „Nejlepší dětský a rodinný film“, dále „Nejlepší mladý filmař do 17 let“ a do třetice v kategorii „Nejlepší krátký film“.

Následoval prosincový zlatý úspěch na festivalu BANGKOK MOVIE AWARDS v Thajsku, kde obdrželi zlatou cenu v kategorii „Nejlepší mladý filmař“.

Další zlatý úspěch zaznamenali už v novém kalendářním roce, kdy na festivalu CINE PARIS FILM FESTIVAL ve Francii vyhráli v kategorii „Nejlepší studentský film“.

Další pohárové ocenění si přivezli dětští filmaři ve věku 8-13 let za Švédska. Na festivalu LULEA INTERNATIONAL FILM FESTIVAL SWEDEN získal film bronzové ocenění opět v kategorii „Nejlepší studentský film“.

Další tři úspěchy, tentokrát v podobě festivalových vavřínů, si připsali filmaři z Opavy a Prahy na třech rozdílných kontinentech, a sice v Americe, Asii a Evropě. Na filmové přehlídce KIDS FIRST v americkém Santa Fé uspěli v kategorii „Studenti 2. stupně základních škol“, následně na festivalu CINEMAKING INTERNATIONAL FILM FESTIVAL v Dháce v Bangladéši v kategorii „Dětský filmař“ a do třetice oslovil snímek odbornou porotu na festivalu WORLD INDIE FILM AWARDS v Itálii v kategorii „Krátkometrážní dokument“.

„Máme všichni velkou radost z dosažených úspěchů. Snímek zachycuje putování dětí s Malým princem současným světem, který přináší na jedné straně lásku rodičů, přátelství mezi dětmi a krásy okolního světa, tak na druhé straně zachycuje trpící děti v různých částech světa z důvodu válek, hladu, nemocí a zničeného životního prostředí. Aniž bychom to v průběhu natáčení tušili, je to v současné době téma více než aktuální. A právě tyto myšlenky, navíc vyslovené dětmi, oslovily filmaře, odborné poroty na festivalech v různých částech světa,“ uvedl producent Drahomír Streit.

Obsahovou a technickou kvalitu filmu potvrzují hodnocení jednotlivých odborných porot v zahraničí. „Velké uznání patří skupině mladých filmařů z Česka za vytvoření krásného filmu. Je to úchvatný pohled na mladé lidi za kamerou, odkazy na Malého prince a nádherné kresby dětí. Porota ocenila, že se nejedná jenom o přikrášlený pohled na dětství, ale jsou tam také zmínky o těžkých věcech ve světě, které děti ovlivňují, a otázky, proč se tak dějí. My dospělí v porotě se s tím rozhodně ztotožňujeme. Po technické stránce je film dobře natočený. Video, zvuk i střih jsou kvalitní a hudba je pro jednotlivé obrazy velmi vhodná. Je to skvělý film, který nabízí vhled do jiné kultury“, uvedla vedoucí odborné poroty Janet S. z festivalu KIDS FIRST USA.

Úspěch mladých filmařů už zaznamenali významné osobnosti v naší republice a v prosinci absolvovali návštěvy na Magistrátu hlavního města Praha, kde jim osobně poblahopřál primátor města Prahy pan Bohuslav Svoboda a na Ministerstvu kultury, kde se jim dostalo pozvání už podruhé.

Cesta filmu Smích a slzy Malého prince nekončí. „Zájem festivalů po celém světě o film je velký. V těchto dnech byl snímek vybrán do oficiálního výběru festivalu IMPACT DOCS v USA, který patří mezi největší filmové přehlídky dokumentárních filmů na světě a je nejnovějším členem festivalové rodiny GLOBAL FILM AWARDS. Film byl nominován ve třech kategoriích, tak se necháme překvapit, jak to dopadne. Další nabídky účasti na festivalech přicházejí a my uvidíme, kterou využijeme,“ doplnil Drahomír Streit.

Na ZŠ Englišova už šestým rokem v rámci mediálního kroužku pracuje filmová skupina a se svými dokumentárními filmy sbírá jeden úspěch za druhým. Filmařskou skupinu tvoří právě převážně děti z Klubu nadaných dětí. Tvůrčí schopnosti mladých filmařů, jejich zájem a nasazení přinesly brzy svoje ovoce – s dokumentárním filmem Zapomenutá generace získali ocenění na čtyřech tuzemských soutěžích a třech mezinárodních festivalech. V červnu obdrželi ocenění na A-filmteensfestu v Praze, na začátku září získali mezinárodní vavřín na filmovém festivalu v Melbourne v Austrálii a na konci října přišel úspěch ještě větší. Na prestižním světovém festivalu Children‘s International Film Festival of Wales získali cenu za nejlepší dokumentární film a nejlepší scénář.

Festival představil filmy vytvořené mládeží a profesionály v oblasti animace, hraného filmu a dokumentu. Vyvrcholením byl slavnostní galavečer ve městě Tredegar v Bedwellty House s udílením cen Red Carpet nejlepším filmům. Festival má ve světě velký zvuk a do letošního ročníku se přihlásilo přes pět tisíc snímků z Evropy, Asie, Austrálie a Ameriky. Do užšího finále bylo vybráno sedmdesát snímků, které se promítaly tři festivalové dny v několika projekčních sálech.
„Letos bylo pro naše porotce neuvěřitelně těžké rozhodnout o vítězích, takže vězte, že jejich konečné volby byly neuvěřitelně těsné. Slavnostní udílení cen bylo opět vyprodané a filmaři cestovali z celého světa, aby se zúčastnili,“ uvedl ředitel festivalu Kevin Phillips.

ZŠ Englišova zastupovali pod vedením mediálního lektora Drahomíra Streita na festivalu Ondřej Mik, Robert Gilík, Lukáš Vaida a Michal Matula. „Dokument Zapomenutá generace zachycuje očima dětí tři školní roky, které byly ovlivněny pandemií Covid-19. Na filmu se podílelo devatenáct dětí ve věku deseti let a samotné natáčení se zpracováním trvalo rok. Bylo úžasné sledovat, jak tyto mladé kluky a holky filmování bavilo, neustále se snažili něco vylepšovat, natáčely se nové a nové scény. Natočeného materiálu bylo tak na dvě hodiny, a proto výběr záběrů, střih a konečná podoba byly velmi náročné,“ doplnil Drahomír Streit.

Vybrané filmové snímky byly na festivalu rozděleny do věkových kategorií a žánrů. Dokument z Englišky byl nominován ve čtyřech kategoriích, a nakonec dvě proměnil v zisk zlaté sošky. Nejcennější bylo vítězství v absolutním pořadí kategorie o nejlepší dokument „Best documentary“, který hodnotil všechny snímky napříč všemi věkovými kategoriemi, až po profesionály. „Vítězství mladých filmařů z Opavy v kategorii nejlepší dokument mezi dospělými a profesionály bylo zasloužené. Snímek obsahoval vše, co dokument má mít, měl vysokou kvalitu a výbornou výpovědní hodnotu,“ řekl spoluředitel festivalu Alan Terrell. Druhou zlatou sošku za nejlepší scénář v kategorii 7–12 let převzali z rukou ředitele festivalu Kevina Phillipse a Jaye Sweeneyho.

Velkým úspěchem byly také další dvě nominace za nejlepší naučný a vzdělávací film a za nejlepší školní projekt. Dokument mladých filmařů ZŠ Englišova vzbudil velký zájem u přítomných odborníků a oceněných filmařů a obdržel i pozvání na filmování do San Francisca v Kalifornii. „Film mě velmi zaujal, chytil za srdce, děti byly úžasné a podařilo se jim něco výjimečného. S takovou partou bych klidně natočila společný film,“ uvedla americká režisérka Christina Stroeh, jejíž film „Queen Bea“ obdržel na festivalu tři zlaté sošky a hlavní cenu za nejlepší hraný film.

Tvorba a úspěch filmové skupiny by ale nebyl možný bez velké podpory vedení ZŠ Englišova v čele s ředitelem Janem Škrabalem. Velké poděkování patří také Magistrátu města Opava, který finančně podpořil mladé filmaře na cestě na festival do Walesu. Do třetice patří poděkování paní učitelce Zdeňce Sedláčkové, která vede děti v Klubu nadaných dětí.

Na projektu tříd s rozšířenou výukou pracujete už řadu let. Jak na vaší škole vznikla Třída Opava?

Třída Opava je třída poskytující rozšířenou výuku angličtiny, matematiky, logiky a osobnostního rozvoje. Děti mají oproti běžným třídám vyučovací hodiny navíc, které financují rodiče. Za tímto konceptem stojí Tomáš Blumenstein, který ho vyvinul, když řešil vzdělávání svých vlastních dětí – cílem bylo podchytit a rozvinout potenciál dětí už od útlého věku, podobně jako třeba u sportovců, kteří se rekrutují už ze školek.

Projekt Svět vzdělání se zrodil v Prostějově v roce 2012 a v současnosti je k dispozici už v šestnácti městech ČR. Naše Základní škola Englišova Opava se k projektu připojila jako první škola v České republice, a to v roce 2014. Iniciativu k rozjezdu projektu v Opavě na naší škole tehdy prosazovala bývalá paní zástupkyně Lída Havlíková s Marií Müllerovou a naštěstí je v tomto záměru podpořil i ředitel školy.

Jak probíhá výuka konkrétně na ZŠ Englišova?

Žáci mají ve Třídě Opava již od první třídy tři hodiny angličtiny v půlených skupinách, z toho jednu hodinu s lektorem nemluvícím česky. Kromě půlených angličtin mají půlenou ještě jednu hodinu českého jazyka a dvě hodiny matematiky.

atematiku se učí podle profesora Hejného, takže musí promýšlet a analyzovat problém, hledat všechna možná řešení, argumentovat, vysvětlovat postupy řešení a prezentovat je před ostatními. V hodinách logiky se učí vnímat souvislosti a správně využívat získané informace k řešení úloh. V Informatice zase získají dovednost rozdělit si složitý úkol na jednotlivé splnitelné úlohy. A důležitá je i hodina osobnostního rozvoje, kde děti pojmenovávají své emoce a posilují svou empatii a toleranci k ostatním i sobě samým – často totiž bývají velmi sebekritické. Individuální přístup je zaručený nejen půlenými hodinami, ale i stanoveným maximem počtu dětí ve třídě. Maximálně přijímáme 22 dětí.

Je způsob výuky odlišný od výuky v běžných třídách?

V běžné třídě se učitel setkává s rozmanitým spektrem žáků. A my, učitelé, velmi dobře zvládáme pomáhat těm, kteří mají se zvládnutím učiva obtíže. V početných třídách pak učitel pomáhá slabším, ale málokdy dokáže efektivně zapojit nadané žáky. Ani nemá žádnou metodickou podporu, zásobník materiálů, kam by mohl sáhnout – i když už se první vlaštovky objevují.

V našich třídách se učivo vysvětlí jednou, ověří se na cvičení a pak se k němu vracíme v dalších úlohách v rámci opakování nebo gradace. Díky tomu nám zbývá dost času i na projekty a různé zajímavosti. V projektech mohou jít děti více do hloubky, vybrat si téma, které je zajímá a baví. Doplnit projekt prezentací, plakátem nebo výukovou pomůckou pro ostatní děti.

Při těchto aktivitách se děti učí spolupracovat, komunikovat a prezentovat se na veřejnosti. Asi tak do třetí třídy mi obvykle děti říkají, že se jim nelíbí, že se v projektech hádají. Nechápou ještě, že se v nich postupně vyvíjí schopnost vést konstruktivní diskusi a obhájit si svůj názor. Ve čtvrté a v páté třídě se projevy dětí výrazně zlepší a mnohdy překvapí mě i samotné rodiče.

Jak to děti zvládají? Chtějí třeba někdy přestoupit do klasické třídy?

Občas se stane, že někdo přestoupí na jinou školu, odstěhuje se. Sama jsem však byla překvapená, jak dobře děti zvládají zvýšený počet hodin už v první třídě. Ani zvládnutí učiva nebývá problémem, pokud nejsou přehnané nároky na dítě z domova. My se snažíme posilovat silné stránky dětí, plně využít jejich potenciál. Takže se často stává, že některým dětem vyhovuje výuka na vyšší úrovni, a proto pro ně organizujeme například hodiny matematiky o třídu výš.

Nevnímají je žáci běžných tříd negativně? Jako že jsou „něco extra“?

Nemyslím si, v naší škole není žádná diskriminace. Na „Englišce“ jsou už od nepaměti také sportovní třídy. To stejné by se tedy mohlo říkat o nich. Jsme součástí školy a děti se zde setkávají, sportují spolu, pořádají společné akce.

Jak jsou děti Třídy Opava úspěšné, když se hlásí na víceletá gymnázia?

Děti jsou na víceletá gymnázia výborně připravené, i když v rámci výuky nemáme speciální přípravu. Tu si rodiče zajišťují sami, buď přímo na gymnáziu, nebo v přípravném online kurzu Světa vzdělání. Vždy ale záleží na osobnosti a potenciálu dítěte, zda u zkoušek uspěje. V první třídě, která prošla konceptem Třídy Opava, se na víceleté gymnázium dostalo devět dětí. To byl velký úspěch a v dalších letech počet přijatých dětí narůstal.

Naše škola ale jako první v České republice rovněž rozšířila výuku Třídy Opava na druhý stupeň, což původně v projektu nebylo. Tím nabízí novou alternativu pro vzdělávání na druhém stupni, a děti tak mohou místo přechodu na gymnázium zůstat mezi svými vrstevníky a nad rámec běžné výuky se rozvíjet ve známém prostředí. Jejich výuka je obohacena o předměty, které jsou pro život a vzdělání z novodobého hlediska důležité. Na prvním stupni si hodně zakládáme na vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi a vytváříme kolektivy podporujících se dětí a spolupracujících rodičů, jak hodinami osobnostního rozvoje, tak různými projekty – a takový kolektiv pak má zájem zůstat pospolu i na druhém stupni. V okamžiku, kdy se na naší škole výuka nadaných dětí na druhý stupeň rozšířila, se rodiče a děti ve většině případů rozhodli na ZŠ Englišova pokračovat. Tak je tomu i letos, kdy by současná pátá třída chtěla téměř celá pokračovat na druhém stupni. Letos je na víceleté gymnázium přihlášených pět dětí. Tak uvidíme.

V rámci Třídy Opava děláte i akce, které nejsou běžné. Můžete to přiblížit?

Děti Třídy Opava mají možnost účastnit se mnoha výjimečných akcí, které rozšiřují jejich znalosti a vědomosti mimo rámec běžné výuky. Každoročně využívají podporu magistrátu a absolvují programy Velkého světa techniky v Ostravě, které jsou na vysoké úrovni, stejně jako animace opavské kulturní organizace OKO. Exkurze jsou pečlivě vybírané podle probíraného učiva a zahrnují návštěvy Slezského muzea, knihovny, skanzenu v Rožnově nebo záchranné stanice v Bartošovicích. Jedním z vrcholů tohoto školního roku byl zájezd jako doplnění k učivu o Habsburcích a evropských zemích. Dvě Třídy Opava navštívily Bratislavu a Vídeň, kde děti prezentovaly své vědomosti o panovnících Habsburského rodu a představily nejdůležitější památky hlavních měst dvou sousedních států. Tato zkušenost nejen rozšířila obzory dětí, ale také pomohla propojit teoretické znalosti s praktickými zážitky. Kromě toho Třídy Opava obvykle jezdí na školu v přírodě, kde mají možnost prohloubit své znalosti o přírodě a zvýšit svou schopnost spolupracovat s ostatními.

S kým na projektu spolupracujete?

Velmi úzce spolupracujeme s Mensou, která nám zajišťuje především vzdělávání pedagogů a pravidelné testování IQ pro děti u nás ve škole. Před covidovou krizí jsme hodně spolupracovali také s Masarykovou střední školou zemědělskou v Opavě a věříme, že se nám podaří na spolupráci znovu navázat.

Co vy osobně vnímátě jako přínos Třídy Opava?

Kladů je spousta, a to pro děti, rodiče i učitele. Práce s dětmi, které se chtějí učit, je inspirující.

Děti mají díky stanovenému maximu a půleným hodinám zajištěný individuální přístup. Hodiny angličtiny navíc jim zaručí uplatnění do budoucna a také odmala přístup k informacím z celého světa. Mnohá videa k výuce prvouky, přírodovědy a vlastivědy si pouštíme v angličtině. Za obrovský přínos považuji hodiny osobnostního rozvoje. Kolikrát žasnu, jak děti ve čtvrté, páté třídě umí rozebrat situaci z mnoha různých perspektiv.

Jediný zápor vidím osobně v tom, že asi do čtvrté třídy jsou děti v hodinách tak aktivní, že mám výčitky svědomí, když nemůžu všechny vyvolat. Řešili jsme to losováním.

Markéta Valtrová se narodila 13. 6. 1972 v Opavě. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1997 ukončila studia, vdala se a nastoupila na ZŠ Englišova, kde učí dodnes. Obě děti navštěvovaly po celou dobu, kdy splňovaly věkovou podmínku, Klub nadaných dětí a z akcí jezdily vždy spokojené. Ve volném čase se věnuje stepu, se kterým začínala ve 13 letech. 

Jste už řadu let aktivně zapojena do činnosti Klubu nadaných dětí. Kdy klub vzniknul a kdo byl iniciátorem?

Klub nadaných dětí (KND) vznikl 7. února 2011. Iniciátorkami byly paní učitelky naší školy Marie Müllerová a Ludmila Havlíková ve spolupráci s panem Tomášem Blumensteinem, tehdejším předsedou Mensy ČR. Já jsem vedoucí skupiny starších žáků od září 2011.

Klub má na rozdíl od jiných organizací specifické zaměření. Můžete to upřesnit?

Cílem je nabídnout zvídavým dětem, které mají zájem o intelektové činnosti, rozšiřování obzorů a možnost se rozvíjet formou mimoškolní činnosti. Klub chce děti svou činností motivovat, představit jim různé oblasti lidského konání, poznávat zajímavá místa, nabízet setkání s mimořádnými osobnostmi. Hlavní náplní schůzek jsou badatelské programy, exkurze, přednášky, besedy, interaktivní výstavy, tvůrčí dílny, experimentování, hlavolamy, rébusy, logické a deskové hry. Důležitým prvkem při fungování klubu je i spolupráce s rodiči, jejichž zapojení významným způsobem rozšiřuje spektrum činnosti klubu.

Kdo další na projektu spolupracuje?

Po dobu existence KND se na místě vedoucích, jak mladších, tak starších dětí, vystřídalo několik učitelů ze ZŠ Englišova Opava. V současnosti máme tři vedoucí. Paní učitelky Simona Martínková a Zdeňka Sedláčková se starají o skupinu mladších dětí (1.–3. třída), o skupinu starších dětí (4. – 6. třída) se starám já.

Jaké je věkové složení a náplň skupiny?

Větší zájem je ze strany mladších dětí, tedy těch je více. Starší děti už mají více zájmových kroužků, více studijních povinností a někdy se jim bohužel doba naší činnosti kryje s časem jejich zájmových útvarů. Schůzky plánujeme společně, práci máme rozdělenu: některá z nás komunikuje s rodiči a zasílá informace, jiná pořizuje fotografie na akcích a vkládá je na web, další zadává kalendářní akce na stránky Mensy ČR. Na vyzvedávání dětí před akcí se navzájem domluvíme a po akci předáváme děti rodičům společně.

Dostat se do klubu není úplně jednoduché.

Děti jsou do KND přijímány na základě výsledku IQ testu, který se každoročně, jak jsem již zmiňovala, pořádá Mensou na naší škole. Spodní hranice pro přijetí nového člena je asi 120. Také lze požádat o členství díky doporučení pedagogicko-psychologické poradny.

Jak reagují na náplň klubu děti?

Větší zájem o klub sledujeme spíše u mladších dětí. Jak jsem již zmiňovala, starším dětem se schůzky klubu kryjí s jejich ostatními aktivitami či rozvrhem hodin. Ze schůzek děti odcházejí spokojené, nabité novými poznatky a občas přicházejí s návrhy na další schůzky.

Co vy osobně vnímáte jako největší přinos pro děti?

Děti navštěvující klub se dostávají na místa a exkurze, kam by se běžně s rodiči nedostaly. Zároveň jsou v kolektivu dalších zvídavých dětí, což rozvíjí jejich komunikační schopnosti, kolektivní smýšlení a sdílejí s ostatními své názory.

Iniciátorem projektu Klubu nadaných dětí je Mensa. Jak velká je základna v tuzemsku?

Mensa ČR sdružuje nadané děti do klubů po celé republice. Nezaštiťuje pouze tyto kluby, ale pořádá mnohé akce pro různě staré členy, výlety, exkurze, přednášky a mnoho dalšího. Pro učitele organizuje konference pro práci s nadanými dětmi, na školách provádí každoročně testování IQ, na jeho základě pak doporučuje adepty na členství.

Klub působí na opavské ZŠ Englišova. Jaká je jeho podpora?

ZŠ Englišova poskytla KND vedoucí učitele, také prostory, neboť jednou za čas pořádáme schůzku ve škole, kdy hrajeme deskové hry, řešíme hlavolamy. Někdy vedou jiní učitelé školy hodiny s pokusy z různých oblastí studia. Měli jsme pokusy z fyziky, přírodovědnou hodinu, hodinu angličtiny či programování.

Podílí se aktivně na činnosti opavský Magistrát?

Ano, velmi významně. Magistrátu města Opavy vděčíme především za finanční podporu fungování klubu. Díky nim se nemusíme omezovat na návštěvu pouze blízkých míst, ale můžeme autobusem cestovat i dále, pořádat celodenní exkurze ve vzdělávacích centrech, rozsáhlých muzeích a jiných komplexech, které se za dvě tři hodiny nemohou stihnout.

Spolupracujeme ale také s jinými opavskými organizacemi. Mendelovo gymnázium pro nás každoročně pořádalo chemické a biologické pokusy, MSŠZe pro nás připravila rovněž chemickou laboratoř, knihovna Petra Bezruče přednášky o autorech a o historii Opavy, dále navštěvujeme expozice Domu umění s velmi povedenými animačními programy nebo expozice Obecního domu. Mnohokrát jsme také navštívili ostravský Svět techniky, několikrát jsme se ocitli na půdě VŠB Ostrava s přednáškami a workshopy pro děti.

Za dobu existence jste toho hodně zažili. Na které akce ráda vzpomínáte?

Za jedenáct let existence klubu jsme opravdu navštívili mnoho míst a podnikli s dětmi mnoho zajímavých exkurzí. Některý rok jsme měli dokonce tematicky zaměřený (např. voda – vodní nádrže Dlouhé stráně, přehrada Kružberk, úpravna vody na Podhradí, čistička odpadních vod v Opavě). Podnikli jsme výlety do různých zoologických zahrad (vždy s doprovodným vzdělávacím programem), poznávací cestu do Prahy, Brna, Olomouce a dalších krásných měst u nás. Z exkurzí bych třeba zmínila návštěvu mlýna Herber na Palhanci, výrobnu klobouků v Novém Jičíně, Zdravotnickou záchrannou službu Moravskoslezského kraje a prohlédli jsme si také výrobnu dortů Marlenka, kde jsme měli možnost kousek ochutnat. Akcí bylo už tolik, že je nelze všechny vyjmenovat. Protože se děti postupně obměnily, některé povedené akce jsme mohli po několika letech opět zopakovat.

Pandemie covidu narušila činnost velkého počtu organizací. Jak ovlivnila činnost klubu?

V době, kdy byly školy uzavřeny, byla činnost klubu pozastavena. Jakmile už to bylo možné, snažili jsme se znovu setkávat, třeba i každé pondělí, a podnikli jsme zároveň pár celodenních výletů. Během období covidu nám ubyly děti z jiných škol a zůstaly převážně jen žáci naší školy.

Jaké je vaše zaměření, co je vám blízké?

Na ZŠ Englišova učím již pětadvacátým rokem. Vystudovala jsem matematiku a deskriptivní geometrii na přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Matematika je hlavní předmět, který vyučuji a jsem za to moc ráda. Práce na základní škole mě velmi baví, naplňuje mě a dodává mi energii. V 5. ročníku učím matematiku Hejného metodou a od letošního školního roku vyučuji Hejného matematiku také v 6. A. Jde o třídu s rozšířenou výukou anglického jazyka, matematiky a logiky, kde jsem třídní učitelkou. S dětmi se snažím jezdit na různé vzdělávací akce, plánuji s nimi školu v přírodě, chystám pro ně různé matematické a logické aktivity. Současně již třetím rokem vedu kroužek logiky ve 3.–6. ročníku, pracuji s nadanými dětmi, spolupracuji se Světem vzdělání. Starám se o všechny matematické soutěže od 4. po 9. ročník. Jsem velice ráda, že mám na naší škole dobré zázemí a mohu se naplno věnovat tomu, co mě baví.

Za uplynulé roky už máte možnost srovnání, jaké byly děti dříve a nyní. Měníte se to?

Současné děti mi přijdou stejné jako dřív. Každé dítě je jiné, některé více zvídavé, jiné zase uzavřenější. Dnešní děti jsou šikovnější po stránce digitální technologie, mají moderní chytré telefony, pracují běžně s počítačem a těchto přístrojů se nebojí. Možná k tomu přispěla také distanční výuka, při které si děti osvojily práci na počítači nebo tabletu. Naopak bych řekla, že dříve děti více četly.

Jak dětí vnímají současnou neradostnou situaci na Ukrajině?

Válka na Ukrajině nás ovlivňuje všechny. Některé děti mají ve třídě nové ukrajinské spolužáky a zvykají si na způsob nové komunikace. Do činnosti klubu se tato situace projeví určitě po finanční stránce, kdy se navýšily ceny pohonných hmot. Nebudeme moct podnikat tolik výjezdových akcí, a naopak budeme muset hledat co nejvíce akcí v Opavě a jejím blízkém okolí.

Děkuji za rozhovor.

A co tam všechno zažili, viděli a vyzkoušeli si? Bylo toho mnoho. Englišácká klubová parta pod vedením paní učitelek Simony Martínkové, Zdeňky Sedláčkové a Markéty Valtrové si vyzkoušela postupně tři dílny. Už ta první byla hodně zajímavá. Všichni se postupně ponořili do světa keramiky. Dozvěděli se zajímavosti z historie, technologie výroby keramiky a vyzkoušeli si práci na hrnčířském kruhu. Druhá dílna byla zaměřena na výrobu mýdla. Kluci a holky žasli, co všechno se o mýdlu dověděli. Zná ho přece každý. Ale kdo ví, že historie mýdla sahá do roku 2 800 před naším letopočtem? Právě z té doby pocházejí archeologické nálezy nádob nalezené v Mezopotámii. Bylo toho hodně a na závěr se všichni zapojili do výroby mýdla. Byla to velká legrace. Poslední aktivitou bylo pozorování hmyzu pod mikroskopem. Děti pod zvětšovacím sklem viděly, jak hodně zblízka vypadá sršeň, včela a motýl. A zjistily, že jsou strašně moc chlupatí. „Exkurze se nám moc líbila. Nejvíce asi zvířata pod mikroskopem. Zajímavá ale byla také výroba mýdla. Jak se z velké mýdlové kostky stane tekuté mýdlo. Práce na hrnčířském kruhu byla také napínavá a každý, kdo to zkusil, si vyrobil hrnek,“ uvedli žáci 3. A Michal Matula a Lukáš Vaida. Bylo to skvělá akce a parta z Klubu nadaných dětí při ZŠ Englišova v Opavě si to moc užila.