Zkusili jste už někdy paragliding? Ne? O mnoho přicházíte! Díky Hubertovi byla možnost se dne 23. 5. zúčastnit tandem
paraglidingu. Hlavní dějství se konalo na Javorovém vrchu u Třince, kde jsou ideální podmínky pro paragliding i škola paraglidingu. První den začal „poklidným“ vláčkem (na severu Moravy je zřejmě dovoleno jet přes obec vyšší rychlostí než 50km/h 🙂 ) od úpatí lanovky serpentinami až na nejvyšší bod vrchu. Počasí nevypadalo hezky, ale na druhý den se mělo ukáznit. Večer skončil klasicky mensovně – u her. Zorganizoval se turnaj ve fotbálku, Hubert vytáhl své pověstné Dostihy a sázky a drtil opovážlivé vyzyvatele. Zbytek tlupy se bavil při kostkové verzi Scrabble, později Bláznivé člověče a nakonec došlo i na karetní Scrabble. Ale dá se říkat hraní, když si soupeři navzájem pomáhají a snaží se o bonus za použití všech písmenek?? 😀 Ale tato varianta mě víc bavila než ta správná, soupeřící. Šli jsme spát sice před mým oblíbeným zpíváním ptáčků, ale zítra nás čekal náročný den. Mně to ještě před usnutím nedalo a přemýšlel jsem nad rozšířením Bláznivého člověče pro šest lidí, výsledná pravidla najdete v rámci jiného článku.
Na druhý den jsme se po snídani vydali do lanového centra, samozřejmě že většina vyzkoušela téměř vše, co areál nabízel: bobovou dráhu (prý se nedá srovnat s bobovou dráhou na sněhu, věřím tomu, byla dost pomalá), sjezd na laně – Gorolszus (prý nejdelší), pár z nás i lanové centrum a těm, kterým to nestačilo, se vydováděli na dětské trampolíně. Značně unaveni jsme se vraceli tak akorát na plánovaný tandem paragliding. Naneštěstí rozpis měl skluz a tak jsme se bavili tím, že jsme pozorovali paraglidisty. Byla velká zábava pozorovat vzlety, nebo pokusy o vzlet, až do té doby než se jeden paraglidista zranil nedlouho po startu. A právě v tomto čase na nás přišla řada. I když jsme věděli, že máme zkušené tandem paraglidisty a že naše úloha je víceméně stát se živým závažím, i přesto jsme byli plni očekávání.
Na druhý pokus, ale jsme ve vzduchu! Chytli jsme termiku (vzestupný proud vzduchu) a postupně jsme vykroužili nad úroveň Javorového vrchu. Ty pohledy stály za to! Ten klid, pohoda, proti mému původnímu očekávání. Maje fotoaparát i kameru jsem fotil i natáčel, ale víceméně jsem nedával pozor jak a co. Sice pohled z letadla jsem už mnohokrát zažil, ale tohle byl pohled na úplně všechny strany, tedy i pod sebe, a přece jen z mnohem nižší výšky, takže si člověk mohl vychutnat veškeré detaily. Ani se nechtělo věřit, že jsem nahoře byl víc než 15 minut. No, pak jsem si zažil sestup s pár g a byli jsme na zemi. Čekal nás mnohem více adrenalinový zážitek, jízda s Hubertem v autě. 🙂 Přes velkou rychlost a pocity nevolnosti jak z horské dráhy byla jízda bezpečná. Po večeři jsme měli uváděcí prezentaci paraglidingu, která byla tak dobře zpracovaná, že člověk měl hned chuť vyrazit a proletět se sám.
Při večeru plných her došlo na Bluff, ale hlavně na vyzkoušení pravidel Bláznivého člověče pro šest. No a to, to byla větší zábava. Pokud řeknu, že z nudné na náhodě založené hře se stala hra, kdy člověk musel i taktizovat, snad to postačí.
Poslední den jsme strávili tradičně, hra Šestiměstí, byrokracie, výměna fotek apod. No jedna událost by tu byla, ale ta patří jen do bulváru, pro zasvěcené: I mensan může mít někdy víc štěstí než rozumu. No já jsem vážně rozhodnut projít základním výcvikem paraglidingu, jen si našetřit dovolenou. A co vy? Neláká vás ptačí perspektiva?