recenze

Když jsem poprvé vzala do ruky první díl historické románové trilogie o životě Heroda Velikého z pera mensana Jana Horníčka, neměla jsem žádná konkrétní očekávání – ačkoliv je mi historie blízká, konkrétně o Herodovi, jeho životě a společenském kontextu jsem nevěděla nic (pokud vynecháme biblické černobílé „velký špatný, mrtvá neviňátka“). Už od začátku pro …

Představte si, že se ocitnete mezi lidmi, kterým nerozumíte ani slovo. Jejich jazyk máte rozluštit – slovník nemáte, jen prázdný zápisník – a pak ho máte přeložit do jiného jazyka. Který ale taky neumíte. Po hře Chants of Sennaar jsme s bratrem sáhli náhodou pro naše sourozenecké počítačově-herní večery – a svým principem …

Zkoušeli jste si někdy představit, jaké to asi je, když zvuk vnímáte i jako barvu a chuť a písmena či celá slova i jako čáry a hmatové vjemy? Jak těžké může být pochopit obecně známý význam slova, když se vám díky jeho zvuku jeví v asociacích a představách zcela jinak? Malá knížka …

V rámci SIGu Seberozvíjení publikuji recenze knih, které přečtu. Teda, ne všechny. Některé knihy mi nestojí za to k nim cokoliv poznamenat, někdy prostě nevím, co napsat, některé z různorodých důvodů nedočtu – třeba po přečtení obsahu zjistím, že už mi kniha nemá co dát, protože jsou tam na první pohledy nesmysly – …

Komunikace je pro většinu z nás běžnou součástí života – až do chvíle, kdy na nás někdo udeří nečekanou otázkou nebo musíme promluvit před větším publikem. V takových situacích se často dostaví nervozita, pocit nejistoty a někdy i obava, že ze sebe dostaneme jen koktavé „ééé…“. Matt Abrahams, komunikační expert ze Stanfordské …

Nově publikovaná kniha Vím si rady s nadáním slibuje nadaným dětem tipy pro každodenní život ve škole, rozvíjení přátelských vztahů i komunikaci s učiteli a návod, jak využívat své silné stránky a dále rozvíjet své nadání. Její autorka Judy Galbraith mluvila s tisícovkou nadaných dětí a zjišťovala, co pro ně znamená být nadaná nebo nadaný, co jim pomáhá …

Může se ježek probudit ze zimního spánku dříve? To byla první otázka, kterou jsem si přečetla během listování knihou Zeptej se vědce s podtitulem „Neexistují blbé otázky“. Dobře, dávám veškerou opatrnost stranou a pouštím se do čtení odpovědi.

Kniha Život v době robotů od Dalibora Vavrušky nás zavádí do světa, který se rapidně mění díky umělé inteligenci (AI), automatizaci a robotice. Autor se zaměřuje na otázky, které nás v dnešní době pálí – jak využít výhod těchto technologií, aniž bychom ztratili svou lidskost a kulturní identitu.

Tato encyklopedie o číslech a základních matematických konceptech, na kterých stojí náš svět, přináší dětskému čtenáři krásně ilustrovanou formou představu čísel jako součásti jazyka, na kterém se shodl celý svět.

Po třicítce se paměť rapidně zhoršuje, po čtyřicítce už nemá smysl se učit cizí jazyky a důchod nemá smysl trávit jinak než pasivním sledováním televize, protože mozek už toho více nezvládne. Nebo je to trošku jinak a zhoršení paměti pociťujeme zejména jako důsledek jejího nedostatečného využívání? Malý náznak odpovědi by nám mohl …