poezie

RADĚJ BÝT UTRACEN(Temnou nocí projít do svítání) Prázdnotou otevře zas nocsvůj velký, temný chřtán.Hnusným snům předhozen v moc,hrudník stovkou uzlů omotán. A samota z postele do nitra křičí,že za touhu po lásce mně zničí. Ráno úlevou světla se mi vysmějea připraví další zbytečný denz úzkosti a zítřků bez naděje,bez lásky. Raděj být utracen. Za víru …

Na dotek Z podzimu přes zimu do jara plyne časBudoucnost z minula chtěla by brát i krástSkutečnost uniká Sen mě má raději?Do kamen na plamen dívám se s nadějíSmrku i švestky kmen mění se na popelV prach se jen obrátit není nic co bych chtělPovstat zas k životu jak Benu Fénix snadNa …

Kategorie do 14 let Mládí Zuzana Francová Já jsem to poupátko,poupátko v rozpuku.Tak už mě laskavěnedržte za ruku.Já prostě vyraším,vůbec se nebojím,možná že zakopnu,nakonec obstojím. Koukněte na vaše princezny z pohádek,ty taky neměly ve věcech pořádek.Karkulka u lesa s prevítem kecala,blbému vlkovi sežrat se nechala.Zvědavá Růženka píchla se o trní,sto let je zakletá, celý zámek chrní.Ubohá Popelka …

Raději být… nejmenším kamínkemv Tádž Mahalunež největším kamenemobranného valu. Raději být…orobincem na rybníkunež vzácnou růží ve skleníku. Vrabcem ve větvích keře,než slavíkem ve voliéře. Věřím, že… na konci duhy je brána do ráje ukrytá,a první láska navždy zůstane v srdci vyrytá.Věřím,že noc na křídlech netopýrů odlétáa když léto odchází, louka steskem odkvétá.Věřím,že v každém zlu kapička dobra …

Mladá láska Otevřela oči probuzenáchladnou rosou letních ránz náruče lučních květů vstalatak tiše a nenápadněsnad se ještě trochu bálaotočit klíčem zelených bransnad vytušila, co ji čeká tamkde toužila vždy tolik být.Však, jak se mohlo státže náhle ztratila svůj klid?To červená slzička jí připomnělaže cestou příštích měsíců a letbude snad i loukám závidětaž ráno místo zpěvu skřivanaprobudí …

Poezie od Jaroslava Menčíka: Zrádný intelekt, Temnosvit jara, Tapovan

Melancholická /touha Do ranní mlhyse zavinout,v ranní mlzese rozplynout … Pak zakuklit se,s novými křídlyprobudit se,s volností si hrát,s větrnými mlýnybojovat… Do ranní mlhyse ponořit,rusalkou se stát,princově láscese vzdát,snad i – navždy homilovat … Do ranní mlhyse zavinout,čekat na zázrak,až paprsky sluncezas začnou mneobjímat… P ř á n í  mám … Zas …

Jsem Jsem duha na horáchbílá mlha na hladině rybníkadítě, co má strachholčička, jež za káčou utíká. Jsem tichá malá hvězdatón, co zní v sálei když se to nezdájsem sklíčko z okna v katedrále. Jsem klapka fagotu v orchestruz lesa borové jehličísníh, co padá na cestukaždý poutník mi to dosvědčí. Jsem také jméno v kalendářiběžný akademický titulholka, co neumí tančita ráda …

Jsem růže Čti, věř,jsem růžový keř,lásce vzkvétám,vadnu smutný,i mám trny,nebodám,krom sebetak moc, vím,jak Stínmnou zebe,sůl teču, mízu.Ne topol, břízuzřím, svít í svíce,jak jej líce,jež jen hvězdy,sazené hranouv zástup tisíce stýmou Tmou;kreslí v rysy,jaké znám je z kdysi.Stále věř,tu tvář šeřa srdce nechse zbarvovatv krásu svoji,můj vzlykbol vátza závoji.A teďmne veď,verši,básní dál,květ opadal,slza další,slza s ním,já sním, vím,žhne stále,stále žhneaž přijde …