Hájek martin

Šílenství ho úplně pohltí. Nepochopí, že jí už nikdy duši vrátit nemůže. Bude z ní jen loutka ovládaná jeho vůlí. Válka, meče, oheň… Živí nemají šanci proti jeho vojskům. Věčný klid bude pryč. Nenechá nikoho v posledním odpočinku. Hrobka jeho otců se vyprázdní. Pomstí se jim, pomstí se všem, nikdo ho neporazí…Vyplení zemi, vyplení …

Vítr již rozfoukal všechnu mlhu, zametl zledovatělý prach na silnicích a volných prostranstvích. Nyní mlčel. Řetěz naposledy, s hlubokým zařinčením narazil do zábradlí, a rozhostilo se ticho a – Ne klid. Bylo to jakési prázdno. Najednou se zdálo, že jediní obyvatelé tohoto kousku města jsou duchové. Auta stála nehybně po krajích silnic a …