Jednou takhle jdu si městem, však co nespatří má očka, ze stínu domu vykukuje osamělá kočka. Hebké tlapky, zářná očka, jak si sladce přede, tohle žádný kolovrátek nikdy nedovede. Než rozhoupe se ruka těžká, ta tam mrška černá, všechna jména jsou jí vlastní, jen ne Navždy Věrná. Co naplat, cesta předaleká, ten …