1. V kategorii nejvyšší průměrné skóre nahrané na schůzkách SIGu Bowling v X Bowling Duo, Praha-Střížkov v období od 1. 10. do 28. 12. zvítězil Martin Smolík s průměrným skóre 113,61 bodu.
2. V kategorii nejvyšší skóre v jedné hře na schůzkách SIGu Bowling a na vánočních bowlingových kláních místních skupin v období od 1. 10. do 28. 12. se vítězem stal Radek Tykva se skóre 182 bodů.
3. A v kategorii dětských účastníků vánočního bowlingu místních skupin 2023 vyhrála Nela Č. se skóre 137 bodů.

Všem vítězům blahopřejeme a zasíláme výhry (batoh s decentním logem Mensa a sešit s logem Mensa).

Zároveň si SIG Bowling dovoluje oznámit, že v období od 1. 2. do 30. 4. 2024 proběhne Jarní bowlingová liga 2024 SIGu Bowling. Soutěžit můžete ve následujících kategoriích:

1. Nejvyšší průměrné skóre nahrané na schůzkách SIGu Bowling v X Bowling Duo, Praha-Střížkov v období od 1. 2. do 30. 4. 2024
2. Nejvyšší skóre v jedné hře na schůzkách SIGu Bowling a na bowlingových kláních místních skupin v období od 1. 2. do 30. 4. 2024
3. Kategorie dětských účastníků bowlingu místních skupin v období od 1. 2. do 30. 4. 2024

Vítězové si opět odnesou zajímavé ceny.

Těšíme se na početnou účast.

Bouli zdar!

U stánku na rohu ulice si od pekařského učně kupuji housku. Je zmrzlý jak preclík, stojí tu s tou nůší už dvě hodiny. Prý předloni promoval z genderových studií. S červeným. A na druhém rohu od řezníka plátek šunky. Míjím prázdnou zastávku zrovna ve chvíli, kdy přijíždí nacpaná dvaadvacítka od Zahradního města. Nebožáci, co bydlí na periferii a pracují v centru. Za cestu tam a zpět dají hodinový plat. Ještěže to mám do práce jen slabou hodinku pěšky.

Prázdnou ulicí majestátně tiše pluje černý elektrický Mercedes S-Klasse s modrým majákem. Pomalu mě míjí zelinářský povoz s logem Billa. Asi jede do sámošky na Náměstí republiky, jiná Billa tímhle směrem není. S rychlostí, kterou má, je na cestě z měcholupských skleníků už aspoň tři hodiny. Ale koník dostane odměnu – smlsne si na zbytcích ze včerejška. A jeho koblížkama pak vytápějí skleníky. Kde jsou ty časy, kdy všude jezdila a parkovala kvanta aut.

Kousek před Mírákem vede řeznický tovaryš bernardýna vlekoucího vozík s košem housek a s termosy s polévkou. Asi veze svačinu dělníkům na stavbě trasy D. Podle značek jsou termosy z amerického výprodeje druhoválečných přebytků.
Na Míráku potkávám další přecpanou dvaadvacítku. Kdysi ve špičce jezdila čtyřikrát za čtvrt hodiny. Teď jezdí po dvaceti minutách. Náměstím se proplétá policejní lítačka. Všude plno lidí, a tak kluci pískají na píšťalky a mačkají klaksony na řídítkách ostošest.

Za půl hodinky dojdu do práce.

Anglickou se do kopce plouží povoz Bránických ledáren tažený dvěma statnými valachy. Nedávno obnovily provoz. Ale kapacita je nedostatečná, tak se staví další v Libni.

Alejí, co bývala magistrálou, klusem projíždí dvouspřežná bryčka, kočí zabalený v houni, na pasažéra není vidět. Tohle bude privátní, žádné taxi. Zřejmě někdo z vyššího managementu některého z velkých podniků.

Z Václaváku udělali park. Vypadá celkem hezky. Samý trnitý keř a růže.

Asi aby lid neměl kde demonstrovat.