Through the Tribal Mensa initiative, we sincerely hope to be able to impact the lives of many of our country’s most able young people. We hope to be able to offer them recognition, resources, and opportunities which will play an important role in their overall development.

We understand that these gifted children need to be nurtured, supported, and challenged in order for them to reach the heights that they are capable of. We hope to be a stepping stone for these children to advance, excel and flourish. The Tribal Mensa Giftedness Identification Program conducts tests to screen tribal school children in order to identify those who are gifted.

Once identified these children are nurtured through a series of activities designed to ensure maximum learning and development of the child’s mind and body. Our team members make two trips a month to each school that we work with and conduct nurturing activities based on the ‘Pancha Kosha’ Model of Human Development which is derived from ancient Indian texts.

Each student receives a “Nurturing Kit” which contains activity books and games that challenge the child’s intelligence. The Bal Yogesh Project provides the gifted students with training in basic yoga and philosophy. The Bal Mitra Upasak Project guides the student’s development through physical, mental and spiritual exercise. Not only are the subjects made challenging and enjoyable to these gifted children, but special care is taken to nurture their curious minds.

To ensure that every child receives the nurturing they deserve, we provide individual counselling and conduct teacher training programs and workshops at regular intervals to enhance the quality of education. Once the child completes school, our team provides scholarships to those students who wish to study further and improve their chances for a brighter future. Through this initiative, we strive to create future leaders among these tribal youth. We hope with time that these individuals will be able to empower their communities and our society. With the help and support of our donors, we have since the inception of this program screened more than 50 schools spread across Maharashtra, Karnataka, Arunachal Pradesh, Jammu and Kashmir and Assam and have identified over 2,500 high IQ (gifted) children. These children are now undergoing skill development programs and are in different stages of intellectual nourishment. I am sure that if we work together, we can help and support these young people who represent our nation’s future leaders, educators, and professionals.

Reprinted from www.tribalmensa.org.

K tomuto závěru dospěla studie vedená vědci z univerzity v Marylandu a amerického Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Metabolism a přináší nové poznatky o tom, jak může alkohol ovlivňovat mozek, a také o možných nových postupech při léčbě závislosti na alkoholu. Je dobře známo, že hlavním orgánem metabolizujícím alkohol jsou játra, která pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy přeměňují alkohol na sloučeninu zvanou acetaldehyd. Acetaldehyd, který má toxické účinky, se rychle rozkládá na neškodnější látku zvanou acetát.

 tomu dochází prostřednictvím jiného enzymu zvaného acetaldehyddehydrogenáza 2 (ALDH2). Až dosud byly alkohol a acetaldehyd považovány za důležité hráče při vyvolávání kognitivních poruch spojených s požíváním alkoholu. Naproti tomu acetát byl považován za relativně nedůležitý při vyvolávání účinků alkoholu, jako jsou poruchy motoriky, zmatenost a nezřetelná řeč. Výzkumníci také nevěděli, která oblast mozku nebo které konkrétní mozkové buňky jsou pro metabolismus alkoholu nejdůležitější.

Aby se vědci dozvěděli více o roli, kterou mozek v metabolismu alkoholu hraje, měřili pomocí magnetické rezonance rozložení enzymu ALDH2 v oblasti mozečku, a to jak v myší, tak v lidské tkáni. Enzym ALDH2 řídí v mozku přeměnu acetaldehydu na acetát a acetát následně interaguje s chemickou látkou zvanou GABA, o níž je známo, že snižuje aktivitu v nervovém systému. Snížená aktivita nervového systému pak může vést k ospalosti, zhoršení koordinace a snížení běžných zábran.

„Zjistili jsme, že ALDH2 je přítomen v buňkách známých jako astrocyty, vyskytujících se v mozečku – tedy oblasti mozku, která řídí rovnováhu a motorickou koordinaci jak v lidské mozkové tkáni, tak u živých myší,“ uvedl doktor Qi Cao, odborný asistent diagnostické radiologie a nukleární medicíny na lékařské fakultě marylandské univerzity. „Zjistili jsme také, že po odstranění ALDH2 z těchto buněk byly myši odolné vůči motorickým poruchám vyvolaným konzumací alkoholu.“

Dr. Su Xu a jeho tým nalezli enzym ALDH2 také v dalších oblastech mozku zodpovědných za řízení emocí a rozhodování (obojí je narušeno nadměrnou konzumací alkoholu), včetně hipokampu, amygdaly a prefrontální kůry.

Tato zjištění naznačují, že určité oblasti mozku jsou pro metabolismus alkoholu důležité a že abnormality produkce enzymu v těchto oblastech mozku mohou vést ke škodlivým účinkům spojeným s užíváním alkoholu. Naznačují také, že acetát produkovaný v mozku a v játrech se liší ve své schopnosti ovlivňovat motorické a kognitivní funkce.

„Naším dalším krokem je zjistit, zda tyto mechanismy pozorované u myší existují také u lidí,“ uvádí Dr. Cao. „Rádi bychom věděli, zda je metabolismus alkoholu řízen přímo v lidském mozku. Pokud další výzkum potvrdí, že tomu tak je, mohlo by to vést k novým směrům v léčbě poruch způsobených nadměrným užíváním alkoholu.“

Převzato z Mensa World Journal 7/2021, číslo 102; zdroj: Sciencedaily.com 14. dubna 2021.

Inteligence

Jedinci, jimž vnitřní hodiny diktují, aby chodili spát a vstávali velmi pozdě (průměrný čas usnutí 2:30 a průměrný čas probuzení 10:15), mají nižší propojitelnost jednotlivých oblastí mozku v jeho klidovém stavu, a to konkrétně těch, jež jsou spojeny s udržováním vědomí. To pak souvisí s horší pozorností, pomalejšími reakcemi a zvýšenou ospalostí během typického pracovního dne.

Podle Britského národního statistického úřadu zhruba 12 procent zaměstnanců pracuje na noční směny. Víme, že rozpor mezi interními tělesnými hodinami a skutečnými hodinami spánku má závažný negativní vliv na zdraví lidí pracujících na noční směny. Ale takovýto rozpor může být způsoben také nutností přizpůsobit se společensky obvyklému pracovnímu dni od 9 do 17 hodin, pokud toto časové rozvržení není v souladu s vašimi přirozenými biologickými rytmy. Pozdější uléhání ke spánku a vstávání po 8:20 preferuje kolem 40–50 % populace; podle výzkumníků je tedy nutné v oblasti výzkumu negativních vlivů působících na tuto skupinu ještě mnohé udělat.

Vedoucí výzkumu Dr. Elise Facer-Childsová z Centra pro zdraví lidského mozku univerzity v Birminghamu říká: „Obrovské množství lidí se snaží během práce nebo školního vyučování podávat co nejlepší výkony v čase, jemuž nejsou přirozeně přizpůsobeni. Je nanejvýš nezbytné, abychom tuto otázku lépe pochopili, a dokázali jak minimalizovat zdravotní rizika ve společnosti, tak maximalizovat produktivitu jedinců.“

Studie uveřejněná v časopisu SLEEP se zaměřila na funkci mozku v klidu a její souvislost s kognitivními schopnostmi 38 dobrovolných účastníků studie, charakterizovaných buďto jako sovy, nebo skřivani, a to s využitím fyziologických rytmů (melatonin a kortizol), nepřetržitého monitorování stavu spánek/bdění a informací z dotazníků. Dobrovolníci podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí, následně na sezeních v různých časech dne mezi osmou hodinou ranní a osmou večerní řešili řadu úkolů a průběžně hodnotili svou úroveň ospalosti.

Skřivani mezi dobrovolníky byli podle svého tvrzení méně ospalí v ranních hodinách a vykazovali v té době i rychlejší reakční dobu při testech, a byli v nich tedy výrazně úspěšnější než sovy. Ty pak byly nejméně ospalé v osm hodin večer a měly tehdy i nejrychlejší reakční dobu, ačkoliv ani tak jejich výsledky nebyly oproti skřivanům výrazně úspěšnější. Sovy jsou tedy jednoznačně nejvíce znevýhodněné ráno a zřejmě jsou oproti skřivanům v nevýhodě i po zbytek dne – mozková propojitelnost v oblastech, které by mohly být předpokladem lepší výkonnosti a nižší ospalosti, byla totiž v pozorovaných časech u skřivanů významně vyšší, což naznačuje, že propojitelnost mozku v klidovém stavu je u sov oslabena po celou sledovanou denní dobu.

Dr. Facer-Childsová, která nyní působí na Monashově institutu kognitivních a klinických neurověd (MICCN) v australském Melbourne, výsledky komentuje: „Nesoulad mezi osobním biologickým časem a společenským časem, který většina z nás zažila formou časového posunu při cestování letadlem, je obvyklým problémem sov, které se pokoušejí přizpůsobit normálnímu pracovnímu dni. Naše studie je první, která ukazuje možný vnitřní neuronový mechanismus stojící za tím, proč jsou sovy možná vystaveny kognitivnímu znevýhodnění, jsou-li nuceny se těmto nátlakům přizpůsobovat.“

„Máme-li se s tím naučit pracovat, potřebujeme umět lépe brát v úvahu osobní vnitřní hodiny každého jedince, a to zejména v pracovní oblasti. Typický pracovní den sice možná trvá od 9 do 17 hodin, pro sovu to však potenciálně znamená sníženou výkonnost v ranních hodinách, nižší mozkovou konektivitu v oblastech spojených s vědomím a zvýšenou ospalost přes den. Pokud bychom jako společnost dokázali být pružnější v organizaci času, mohli bychom dosáhnout velkého pokroku v maximalizaci produktivity a minimalizaci zdravotních rizik.“

Převzato z Mensa World Journal, č. 76, 5/2019.

Člověk má mimořádně velký mozek, jehož velikost se za posledních několik milionů let ztrojnásobila. Znatelné zvětšení velikosti mozku, třebaže méně významné než u lidí, zaznamenali i jiní živočichové. Tato zvětšení jsou záhadou, protože mozková tkáň je náročná na energii. Jinak řečeno, menší mozek je z hlediska energetické náročnosti snazší udržovat. Muthukrishna se svými spolupracovníky na základě stávajících výsledků výzkumu a poznatků analyticky a počítačově namodeloval předpovědi hypotézy kulturního mozku a zjistil, že tato teorie vysvětluje nejenom nárůst ve velikosti mozku, ale i celou řadu dalších souvislostí s velikostí skupiny, strategiemi učení, znalostmi a historií života.

Teorie se opírá o myšlenku, že mozky expandují, aby uchovaly a zpracovaly více informací. Děje se tak v reakci na dosažitelnost jak informací, tak dostatečného množství energie. Na dosažitelnost informací mají vliv strategie učení, velikost skupiny, struktura páření jedinců a délka období dospívání, které se vyvíjejí společně s velikostí mozku. Model zachycuje tento společný vývoj za různých podmínek a popisuje také velmi specifické a úzce vymezené podmínky, které mohou vést k odstartování změn velikosti mozku, tedy možnou cestu, která vedla k mimořádné expanzi u lidského druhu. Autoři tento soubor předpovědí nazvali kumulativní hypotézou kulturního mozku. Teorie byly podpořeny testy za použití reálných empirických dat. Celkem vzato, mohou tato zjištění pomoci vysvětlit rychlou expanzi lidského mozku i jiné aspekty historie života a psychologie našeho druhu.

„Toto je zcela nová teorie, jak vysvětlit vývoj lidského mozku, a zároveň i mozků obecněji. Ukazuje, jak jsou různé charakteristické znaky druhu ve skutečnosti vnitřně propojeny společným evolučním procesem,“ říká Muthukrishna. „Limitem ještě větších mozků je naše schopnost je zplodit, avšak, jak naznačuje tato teorie, tento proces stále pokračuje – v současnosti prodlužujeme období dospívání a narážíme při tom na nový biologický limit, jímž je schopnost reprodukce ve vyšším věku.“

Do budoucna mají výzkumníci v plánu prověřit předpovědi, které tato teorie vytváří a které se týkají spíše individuálního nežli společenského vzdělávání, a dále též vyvíjet nástavby této teorie.

Převzato z Mensa World Journal, leden 2019, č. 072.

Inteligence

Autor: Čestmír Kalus

• Mgr. Petr Mazal – Inteligence a IQ testy, hradec.rozhlas.cz
• Začíná Týden mozku. Přinese i hlavolamy a hry cvičící paměť, eurozpravy.cz
• Chlapci (12) naměřili vyšší IQ než Einsteinovi nebo Hawkingovi, frekvence1.cz
• Dvanáctiletý chlapec s Aspergerovým syndromem dosáhl vyššího skóre IQ než Einstein, novinky.cz
• Tento chlapec četl noviny už v době, kdy mu byl jeden rok. Má jedno z nejvyšších IQ na světě!, virality.cz
• Lidem s vyšší inteligencí hrozí více psychických problémů, naznačuje americká studie, ceskatelevize.cz
• Budoucnost českého slalomu: Seznamte se s Amálií Hilgertovou!, sport.tn.nova.cz
• Nejlepší debatéry má gymnázium Open Gate z Babic, tyden.cz
• Dymaxion měl změnit svět, koncept se nakonec nevyráběl, auto-mania.cz
• Najlepší žiaci sa stretnú vo finále IQ olympiády 2018 v Smoleniciach, teraz.sk
• Najlepší žiaci sa stretnú vo finále IQ olympiády 2018 v Smoleniciach, 24hod.sk
• Najinteligentnejšie deti Slovenska, rtvs.sk
• Génius, nebo průměr: Jak zjistíte svoje IQ?, prozeny.cz

Inteligence

Autor: Čestmír Kalus

• Rádio Blaník, 1. 10. 2017, Přesně před 71 lety byla v britském Oxfordu založena organizace Mensa
• cbsnews.com, 10. 10. 2017, Mensa reveals what an IQ test could look like for Trump, Tillerson
• polar.cz, 12. 10. 2017, Mensa ČR podporuje nadané děti pro budoucnost
• irozhlas.cz, 24. 11. 2017, Kandidát na prezidenta Hynek: šéf zbrojařů a zakladatel strany Realisté
• ipetka.cz, 28. 11. 2017, Talent základek 2017
• barrandov.tv, 28. 11. 2017, Učitelé géniů – Naše zprávy (od 9:23)
• echo24.cz, 23. 12. 2017, Dílo tajemné designérky: dům, který postavil alchymista Rudolfa II.
• e15.cz, 25. 12. 2017, Vary potřebují omladit, říkají lidé s vysokou inteligencí

Inteligence

Autor: Čestmír Kalus

• refresher.cz, 2. 7. 2017, Teprve 11letý kluk dosáhl v náročném IQ testu maximálního možného skóre. Nijak zvlášť se na něj prý nepřipravoval
• zpravyextra.cz, 23. 8. 2017, Krajská vědecká knihovna bude spolupracovat s Mensou ČR, zahájí pravidelné testování IQ – jediné v Libereckém kraji
• regiony.impuls.cz, 24. 8. 2017, Pravidelné testování IQ v Libereckém kraji
• nasejablonecko.cz, 24. 8. 2017, Krajská vědecká knihovna bude spolupracovat s Mensou a testovat IQ
• extrastory.cz, 4. 9. 2017, Dvanáctiletá dívka má IQ vyšší než Einstein
• zpravy.tiscali.cz, 27. 9. 2017, Máte doma malého génia? Tyto znaky to prozradí

Inteligence

Autor: Čestmír Kalus

• pvnovinky.cz, 3. 4. 2017, Chcete změřit vaše IQ či IQ vašich dětí? Testování proběhne v Koze!
• akcuj.cz, 24. 4. 2017, Testovanie IQ pre verejnosť v Trnave
• sport.cz, 15. 5. 2017, Střídání u Hilgertových: Amálka nahradí svou „nesmrtelnou tetu“
• idnes.cz, 18. 5. 2017, Amálie, příjmením Hilgertová. Slečna s vodáckými geny i vysokým IQ
• tvoravia.sk, 24. 5. 2017, Oravský hrad privítal inteligenciu z celého Slovenska
• eurozpravy.cz, 1. 6. 2017, Uzavřený spolek nejchytřejších lidí světa? Do Mensy patří i da Vinci, Einstein, Newton nebo Darwin
• fakter.cz, 29. 6. 2017, Tato 12letá dívka je chytřejší než Albert Einstein či Stephen Hawking.
• pravda.sk, 30. 6. 2017, Jedenásťročný chlapec dosiahol v IQ teste lepšie skóre ako Einstein, či Hawking

Inteligence

Autor: Čestmír Kalus