V červnu jsme si položili zdánlivě jednoduchou otázku: Odkud vlastně teče voda do pražských kohoutků? Odpověď nás zavedla do útrob Podolské vodárny, impozantní technické památky, která už téměř sto let pečuje o pitnou vodu pro Prahu. Prošli jsme se místy, kde se voda z Vltavy mění v tu, kterou si doma bez přemýšlení pouštíme do sklenice, a nahlédli jsme i do historie – od dřevěných potrubí prvních pražských vodovodů až po současnou technologii. Mnozí z nás odcházeli s novým respektem k tomu, co všechno se musí stát, než otočíme kohoutkem.

Listopadová akce měla doslova elektrizující atmosféru. Vyrazili jsme do vodní elektrárny na Štvanici, industriální krasavice se secesním vzhledem, která je dnes kulturní památkou – a přitom pořád vyrábí energii. Měli jsme jedinečnou možnost nahlédnout přímo do jejího nitra a „na vlastní uši“ si poslechnout, jak zní voda proudící Kaplanovou turbínou. K tomu jsme se podívali na Helmovský jez, vorovou propusť i plavební komory a dozvěděli se spoustu zajímavostí o okolí, které má na pražské dějiny větší vliv, než by se na první pohled zdálo.

Pokud vás baví objevovat Prahu z nečekaných úhlů, nahlížet do zákulisí města, a ještě si u toho příjemně popovídat s podobně naladěnými lidmi, SIG 111 je přesně pro vás. A my už teď víme, že příště rozhodně zase bude kam jít.

Jelikož máj je lásky čas, koncem tohoto letos nezvykle studeného měsíce jsme se vydali na Petřín a prohlédli si tu zbytek hradeb, pavilon z jubilejní výstavy v roce 1891 se zrcadlovým bludištěm, kostel svatého Vavřince, část křížové cesty vedoucí na Petřín a nakonec jsme vystoupali do nejvyššího patra petřínské rozhledny, kterou si čeští vlastenci postavili jako volnou kopii Eiffelovy věže v poměru 1:5. Je z ní krásný výhled na celou Prahu a za dobrých povětrnostních podmínek z ní jsou prý vidět i Krkonoše.

V červnu pak proběhla prohlídka Podolské vodárny, kterou v dohledné době čeká rekonstrukce, a bude proto pro návštěvníky zavřená. Vstupenky na ni tedy byly rychle rozebrány, takže pokud vás takovéto aktivity zajímají a nechcete zmeškat žádnou z nich, přihlaste se k odběru konference SIG 111 na intranetu Mensy Česko.

Na vlastní nebezpečí nám pak ukázal i další podzemní chodby, v nichž visí pavučiny od stropu až na zem, je tu cítit vlhko a kanalizace, vede tam krkolomná cesta, a navíc zde není žádné osvětlení…. Pro velký zájem se tato prohlídka uskuteční na konci dubna znovu, nicméně už teď je beznadějně vyprodaná.

Všichni zájemci o komentované procházky Prahou jsou srdečně zváni k odběru konference SIG 111, aby jim neušla žádná z akcí. Své podněty na procházky posílejte prosím na můj e-mail jana.unruhova@mensa.cz

Všichni zájemci o komentované procházky Prahou jsou srdečně zváni k odběru konference SIG 111, aby jim neušla žádná z akcí. Na tento rok plánujeme třeba prohlídku Strakovy akademie nebo Kongresového centra. Své podněty na procházky posílejte prosím na můj e-mail jana.unruhova@mensa.cz.

Víkendu předcházelo čtvrteční setkání předsedů místních skupin, kteří značnou měrou přispívají k získávání nových aktivních členů, tedy potenciálních dobrovolníků. Jednou z klíčových funkcí jsou v místních skupinách „vítači“, tedy lidé, kteří zvou nové členy Mensy na aktivity pořádané místní skupinou. Pro ně je v plánu mimo jiné vytvoření konverzačních karet a také zavedení on-line vítání, jež by pomohlo přivést do místních skupin „nesmělé“ nové členy, kteří se hned neodvažují přijít na fyzické pravidelné schůzky.

V pátek pak večeří oficiálně začal víkend dobrovolníků. Po ní následovala přednáška Jakuba Nešetřila, zakladatele organizace Česko.Digital, pod heslem „Díky expertnímu dobrovolnictví dokážeme dosáhnout velkých věcí a měnit život v Česku k lepšímu.“ Většinu účastníků jeho vstup natolik zaujal, že pokračovali ve volné diskuzi i po jeho skončení.
Sobotní dopoledne a část odpoledne byly věnovány workshopu zaměřenému na „životní cyklus“ dobrovolníka, jeho potřeby a motivaci. Mimoto si jednotlivé skupinky dobrovolníků mezi sebou vyměňovaly postřehy a zkušenosti, jak vést své aktivity lépe a efektivněji.

Uskutečnila se také schůzka KOPR (Komise pro rozvoj) zaměřená na sběr nápadů pro potenciální rozvoj Mensy. Mezi nimi zaznělo například vytvoření databáze dobrovolníků na intranetu, forma helplinky pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit nebo si nevědí s něčím rady, manuál pro pořádání mensovních dětských táborů nebo feedbackové formuláře na akce. Důležité je především udržení či zvýšení prestiže Mensy ČR vůči veřejnosti, proto zůstane nadále většina akcí přístupná nečlenům, přičemž akce budou komunikovány na sociálních sítích Mensy ČR i ve veřejných sdělovacích prostředcích. V plánu je také více aktivit pro dospělé: kurzy soft sklils, přednášky nebo velký projekt v podobě Akademie Mensy – víkendu přednášek a workshopů pro dospělé.

Jedním z témat bylo také, jak pro aktivní činnost Mensy ČR získat „juniory“ – tedy lidi 20–30 let. Líhní pro tyto mladé členy jsou junior kempy, kde si během dospívání vytvořili silné přátelské vazby, ale už kempům odrostli. Tajemník pro aktivity pro mladé Jan Hubert Pavelka bude tyto lidi oslovovat a zvát je na pravidelné schůzky určené téměř výhradně jim. Cílem je vytvoření místních skupin mladých lidí, které budou svými aktivitami atraktivní pro nové mladé členy, a nenásilně se tak postupně zapojí i do aktivit určených pro všechny členy.

Další víkend dobrovolníků proběhne opět v létě 2022 a jsou na něj zváni všichni stávající i budoucí dobrovolníci Mensy ČR, protože Mensa bude taková, jakou si ji sami uděláme!