Postřehy od účastnic setkání:

„Členkou Mensy jsem již pár let. Ale pouze pasivní. Každý rok zaplatím příspěvky a občas přečtu nějaký e-mail. Dřív jsem smutně koukala na různé akce. Bowlingy, vícedenní setkání, cestování. Jako máma od tří dětí jsem bojovala s volným časem. Pak přišly dny „mateřské svobody“. Kývla jsem na pracovní nabídku do Prahy a odešla z rodné Moravy. V Praze jsem měla dvě známé z jednoho retreat pobytu. A pak přišel e-mail s pozváním na založení pražského dámského SIGu. A to jsem si zapsala do kalendáře a vyrazila. Potkala jsem úžasné dámy v krásných prostorách Café Louvre. Kavárny, o které jsem předtím jenom slyšela. Na procházce Prahou po historii kávy. Díky radě Jany jsem si zaklikala další SIGy a už se těším na pestrý život v Praze. Hlavně 15. den v měsíci a výlety dámského SIGu.“

Nina Bočková

„Kromě založení SIG Lady jsem na žádném mensovním setkání vlastně nebyla. Často jsem o tom přemýšlela, ale asi mě to zatím neoslovilo dostatečně, abych riskovala příchod mezi samé cizí lidi. Možná jsem v podobných situacích prostě srab. Nutno přiznat, že na sladké taky zrovna nejsem a čaj s mlékem mě vůbec neláká, takže upřímně nevím, co mi přelítlo ten den přes nos, že jsem najednou potvrzovala svou účast v odpovědi na e-mail: “Čaj o páté – SIG Women (15. 6. Praha)”. Chlácholila jsem se tím, že kdyby mi to náhodou nesedlo, mohu se kdykoliv sbalit a odejít. Vždyť už jsem velká holka. A dokonce jsem se přistihla, že se těším.
Jak asi vypadají členky Mensy? Jak se mezi nimi budu cítit? Byla jsem zvědavá.

Dříve jsem se totiž dívčím (a ženským) kolektivům spíše vyhýbala. Necítila jsem se v nich dobře. Těžko jsem hledala společnou řeč, protože ta obvyklá témata obvyklých žen mi vždy přišla děsně plytká a nezajímavá. A se svými podivnými zájmy (hlavolamy, deskovky, PC hry, osobní rozvoj a poznatky o tom, jak funguje mozek a nastavení mysli) jsem sklízela spíše otrávené pohledy a cítila se ještě více mimo mísu. Obvyklé dámské kolektivy (alespoň ty, co jsem dosud zažila já) zrovna nepodporují jinakost a individualitu…

A teď jsem seděla v kavárně s dvaceti ženami. Chytrými. Silnými. Inspirativními. S charakterem a smyslem pro humor. S obyčejnými i zvláštními zájmy a koníčky. Každá byla originál. Každá měla svoje. A nikdo se na nikoho nedíval skrz prsty. Usmívala jsem se a cpala do sebe anglické sušenky s mascarpone a jahodovou marmeládou a povídala si s ostatními mensankami u stolu. Šťastná, že mohu být součástí založení nového SIGu.
Poprvé v životě jsem si dovolila být ve společnosti tolika žen naprosto sama sebou. Přirozeně. Poprvé vůbec jsem se v kolektivu tolika žen cítila skvěle! A už se nemohu dočkat, až bude zase 15. v měsíci! Těším na procházku do Divoké Šárky. Na dostihy, výstavy, kurzy vaření, focení nebo výroby šperků. Na jakýkoliv jiný, dosud nesplněný sen některé z nás!

Moc děkuji Janě Šobrové a Petře Holubové, že to spunktovaly a těším se na (pravidelnou) viděnou!

Lucie Klátilová

Koordinátorka SIGu: Jana Šobrová

Zakládající členky: Petra Holubová; Jana Šobrová; Jana Veličová; Hana Huspeková; Jitka Káclová; Jana Plaňavová-Latanowicz; Hana Kropáčková; Dita Tarbajová; Lucie Klátilová; Lenka Scheuflerová; Neela Winkelmannová; Jiřina Ptáčková; Nina Bočková; Jana Unruhová; Kateřina Šírová; Kateřina Krejčí; Natálie Kaňáková; Kateřina Písaříková; Laura Verková