Ing. Jan Gruntorád, CSc.

Otec českého internetu – již v roce 1992 organizoval oficiální předvedení funkčního připojení na Internet pro širokou veřejnost, vědec, manažer, zakladatel a bývalý ředitel sdružení pro rozvoj národní elektronické infrastruktury CESNET, v roce 2021 byl jako první Čech přijat do světové Internetové síně slávy, v roce 2024 získal od prezidenta medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky.

prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.

Fyzik specializující se na spintroniku, nanoelektroniku a optoelektroniku působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR a na University of Nottingham, dvakrát získal grant Evropské výzkumné rady – ERC Advanced grant. Je spojován s průlomem v oblasti altermagnetismu,
zkoumá využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logicko-paměťových součástek.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

Parazitolog, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, dlouholetý vědecký lídr Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, od roku 2024 člen Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS). Zkoumá trypanozomy, alternativní genetické kódy a mořské prvoky diplonemy, endosymbionty, což jsou bakterie žijící v prvocích. Zkoumá nemoci způsobené parazity, zejména malárii a spavou nemoc.

prof. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Fyzik specializující se na fyziku termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory – tokamaky, dlouholetý ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, od roku 2025 předseda Akademie věd ČR. Od roku 2024 je předsedou Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě. Českou republiku reprezentuje v odborných výborech a panelech při Evropské komisi.

prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.

Informatik, rektor ČVUT, dříve technický ředitel Gen Digital (Avastu), vede Centrum umělé inteligence (AIC) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na umělou inteligenci, biokybernetiku a kybernetickou bezpečnost. Vedl výzkumné projekty financované agenturami jako NASA, FAA nebo Ministerstvo obrany USA, zahájil iniciativu prg.ai, jejímž cílem je transformovat Prahu v evropské centrum umělé inteligence.

Hlasování je možné po přihlášení prostřednictvím Intranetu Mensy Česko (volba Ankety>Hlasování).

Předem děkujeme za vás hlas.

Napište nám jméno a příjmení, povolání nebo instituci, kde nominovaný/á působí, a také zdůvodnění, proč byste rádi ocenili právě tuto českou osobnost. Své návrhy zasílejte do 31. 12. 2025 na e-mail cestne.uznani@mensa.cz.

Děkujeme a těšíme se na vaše nominace!

V červnu jsme Čestné uznání Mensy za rok 2025 předali paní profesorce Šárce Pospíšilové, která s námi strávila část podzimního setkání ve Znojmě, odkud si odjela na Pražský hrad převzít z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Šárka Pospíšilová je molekulární bioložka a genetička, prorektorka Masarykovy univerzity, jejíž výzkum významně posunul diagnostiku leukémií a přispívá k poznání genetické informace české populace. Na znojemském setkání se mensané zapojili do výzkumného programu Genom Evropy, který paní profesorka vede, a přispěli trochou své krve do genomu Evropy.

Čestné uznání za rok 2025 získala prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Profesorka Pospíšilová se věnuje výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt „1000 českých genomů“ a zastupuje Českou republiku v evropské iniciativě „Genome of Europe“ a „1+ Million Genomes“. Byla zvolena členkou Evropské organizace pro molekulární biologii. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.

Dalšími nominovanými letos byli:

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP, po maturitě na průmyslové škole studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V Ústavu pro výzkum motorových vozidel pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu.

Děkujeme všem členům, kteří přispěli svým návrhem osobnosti, i všem, kteří online hlasovali. Těšíme se na vaše návrhy pro rok 2026!

Na Čestné uznání Mensy 2025 členové Mensy nominovali tyto osobnosti:

Prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP , po maturitě na průmyslovce studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V ÚVMV pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Literu za naučnou literaturu.

Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.

Prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Věnuje se výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt 1000 českých genomů a zastupuje ČR v Evropské iniciativě Genome of Europe a 1+ Million Genomes. Byla zvolena členkou Evropské vědecké organizace EMBO. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.

Čestné uznání získala jaderná chemička Martina Benešová-Schäfer. Ta vymyslela a vyvinula přelomový lék, který umožňuje detekci, zobrazování a léčbu pokročilých stádií rakoviny prostaty. Lékař předem vidí, jak se bude lék distribuovat, kolik má pacient metastáz a jak vysoká je akumulace léčiva, a proto je možné pro každého pacienta upravit dávkováni na optimální možnou hladinu. Nedochází tedy k rozsáhlým negativním účinkům jako například u systémové chemoterapie. Radioaktivní molekula se umí přímo v těle pacienta navázat na rakovinnou buňku, ozářit ji a zničit bez vážnějších vedlejších účinků.

Benešová-Schäfer vystudovala Univerzitu Karlovu, doktorské a post-doktorské studium absolvovala v Německu a Švýcarsku. V německém centru pro výzkum rakoviny chce pomoci vyvinout také lék na rakovinu prsu a lék na rakovinu slinných žláz.

Dalšími nominovanými v tomto ročníku byli:

• prof. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D. FRCS, chirurg, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM,
• doc. Milan Krajíček, cévní chirurg, vynálezce umělé cévy,
• Ing. Václav Krištůfek, CSc., vědecký pracovník půdní biologie,
• prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Koordinaci aktivit ohledně Čestného uznání přebrala Jana Middleton spolu s Karlem Juříkem, komise, která došlé návrhy hodnotila, pracovala ve složení Jana Middleton, Jana Trčková, Čestmír Kalus, Jan Koudelka, Petr Mazal, Jiří Rak a Jan Walla.
Děkujeme všem členům, kteří přispěli svým návrhem.

Již nyní můžete posílat své případné návrhy na vhodné osobnosti pro příští ročník
na e-mail cestne.uznani@mensa.cz.

Více o Čestném uznání najdete na mensa.click/cu.

Martina Benešová-Schäfer bude ve středu 1. listopadu od 18 hodin přednášet v Praze na Novotného lávce.
Na její přednášku a slavnostní předání Čestného uznání jste srdečně zváni.
Na akci se prosím zaregistrujte předem: mensa.click/10x