zaměstnání – Magazín Mensa

Napsat nebo nenapsat – toť otázka

Redakce — Sat, 08 Feb 2014 23:05:53 +0000

Milé mensanky a mensani, nejsem sice členem Mensy, ale vždy se těším na každé nové číslo časopisu, protože je plné zajímavých článků a postřehů.

V posledním vydání mne zaujal článek s názvem „Napsat, nebo nenapsat – to je otázka“. Autorka se zde pozastavuje nad diskusemi i chováním svých spolupracovníků. Ráda bych se do této diskuse zapojila se svou zkušeností s Mensou, především s reakcemi mého okolí na skutečnost, že jsem našla odvahu jít na akce Mensou pořádané.

Poprvé jsem se s mensany setkala prostřednictvím dcery na celostátním setkání Mensy v Čenkovicích. Myslím, že s výjimkou mé dcery dodnes nikdo neví, s jak velkou trémou jsem tam jela. Při pomyšlení, že se setkám s nejchytřejšími lidmi v republice, jsem ztrácela pevnou půdu pod nohama. A to i přesto, že kdybyste se zeptali kohokoliv z mých přátel nebo lidí v okolí, pak by spojení slov „nedostatek sebevědomí“ bylo to poslední, co by vám o mně řekli.

Tehdy jsem měla strach, jak se na mne, nemensana, budou všichni dívat. Bála jsem se, že mi bude někdo dávat najevo, že na takovou akci a mezi tyto lidi nepatřím. Musím přiznat, že když mi dcera říkala, že oni se mne bojí víc než já jich, nevěřila jsem jí.

Ještě po návratu domů z Čenkovic jsem byla ve velkém šoku z toho, jak milí, příjemní a přátelští všichni byli. A ráda přiznávám, že mne to velmi příjemně překvapilo. I když nejezdím na akce Mensy často, vždy se velmi těším. Lepší a pohodovější partu lidí bych hledala těžko.

Mé okolí však stále zaráží, že mám odvahu mezi mensany jet. Stále se mne ptají, jestli na těch akcích mluvím i s někým jiným než se svou dcerou. Stále se diví, jak si mohu povídat s tak chytrými lidmi, a hlavně o čem se s nimi mohu bavit.

Ze začátku se většina z nich tvářila nevěřícně, když jsem všem tvrdila, že mensané jsou velmi milí a chápající lidé. A že mi ani nikdy nikdo z nich nedal najevo, že mezi ně nepatřím. I přesto, že na akce jezdím již několik let, stále se setkávám s předsudky a hlavně se strachem lidí okolo.

Mensané jsou totiž pro většinu lidí velkou neznámou a lidé se vždy báli neznámého. Strach lidstvo provází celé dějiny – strach ze tmy, z čarodějnic nebo i z prvních technických vynálezů, které lidé považovali za výplody ďábla.

Nedivím se, že ačkoli kolegové paní Bártové projevili zájem o testování, nakonec se žádný z nich testovat nenechal. Je to jednoduché – téměř celá firma o testování věděla, všichni se znali a obavy z toho, co řekne okolí, když skončím jako nejslabší ze skupiny, jsou velmi silné.

Také se nedivím radě, kterou uvedl HR poradce ohledně členství v Mense pro zápis do životopisu. Většina personalistů ví pouze to, že Mensa sdružuje lidi s vysokým IQ. Netuším však, kolik personalistů nějakého mensana potkalo nebo zda se některý z nich účastnil nějaké akce, kterou Mensa pořádala.

Protože nejsem mensan, jsou lidé, se kterými si o Mense povídám, překvapeni mým názorem na její členy. Snažím se jim vysvětlit, že nejste ani arogantní, ani asociální, a snad se mi to i trochu daří. Protože když byl předseda v pořadu Všechnopárty, již při vysílání mi volalo několik lidí, jestli se také dívám. A v nejbližších dvou týdnech jsem všem známým musela potvrdit, že i lidé s vysokým IQ si umí dělat legraci sami ze sebe a jsou společenští.

Takže za mne, těším se na další akci a jsem ráda, že tu Mensa je a že o sobě dává vědět.

Autor: Magdalena Veličová

Skrýt, či neskrýt členství v Mense… (reakce na článek z říjnového čísla)

Redakce — Sat, 08 Feb 2014 22:45:32 +0000

Své členství, či dříve potenciální možnost členství, jsem obvykle využívala k získání práce podle mé představy. V podstatě tedy souhlasím s názorem, že pokud nehledám jen něco na krátkou dobu a k okamžitému nástupu, je dobré členství uvést. Má to však svá ALE:

Je potřeba vhodně demonstrovat, že své vysoké IQ dokážete využít – a tuto informaci se osobě, která vás u pohovoru zpovídá, snažit naservírovat někdy v okamžiku, kdy se ptá na pracovní úspěchy, ev. na pozitivní vlastnosti (a znovu třeba zopakovat něco z těch úspěchů).
Myslím, že uvedení dává větší šanci u pozic, kde se vyšší IQ tak trochu předem očekává (např. IT svět, tam, kde je v nabídce výslovně uvedeno logické myšlení atd.).

Pokud bych narazila na někoho, kdo má vůči členům Mensy nějaké předsudky, asi by se mi pod daným člověkem moc dobře stejně nepracovalo, takže může být lépe, když si mě díky uvedení členství takoví lidé nevyberou.

Autor: Hana Kotinová

Napsat nebo nenapsat – to je otázka

Redakce — Tue, 15 Oct 2013 19:56:27 +0000

Při hledání práce vycházela Kate Moffitt z toho, že většina lidí ani neví, co to Mensa je, takže si tohoto údaje nevšimne, a pokud je někdo, kdo hledá zaměstnance, sám mensan, poté jí členství může být k užitku, a proto jej v životopise uvedla. Posléze si najala HR poradce, aby jí s hledáním práce pomohl, a byla dost překvapena, když jí jako první věc poradil, aby ze svého účtu na LinkedIn i v jiných osobních údajích informace o členství v Mense a ostatních skupinách vymazala. Mj. proto, že za této situace může mít členství i negativní konotace (především: „Když jsi tak chytrá, jak to, že teda nemáš práci, heh?“). Kate vyzvala ostatní členy, aby se podělili o své zkušenosti.

Komentářů a příspěvků byla celá řada; pokud jste na LinkedIn, můžete si přečíst vše. Já bych namátkou zmínila pěkný názor jednoho z členů, že je třeba se zařídit podle situace: pokud v klidu hledám pracovní místo, které mi bude „sedět“, bude mě uspokojovat a má odpovídat mým schopnostem, je dobré členství zmínit. Pokud ale hledám něco (skoro to vyznělo až jako „cokoliv“) rychle kvůli finanční situaci, je dobré členství nezmiňovat.

V čem je tedy zakopaný pes? Proč se zaměstnavatelé mensanů bojí, resp. je nechtějí zaměstnávat? I k tomu se v diskusi vyjadřovali (v jednom případě i s odkazem na nejmenovanou studii). Jen namátkou uvedu pár názorů, které se objevily: mensané se špatně zařazují do kolektivu, nerespektují hierarchii, obtížně se s nimi jedná, jsou arogantní, asociální, chytrolíni a prudiči.

Mým úkolem bylo shrnout fakta z diskuse, a ne uvádět své názory, ale zde bych si dovolila uvést, že mi tento názor zavání „velkým korporátem“, protože si neumím představit, že by společnosti hledající dobrého jaderného fyzika nebo IT technika členství v Mense vadilo… Nebo že by to byla jen ta pověstná „jealousy, the green-eyed monster”? Moje dcera zmínila členství v Mense, když pracovala jako student v jedné advokátní kanceláři, a pak jí to bylo zlomyslně připomínáno, zejména když byla poslána něco nakopírovat nebo naskenovat. U mě v práci se chtělo nechat otestovat 10 lidí, a když přijel pan Fořtík, na poslední chvíli všichni odřekli kvůli „urgentní práci“. Ani nevíte, jak mi bylo trapně… Zůstaneme-li na osobní rovině, všimla jsem si, že řada lidí se bojí pravdy (zejména o sobě) stejnou měrou, jakou se bojí smrti, takže na testy by je nikdo nedostal, ačkoliv jsou pevně přesvědčeni o tom, že jsou hrozně chytří. Ale zmíníte-li členství, budou vám hned dokazovat, že oni jsou také velice inteligentní, ale na testy nepůjdou, protože … Ale nezapomenou občas vystrčit jedovatý osten a „rejpnout si“.

Neztotožňuji se ani s příliš generalizujícími závěry o vlastnostech mensanů a jejich špatné integraci – jako by inteligence byla jen jedinou složkou osobnosti. Divím se, že HR manažeři a „headhunteři“ nepoužívají např. test vycházející z jungovské typologie (http://www.humanmetrics.com/cgi-win/jtypes2.asp) – dělala ho v mém okolí již spousta lidí a zatím jsem neslyšela, že by výsledky na někoho „nepasovaly“. Výsledky testu napoví nejen o tom, jaká je kdo osobnost, ale i o vhodnosti pro určitý druh práce.

Na pracovní úrovni si myslím, že zcela platí tzv. Peterův princip (viz mj. http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3721/proc-vladnou-a-sefuji-neschopni.html). A kdo z neschopných by se chtěl obklopit chytrými a schopnými, že…

Tolik stručně můj názor.

A jaké jsou Vaše zkušenosti a názory? Napište na redakce@mensa.cz. Uzávěrka je 6. 11., nejzajímavější příspěvek nebo příspěvky odměníme drobností z mensashop.cz.

Autor: Martina Bártová

www.hearth.net

Redakce — Sun, 17 Feb 2013 18:17:41 +0000

Naštěstí se objevilo ve světě něco nového a to je občanské sdružení Adato Paradigma. Jedná se o neziskovou organizaci, která nabízí lidem přes web www.hearth.net možnost zdarma pomoci ostatním v tom, co potřebují. Není to jen o tom, že dáváte, ale pokud budete zase na oplátku cokoliv potřebovat, tak někdo jiný pomůže vám. Je to svět bez peněz, kde přispíváte komunitě a někdo jiný na oplátku přispívá vám. Nedostanete za svoji činnost peníze, ale pomoc od jiných.

Ukážeme si to na reálném příkladu, který se stal. Osoba A (má maličkost) se zapojila cca před dvěma měsíci do Hearthu. Osoba B potřebovala kompletní servis notebooku. Všechno zazálohovat, přeinstalovat a znova nastavit. Vybral jsem si tuto aktivitu a do týdne jsem ji realizoval. Byl jsem pozitivně ohodnocen. Pak přišla na řadu moje potřeba a to, že jsem chtěl uvést do tajů copywritingu. Před měsícem se ukázala osoba C, která mi nabídla, že to se mnou projde. Poslal jsem jí článek, upravila jej a napsala i proč jej tak upravila, abych se z toho mohl poučit. Když si tak uvědomím, že budu vyřizovat živnostenský list, kdy k zaměstnaneckému poměru přidám ještě podnikání, tak vím, kde budu hledat účetní, a mohu garantovat, že v případě spokojenosti jí doporučím uvést tuto zkušenost do životopisu. Velmi rád budu dělat i referenci pro potenciálního zaměstnavatele. On totiž každý dobrý skutek bývá po zásluze odměněn.

Studujete? Můžete nabýt dobrou praxi k tomu, abyste poté získali své vysněné zaměstnání. Celá myšlenka je postavena na tom, že každý něco potřebuje, a pomáhá tyto lidi dávat do jedné komunity. A aby to nebylo moc složité, tak nemusíte hledat instalatéra, který potřebuje udělat webové stránky, abyste si navzájem vyměnili práci. Najdete instalatéra a komukoliv jinému uděláte webové stránky a ten naopak pomůže instalatérovi. Pokud hledáte praxi v oblasti, které se chcete věnovat, tak zkuste www.hearth.net. Můžete jen získat. V současné době již běží veřejná beta verze, a pokud chcete systém vyzkoušet, tak mi napište, dám vám pozvánku (potřebuji jméno, příjmení a email).

Redakce si dovoluje zopakovat část tiráže a znovu připomenout, že články zde obsažené jsou názory jednotlivých autorů, nikoliv názory Mensy ČR.

Autor: Josef Sysel, redakčně upraveno

Služby pro členy Mensy zaměřené na nalezení zaměstnání

Redakce — Sun, 14 Oct 2012 12:30:25 +0000

Jedinou protislužbou, kterou očekávám, je tzv. „pay by tweet“ – tj. zmínka o mnou poskytnuté pomoci na některých sociálních sítích a v časopise Mensa.

Proč nahrát svůj životopis na intranet Mensy?

Nabízím individuální přístup – nenabízím nikomu žádnou brožuru nebo odkaz na článek, vždy začínám od konkrétního CV a konzultace s Vámi a Vašich dosavadních zkušeností – kde jste hledal, koho oslovoval, co se osvědčilo, kde jste si nebyl jistý.

Na základě konzultace mohu navrhnout další postup – úpravy CV, doporučení, kde hledat nabídky, kde se zaregistrovat, jak nastavit vyhledávací agenty nebo jak vytvořit profil na LinkedIn.

V některých případech mohu pro kandidáty přímo vyhledávat pracovní nabídky a pomoci sestavit motivační dopis na konkrétní pozici.

Jindy vyhledávám firmy, pro které by chtěl daný uchazeč pracovat, přestože právě nemají otevřenou žádnou pozici.

Odměna členům za doporučení firem s vhodnými volnými místy.

Stálý reklamní prostor v časopise, který bychom nabízeli firmám, které budou mít zájem primárně o mensany – firmy by pak tuto inzerci měly zdarma.

Další rozvoj

Do budoucna plánuji, že začnu aktivně vyhledávat volné pracovní pozice a do společností, které je inzerují, začnu rozesílat odpovídající CV mensanů s doporučením. Pokud tato CV danou firmu zaujmou, dohodnu se s firmou na přijatelné finanční odměně, kterou by zaplatila v případě nástupu daného uchazeče, a následně domluvím schůzku uchazeče v dané společnosti. Všechny nabídky i firmy jsou s uchazečem konzultovány předem, takže ví, kam je jeho CV zasíláno. CV jsou zasílána bez identifikačních údajů (jméno, příjmení, kontakty, poslední zaměstnavatel). Přitom paralelně budujeme síť firem, které mají primárně zájem o kandidáty z řad mensanů (opět se jedná o dlouhodobý postupný proces).

Tuto službu zatím nenabízím, protože vyžaduje licenci od MPSV. O tu bychom požádali, pokud by mezi mensany i firmami byl dostatečný zájem, který by ospravedlnil potřebné výdaje. Z odměny za doporučené pracovníky by byla hrazena především moje práce, avšak část bych chtěla rozdělit ještě k dalším účelům, například:

Autor: Olga Kulíková, olga.kulikova@centrum.cz