Česká výprava si cestu prodloužila na obě strany. Cestou tam jsme se zastavili v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, a v krásném Mostaru. Dále v národním parku Lovčen a v Budvě. Po EMAGu jsme zavítali do hor Albánie, do Kosova a do Tirany.

EMAG je každoroční příležitost setkat se s kamarády z mnoha národních Mens anebo tam nové získat. Příští rok se těšíme do Villachu a Rakouských Alp, a to st 28. 7. – ne
1. 8. 2027.

První den jsme zahájili procházkou po Berlíně. Podívali jsme se na Bundestag, Braniborskou bránu, Památník holocaustu, Checkpoint Charlie, Památník Berlínské zdi, Muzejní ostrov a prohlídku jsme zakončili na Alexanderplatz pod televizní věží.

V programu nechybělo několik odborných přednášek. Nejvíce času ale účastníci věnovali svým týmovým vědeckým projektům. Témata byla různorodá, od 3D tisku, elektrotechniky a programování přes přírodní vědy až po filozofická zamyšlení. Všechny týmy svou práci předvedly na závěrečných prezentacích, kterých se zúčastnili i někteří rodiče.

Krom projektů jsme stihli týmovou šifrovanou hru v okolní krajině a několik dalších soutěží. Nechyběla ani oblíbená noční vycházka. Podařilo se nám na ní nalézt několik skvělých zkratek lesem i křovím.

Účastníci měli možnost projevit své schopnosti při práci na projektech. Především se ale seznámili s novými kamarády z různých zemí.

Děkuji za spolupráci celému organizačnímu týmu, který již začíná připravovat EMSC 2027 poblíž Prahy.

V rámci EMAGu jsme se zúčastnili samozřejmě Icebreaker party na zahájení a Gala dinner na ukončení akce. Mezitím jsme si v rámci programu mohli vybrat mezi mnoha procházkami, exkurzemi, výlety, přednáškami nebo i gastro zážitky. Nechyběl ani turnaj – tentokrát ve hře Hive – kterého se účastnil nejmladší člen výpravy. Atmosféra celé akce byla opět skvělá a smysl těchto setkání, tedy potkat se s již známými, ale i novými zajímavými Mensany z celého světa, byl naplněn.

Naše malá česká výprava se po ukončení akce vydala na putování po Skotsku, které jsme si také užili bez ohledu na ne úplně skvělé počasí a občasné nálety všudypřítomných midges.

Tak zase za rok – v Podgorici v Černé hoře. Těšíme se.

V Římě jsme měli nejvíc času hned po příjezdu – noční cesta autobusem nebyl sice úplně dobrý start, ale i tak bylo krásné si Řím trochu prozkoumat. A to i přes omezení spojená s cestou nového papeže, která se křížila s naším úmyslem. Kolosální dojem z Kolosea jsme si určitě odnesli všichni. I s informací, proč bylo výhodné (a prací otroků možné) stavět z úzkých cihel.

Ubytování bylo zajištěné v klášterní budově, zajímavá zkušenost. Ostatně každé ubytování během naší cesty bylo vybrané pečlivě pro získání nejrůznějších dojmů. Jen škoda, že jsme se teprve cestou dozvěděli, že průběžné informace budou na WhatsAppu. Ten ze zásady nepoužívám. Ani data jsem neměla, tak jsem musela zjišťovat, kdo má aktuální informace, abych o něco nepřišla.

Druhý den jsem měla na programu po návštěvě chrámu sv. Petra především vatikánská muzea. Ještě před muzeem jsem poobědvala v příjemné pizzerii a ve frontě se pobavila s turistkou z Brazílie. Trochu mne zklamalo, že kvůli Sixtinské kapli jsem musela projít úplně všechny expozice včetně moderních exponátů, ovšem třeba gobelíny nebo fresky s mapami byly velmi zajímavé, stejně jako sochy.

Večer se měnilo místo srazu, to jsem si neuvědomila, ale autobus mne po domluvě nabral – byla jsem ráda, že jsem zas v pořádku s výpravou.

Nabídka dalšího programu, podívat se na Capri z lodičky, byla úžasná, moře zpěněné podél lodi se dalo hezky fotit. Vystoupili jsme a luxusně jsem poobědvala salát z mořských dobrot a potěšili mne i dobrou zmrzlinou. Jinak jsem se cestou živila hlavně báječnými pomeranči. Pro hosty prý byla i možnost koupání, ale nevěděli jsme to a stejně nebyl čas, většina spěchala zas na loď, tak si někteří zaplavali aspoň kolem loďky.

Po překvapeni na Capri následovalo další – návštěva Neapole, touláni po Vesuvu a prohlídka Pompejí. Večer vyzkoušení nejlepší pizzy, jakou dělají právě v Neapoli. Do hotelu jsme šli ve skupince, abychom nedráždili místní mafiány k nějaké nepředložené akci. Cestou jsme se ještě stavili v Galerii, která byla opravdu krásná, i se znameními zvěrokruhu na podlaze. Bydlení jsme měli v domě, kde jsme z první ruky slyšeli dlouhý večerní život (i dětí).

Ale i přes neustálé zdůrazňování nedostatků, které se daly v Neapoli najít, jsem si pobyt tam šťastně užívala – že si nemusím „…krásná je Neapol…“ jen zpívat, ale můžu přímo cítit celou tu krásnou atmosféru, kterou mám v písni Santa Lucia ráda – její tóny mám jako vyzváněcí ve svém mobilu.

Všudypřítomné oslavné plakáty a vlajky s Maradonou stále připomínaly, jak vděční jsou obyvatelé Neapole, že jim pomohl na výsluní. I jeden hrneček s touto tematikou máme teď doma. Vesuv jsme si užili s malou skupinkou, nechtěli jsme přímo ke kráteru a jen jsme brouzdali po svazích porostlých voňavou vegetací – úplný čichový ráj. Navíc jsme objevili příjemné posezení s občerstvením.

Pompeje jsem si prošla s myšlenkami na ty, kdo tu žili, a jak se ve svém městečku cítili, jaké tam měli bydlení. Nebylo tolik turistů, tak byl na rozjímání a nahlížení do příbytků a zahrádek docela prostor.

Noc na čtvrtek jsme strávili v agroturistickém ubytování, kde jsme přes počáteční potíže autobusu s vjezdem do areálu byli nadšení, mimo jiné večeří i moc příjemnou snídaní.

Kdo z nás věděl, že v Orvietu měl kdysi rezidenci papež? Krásný chrám to jen potvrzoval. Historické uličky tak úzké, že byl div, jak bravurně se jimi řidiči proplétali, mne také nadchly. Když jsem se jimi toulala v úplně letním oblečení, místní si chodili nakoupit ve svetříku. Bylo vidět, že kamenné domy krásně drží chládek.

San Gimignano, vybrané jako další místo i pro nocleh, nás nadchlo – a to nejen ty z nás, kteří ocenili dvě místní gelaterie soupeřící o přízvisko „nejlepší zmrzlina na světě“. Při večerním posezení jemně pískali rorýsi, úplně jako u nás doma.

Dalším zážitkem byla vyjížďka džípy k lomu carrarského mramoru. Odtamtud jsem si k mramorovému sloupu, který si koupil již dávno od sochaře v Praze můj dědeček, přivezla další, tentokrát menší, kousky. V muzeu, které bylo hned vedle obchodů, jsem našla srovnáni práce v lomu v minulosti s dnešním stavem i poznámku, že si lide nosili mramorové zbytky na stavby domů. Stály tam i sochy zvířat, která tahala náklad. Každou chvíli se uvolněný mramor sypal z kopce a naložené kusy pak jezdily na náklaďácích kolem nás. V jednom z tematických filmů, které jsme zhlédli cestou autobusem, bylo popsáno, jak pečlivě si přímo v lomu vybíral mramor Michelangelo.

Potom jsme se ponořili do města zázraků, fotili šikmou věž i další pamětihodnosti Pisy. Když jsem si ve věži prohlížela výstavu o její ochraně a o tom, jak ji technicky složitě malinko narovnali, bylo nejzajímavější, že opravdu bylo znát, že jde člověk do kopce – nebo z kopce, podle toho, na kterou stranu věže šel. Nocleh v lázeňském městečku byl osvěžující. To bylo třeba, protože další den jsme věnovali Florencii.

Galerie Uffizi je rozsáhlá, a když jsem vyhledávala určité obrazy, které jsem měla v plánu, dalo mi to dost práce. Ovšem dojem mám nádherný. I přes to, že v kavárně se mi roztrhla šňůrka carrarských korálků – naštěstí jsem všechny zachytila a posbírala. Prodávali tam i tamní lentilky. K večeru, kdy jsem se vydala na místo srazu, jsem si tu náladu složila i do veršíků:

„Po nábřeží řeky Arno vůbec není chodit marno, za námi jde slunce svit, cítíme i vůni lip.“

A ještě sklenku vína v parčíku na nábřeží a už tu byl autobus a odjezd domů.

Díky všem za tu kamarádskou atmosféru, vezeme si opravdu pěkné vzpomínky.

Proč se stát dobrovolníkem?

• Staňte se nedílnou součástí stále rostoucí komunity.
• Komunikujte, spolupracujte a navazujte přátelství.
• Získejte cenné dovednosti a zkušenosti.
• Přispějte ke svému osobnímu i profesnímu růstu.

Většina mezinárodních pozic je vypsána na dvouleté funkční období. Letos jsou otevřeny tyto pozice:

• Výbor pro revizi stanov
• Výbor mezinárodní dobrovolnické sítě
• Redaktor časopisu Mensa World Journal
• Poradní výbor pro strategické řízení

Více informací naleznete na: mensa.click/1kg

Uzávěrka přihlášek je 5. září 2025.

Hledáme také další dobrovolníky do týmů Mensa Hub, PhotoCup a na různé pozice spojené s komunikací v rámci Mensy International, včetně týmů pro sociální sítě.
Pokud vás některá z těchto oblastí zajímá, kontaktujte prosím přímo radní pro administrativu na adrese admin-mil@mensa.org.

Změna ve vedení

Nejprve bych jménem ExCommu chtěla upřímně poděkovat Therese Moodie-Bloom, která odstoupila z funkce předsedkyně. Její dlouholetá oddanost Mense byla vždy provázena nasazením, vášní a službou. Velmi si vážíme jejího přínosu a věřím, že se ke mně mnozí z vás připojí s přáním všeho dobrého do další životní etapy.

V souladu se stanovami nyní bude mezinárodní radní pro administrativu Robin Crawford působit jako dočasná předsedkyně až do mimořádných voleb, které vyhlásí Mezinárodní rada (IBD). ExComm je i nadále plně odhodlaný zajistit stabilitu, kontinuitu a dobré řízení i během tohoto přechodného období.

Strategický pokrok

Na našich posledních zasedáních jsme pokračovali v upřesňování strategie pro roky 2025–2027, se zaměřením na tři hlavní pilíře:

• posílení podpory pro nadané děti a mládež,
• zesílení sítě dobrovolníků,
• podpora organizačních změn.

Zároveň pracujeme na zjednodušení a sladění našich vnitřních předpisů a dokumentů, včetně přezkumu minimálních požadavků na stanovy – nezbytného kroku k zajištění jasnosti a soudržnosti napříč celou Mensou International.

Současné výzvy a příležitosti

Jako každá globální organizace i my čelíme výzvám. Konflikty na národní úrovni a různé komplikace spojené s aktualizací databází vyžadují promyšlené reakce a důraz na bezpečnost a integritu procesů. Aktivně přezkoumáváme stávající postupy a prosazujeme silnější ochranná opatření, aby se všechny národní Mensy mohly rozvíjet ku prospěchu každého člena po celém světě.

Výzva pro řečníky: IBD+ 2025 v Düsseldorfu

S nadšením zveme členy k účasti na zasedání IBD 2025, které se uskuteční v Düsseldorfu v Německu ve dnech 23.–26. října 2025. Máte-li přednášku, workshop nebo téma, které vás nadchlo – ať už z oblasti intelektuálních nebo netradičních zájmů – vyzýváme vás, abyste se přihlásili. Toto je vaše příležitost inspirovat Mensany z celého světa. Nápady posílejte na e-mail jt-vortrag@mensa.de a více informací najdete na ibd.mensa.de.

Směrem vpřed

Při budování Mensy, která je vstřícná, připravená na budoucnost a skutečně působivá, spoléháme na dobrovolníky. A mnoho našich členů po celém světě věnuje svůj čas i prostředky, aby Mensa mohla fungovat pro nás všechny. Ať už vedete některou z národních Mens, pomáháte na akcích nebo tiše pomáháte v zákulisí – chci vám touto cestou poděkovat. Vašeho úsilí si vážíme.

I v časech změn nás spojují naše společné cíle: vytvářet celosvětovou komunitu, která identifikuje a podporuje lidskou inteligenci, podněcuje společenské vazby a inspiruje další generace skrze kvalitní výzkum.

V době umělé inteligence máme větší příležitost než kdy dřív sloužit našemu poslání ku prospěchu lidstva. Vydejme se tam společně.

Rachael Corson, Britská Mensa. Převzato z Mensa World Journal, č. 150, 7/2025.

Nadstandardní komfort a profesionální přístup

Celé setkání, které proběhlo ve dnech 7.–11. května 2025, se odehrálo v moderním hotelovém prostředí s wellness centrem, bazény, luxusním SPA a dalšími službami, které přispěly k celkovému komfortu. Účastníci ocenili nejen kvalitu ubytování, ale i profesionální a vstřícný přístup personálu, od recepce přes technickou podporu až po gastronomii, a to i přesto, že se občas ztratili mezi bazénem a wellness centrem. Díky perfektnímu technickému vybavení konferenčního sálu mohl hladce proběhnout i náročný program zahrnující online a offline soutěže, do nichž se současně zapojilo přes dvě stě účastníků na vlastních zařízeních. Vše fungovalo spolehlivě, a to zejména díky skvělé spolupráci s hotelovým týmem. Možná i díky tomu, že jsme jim slíbili, že nebudeme testovat jejich IQ.

Program nabitý od rána do večera

A jak už bývá zvykem, program byl pestrý, intelektuálně výživný a nabitý od rána až do pozdního večera, takže přátelé kytarových večírků se mohli řádně prospat až po návratu domů. Na účastníky čekaly zajímavé přednášky, každodenní kvízy, večerní týmové i individuální soutěže (prověřující nejenom znalosti, ale také manuální zručnost) a samozřejmě i tradiční bojovka, která prověřila nejen logické myšlení, ale i schopnost týmové spolupráce. Vrcholem pak byl sobotní večerní společenský program s hudbou a tancem, během něhož se ukázalo, že mensani se nebojí ani parketu – umí nejen počítat, ale i tančit (a to někdy i současně), což je skvělá kombinace, když se snažíte obsadit poslední židli nebo rozšlápnout balonky soupeře.

Dárky, výlety i zasloužený odpočinek

Díky štědrým sponzorům si účastníci kromě skvělých zážitků odvezli i pěkné dárky na památku. Pokud někdo potřebuje utřít slzy smíchu při prohlížení fotek, kapesníky přijdou vhod. Vydrží déle než hořické trubičky, které jste, věříme, s chutí snědli. Velký ohlas měly také výlety do okolí, ať už šlo o autobusové zájezdy, exkurze do místních továren, prohlídky historických památek nebo adrenalinové zážitky na raftech. Pro ty, jenž dali přednost klidnějšímu tempu, byl k dispozici wellness areál a krásný lázeňský park v okolí hotelu. Ten byl ideální pro regeneraci po nabitém celodenním programu, mohli jste se kochat přírodou a přitom třeba promýšlet, jakou aktivitu zvolit pro následující den.

Přátelská atmosféra a inspirativní prostředí

To nejdůležitější ale bylo, že se opět potvrdila jedinečná atmosféra mensovních setkání, která jsou přátelská, otevřená a podnětná. Setkání bylo také skvělou příležitostí navázat nová přátelství, sdílet nápady a posílit komunitu. Celý prodloužený víkend vyvrcholil spontánním potleskem ve stoje, kterým účastníci ocenili práci organizačního týmu, nebo možná už chtěli jít dospat co zameškali, protože chodit spát po π několik nocí za sebou je trochu náročné!

Děkujeme všem účastníkům, sponzorům, a především hotelu Verde Montana za vynikající zázemí. Už teď se těšíme, kde se potkáme příště!

Mensa International plánuje celosvětové soutěže v oblastech, jako jsou fotografie, povídky, výtvarné umění, tanec, poezie, šachy, Scrabble nebo dokonce Wordle! Výběr disciplín závisí na vás, členech. Elektronická realizace těchto soutěží může být výzvou – pošlete nám své nápady a návrhy, jak by taková soutěž mohla probíhat. Chceme, aby se do oslav mohli zapojit všichni členové přímo ze svých domovů!

Pro ty, kteří rádi cestují, se uskuteční různá setkání po celém světě, kde proběhnou speciální oslavy této příležitosti – například EMAG, asijsko-pacifické setkání či GLAM – setkání členů latinskoamerické Mensy. Podrobnosti o všech těchto mezinárodních setkáních najdete na webových stránkách mensa.org nebo v časopise Mensa World Journal. Pomozte organizátorům zasláním návrhů na speciální slavnostní akce dostatečně v předstihu.

V říjnu, tedy v samotném měsíci výročí, se uskuteční zvláštní setkání mezinárodní rady (IBD) v Rumunsku. Rumunská Mensa se rozhodla toto setkání povýšit na celosvětové setkání a připravuje doplňkové akce na oslavu našich narozenin.

Poznamenejte si tento rok ve svých kalendářích!

Soutěž o logo k 80. výročí

S dostatečným předstihem vyhlašujeme soutěž pro členy Mensy o návrh loga k výročí. Pokud chcete ve svém návrhu využít logo Mensy, zkontrolujte si prosím soulad s pravidly pro používání názvu a loga. Jinak můžete své kreativitě dát volný průchod. Vítěz neobdrží finanční odměnu – získá však prestiž, uznání, prostor v časopise Mensa World Journal a vědomí, že jeho návrh se bude v průběhu roku objevovat po celém světě.

Všechny soutěžní návrhy musí být původním dílem autora, účastník musí být řádným členem Mensy a návrhy je nutné zaslat elektronicky na adresu 80thlogocomp@mensa.org.

Převzato z Mensa World Journal, č. 146, 3/2025.

Výzkumný tým pod vedením Dr. Keuma Sehoona z Centra pro kognici a sociálnost při Institutu základních věd (Centre for Cognition and Sociality, Institute for Basic Science) v Jižní Koreji odhalil klíčové poznatky o tom, jak mozek zpracovává utrpení druhých.

Pomocí miniaturní endoskopické kalciové zobrazovací techniky vědci identifikovali specifické neuronální skupiny v přední části cingulárního kortexu (anterior cingulate cortex, ACC), které kódují tzv. empatické strnutí – behaviorální reakci, při níž pozorovatel reaguje strachem na utrpení druhého.

K prozkoumání tohoto jevu tým provedl sérii reálných experimentů s mozkovým zobrazováním u myší, přičemž sledovali aktivitu jednotlivých neuronů v situaci, kdy jedna myš pozorovala jinou myš při mírném elektrickém šoku do tlapky.

Výsledky ukázaly, že specifické neurony v ACC se aktivují jak při vlastní zkušenosti s bolestí, tak při sledování bolesti u druhých, což podporuje teorii, že vnímání utrpení spouští v mozku reakci obdobnou přímému prožitku bolesti.

Studie dále odhalila, že aktivita neuronální populace v ACC během empatického strnutí úzce odpovídá neuronálnímu zobrazení afektivních – nikoliv senzitivních – aspektů přímé zkušenosti s bolestí.

To naznačuje, že sledování bolesti druhých aktivuje ACC, jako by pozorovatel sám prožíval bolest, což zdůrazňuje specializovanou roli ACC při zpracování emocionálních aspektů bolesti.

Další analýza ukázala, že neurony ACC, které projektují do oblasti periakveduktální šedé hmoty (periaqueductal grey, PAG) – mozkové oblasti zapojené do regulace strachu a bolesti – selektivně přenášejí informace o emocionální bolesti. Výzkumníci k manipulaci s tímto spojením použili optogenetiku – techniku umožňující přesnou kontrolu neuronální aktivity pomocí světla.

Když inhibovali spojení ACC–PAG, výrazně se snížily projevy empatického strnutí i behaviorální reakce vyhýbání se bolesti. Tím potvrdili, že tento okruh transformuje vnímané utrpení do behaviorálních odpovědí a hraje klíčovou roli v afektivní empatii.

Na rozdíl od předchozích studií, které pracovaly se zvířaty s předchozí zkušeností s bolestí, tato studie použila „naivní“ pozorovatelské myši bez předchozí expozice bolesti, což umožnilo zkoumat čistou emoční nákazu bez vlivu minulých zkušeností.

Tento přístup přináší nové poznatky o základních neuronálních mechanismech afektivní empatie.

Pochopení toho, jak mozek kóduje empatii, by mohlo mít zásadní význam pro výzkum duševního zdraví. Poruchy jako porucha autistického spektra, antisociální porucha osobnosti, posttraumatická stresová porucha a schizofrenie totiž často zahrnují právě obtíže při zpracování sociálních a emočních signálů a identifikace konkrétních mozkových okruhů zapojených do sdílení afektu by mohla vést k vývoji nových strategií pro léčbu těchto poruch.

Převzato z Mensa World Journal č. 148, 5/25.

Díky této hluboké propojenosti a jedinečnému způsobu vyjádření byly přínosy umění analyzovány i z terapeutického hlediska, zejména v souvislosti s duševním zdravím. Jedno z prvních zaznamenaných použití umění pro terapeutické účely bylo mezi pacienty s tuberkulózou. Protože byla tehdy tato nemoc velmi rozšířená, byli pacienti umisťováni do sanatorií nejen z důvodu léčby, ale i k zabránění šíření nákazy mezi širokou veřejnost.

Zdravotnický personál v těchto sanatoriích si všiml, že pacienti, kteří se vyjadřovali prostřednictvím malby a dalších výtvarných médií, vykazovali nižší míru stresu. Umělecká tvorba jim poskytovala větší pocit svobody a možnosti interakce, které by v jinak omezeném a uzavřeném prostředí neměli. Poté, co bylo rozpoznáno, že tvůrčí proces zmírňuje pocity osamělosti a nabízí ryzejší způsob, jak vyjádřit emoce, byla arteterapie zavedena i v dalších nemocnicích a zdravotnických zařízeních po celé Evropě.

Co o arteterapii říkají nejnovější studie
S rozšířením arteterapie na mezinárodní úrovni bylo v průběhu času provedeno mnoho studií, které analyzovaly její přínosy. Mezi nejnovější výzkumy patří například:

1. Vliv arteterapie na úzkost, depresi a kvalitu života u dospělých pacientů s rakovinou — systematický přehled publikovaný v roce 2021.
2. Role arteterapie při podpoře duševního zdraví — studie publikovaná v roce 2022.

První studie dospěla k závěru, že umění může snižovat úzkost, depresi a zlepšovat kvalitu života u onkologických pacientů, zatímco druhá studie zkoumala různá onemocnění a uváděla smíšené výsledky. Ačkoli arteterapie může nabídnout různé přínosy, její přizpůsobitelnost ztěžuje přesné měření výsledků. Vědci navíc zdůrazňují, že by měla být využívána jako doplňková terapie vedle jiných léčebných postupů, a neměla by být považována za jejich náhradu.

Přínosy arteterapie
Podle studie publikované v roce 2016 v časopise Journal of the American Art Therapy Association může méně než hodina tvůrčí aktivity pomoci snížit hladinu stresu a zlepšit duševní zdraví, bez ohledu na umělecké zkušenosti nebo talent. Protože terapeuti mohou vybírat z široké škály výtvarných aktivit – například malování, kreslení, tvorby koláží nebo rukodělných prací – mohou z tohoto přístupu těžit jednotlivci s různými psychickými obtížemi.

Podle Wiley Handbook of Art Therapy lze tuto metodu využít v různých situacích, například u dospělých s vysokou mírou stresu, u dětí s problémovým chováním nebo se sociálními obtížemi doma či ve škole, u dospělých či dětí, kteří prošli traumatickými událostmi, a v mnoha dalších případech. S tím, jak se lékařská technologie vyvíjí, stále roste průměrná délka života. Jedním z vedlejších účinků tohoto pokroku je však i rostoucí výskyt psychických obtíží, které mohou souviset se stárnutím nebo s léčbou během života. Aby se vyhovělo rostoucí potřebě doplňkových terapií ke zlepšení kvality života a duševního zdraví, zaměřují se výzkumníci stále více na zkoumání a analýzu přínosů umění. To naznačuje, že v blízké budoucnosti můžeme očekávat nárůst klinických studií na toto téma.

Převzato z Mensa World Journal č. 148, 5/25.