Ideální by samozřejmě bylo, kdyby kromě shrnutí výsledků a metody byl v odborném časopise k dispozici nejen přesný postup výzkumu (včetně slepých cest!), ale také kompletní výzkumná data aby si mohli samotní účastníci ověřit, že data nebyla dezinterpretována, nebo dokonce měněna. (Muselo by samozřejmě jít o data pseudoanonymizovaná, z důvodu ochrany osobních údajů a současně ověřitelnosti.) V tomto mají dosavadní výzkumy skutečně velké rezervy, a jsou tím pádem dost nedůvěryhodné. Někdy i to je lepší než nic, pokud se ovšem z takových výzkumů nedělají závěry s vlivem na výdaje, nebo dokonce povinnosti občanů.

Hodnota slepých uliček

A to nemluvím o tom, že by se měly zveřejňovat i výzkumy negativní. Proč? Jejich nezveřejňováním totiž dochází k podobnému zkreslení, jako když se u rulety častěji než ostatní zveřejňují ty případy, kdy padlo 6 červených po sobě – pro účastníky jsou tak viditelnější výherci než prohrávající. Více informací o výzkumech obecně, vysvětlení toho, co to je dvojitě zaslepený nebo trojitě zaslepený výzkum, v čem všem mohu výzkumníci chybovat, ať už úmyslně, z nedbalosti či etických problémů, naleznete např. v knihách Bena Goldacre. Autor tam uvádí i příklady smrtících lékařských výzkumů…

Jenom závěr nestačí

Ale dávejme si pozor i na interpretaci závěrů výzkumů. Vybral jsem první článek, který mi Google dnes nabídl: goo.gl/gSjxVj – titulek: „Léčba rakoviny prsu zvyšuje riziko srdečních poruch“. V článku: „…je u nich [žen, které překonaly rakoviny prsu] značně vyšší riziko poruch či selhání srdce.“

Nevím přesně metodu, jak vybírali účastníky výzkumu, jak řešili odpadlíky, jaké měli skupiny a jak se mezi sebou tyto skupiny lišily. Nevím také, kolik jedinců se vlastně výzkumu účastnilo – v článku je uvedena hodnota 14 645, což je pravděpodobně počet účastníků na konci. Kolik jich ale bylo na začátku? Stejně? Zemřeli? Odpadli? Proč? Co všechno výzkumníci zkoušeli a nemělo to vliv? Jak byli účastníci motivováni účastnit se výzkumu, setrvat v něm a dodržovat jeho pravidla? Měli výzkumníci nejdříve předpoklad, který ověřovali, nebo zpětně dedukovali závěry z výsledků? Pravděpodobně to druhé, což je méně důvěryhodné a ne právě ideální.

Porovnání vůči…komu?
A pak vyvstane další otázka: „Při porovnání účastníků vůči…“ – vůči komu? Měli výzkumníci kontrolní skupinu? Pravděpodobně porovnávali vůči průměru daného státu, ale měli přitom data z celého státu, nebo jen z jedné kliniky? Tím pádem může být přítomná geografická korelace. Nevím. Označme si to nicméně jako etalon.

„Při sledování účastníků oproti etalonu jsme zjistili, že měli průměrně větší riziko srdečních poruch než etalon.“ Co tahle informace znamená pro někoho, kdo se účastní léčby rakoviny prsu? Nic moc. Mezitím se změnila léčba rakoviny. Ale dobře, možná jsou nynější léčby podobné. A ano, průměrně se zvýšilo riziko rakoviny. Ale to neznamená, že každému jedinci se zvýšilo riziko o konstantu! Je to sice možné, ale je také možné, že někomu se zvýšilo riziko nepatrně, někomu výrazně a průměr těchto hodnot tvoří zjištěný údaj. Ale také je možné, že někomu riziko kleslo (!) a jiným o to více vzrostlo. Bez podrobných dat a s pouhou znalostí průměru nevíme téměř nic.

Těžko sledovatelné vlivy
Zdá se vám případ, že by někomu riziko kleslo a někomu stouplo, málo pravděpodobný? Zapomínáte, že každý člověk je individualita a výsledky vždy mohou záviset na řadě parametrů. To se týká jednak těch klasických: pohlaví (ano i muži mohou mít rakovinu prsu), věk, třeba i váha, příjem rodiny, povolání. Na druhou stranu ale kdo ví, jaké všechny parametry mohou mít vliv: co například partnerský a rodinný život, a především jeho změny? Opustil pacienta jeho partner během léčby? Nebo snad pacient neměl čas na své děti, které pak měly problémy? Byl tedy v důsledku toho pacient ve stresu? Nebo co něco úplně nečekaného, nepředpokládaného? Třeba i to, jestli byl pacient pravák či levák?

Anebo je tu korelace taková, že rakovinu prsu mají víc starší lidé, a ve výzkumu tedy bylo více starších lidí? Přičtěme roky strávené sledováním a máme zde jako výrazný faktor vyšší věk, který je pravděpodobně důvodem vyššího rizika srdečních příhod. Máme tedy místo nového závěru už celkem známý závěr vázaný na věk?

Dále nevíme ani to, jak moc se vlastně zvýšilo ono riziko onemocnění. V článku je uvedeno, že na dvojnásobek či čtyřnásobek, bohužel ale opět nebyl kvantifikován srovnávací základ. Je toto riziko standardně jeden ze sta / tisíce / statisíc? Nechce se mi hledat, navíc se nelze spolehnout, že při výzkumu použili právě ten základ, který já předpokládám.

A co z toho?

V neposlední řadě je podstatné se zeptat: co si z takového výzkumu vlastně mám vzít? Mám já, nebo spíše má žena, po takové léčbě chodit častěji k lékaři na preventivku? Mám chodit na nějaké konkrétní vyšetření? Nebo vlastně nic ze zmíněných opatření nemá smysl a celé zjištění je jen pro informaci? Neměla by vyšetření a následný stres z nich na srdeční projevy podobný, nebo ještě horší vliv?

Výsledek? Analyzovaný článek nabízí (na noviny) relativně nadprůměrně popsaný výzkum, ale ve skutečnosti jsem si z výsledků nic moc praktického neodnesl, kromě strachu.

Můj článek měl osvětlit, jakým způsobem skepticky přistupovat k výzkumům – abyste pak nebyli překvapeni, že mnohé tradované závěry jsou později vyvráceny. Např. vitamín C jako prevence chřipky? (Pravděpodobně) ne: goo.gl/1ZNmmM. Pitný režim? Řiďte se svou individuální potřebou: goo.gl/VZibVE