<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>voda &#8211; Magazín Mensa</title>
	<atom:link href="https://magazin.mensa.cz/tag/voda/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<description>Online časopis vydávaný Mensou Česko</description>
	<lastBuildDate>Sun, 09 Feb 2014 18:35:02 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0.3</generator>

<image>
	<url>https://magazin.mensa.cz/wp-content/uploads/2015/08/cropped-1200px-Mensa_logo.svg-1.png</url>
	<title>voda &#8211; Magazín Mensa</title>
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Sfinga</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/sfinga/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/sfinga/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tomáš Nováček]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Feb 2014 18:34:09 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Věda a rozhovory]]></category>
		<category><![CDATA[Egypt]]></category>
		<category><![CDATA[eroze]]></category>
		<category><![CDATA[Gíza]]></category>
		<category><![CDATA[sfinga]]></category>
		<category><![CDATA[údolí]]></category>
		<category><![CDATA[vápenec]]></category>
		<category><![CDATA[voda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=2404</guid>

					<description><![CDATA[Jak stará je Velká sfinga v Gíze? Někteří by rádi uvěřili, že je to 10 000 let, a vycházejí přitom z vodní eroze na jejím plášti vytesaném z vápence.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<figure class="wp-block-image"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2014/02/Great-sphinx-giza.jpg"><img decoding="async" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2014/02/Great-sphinx-giza.jpg" alt=""></a></figure>Znamenalo by
                to, že je starší než nejstarší ostatky
                lovců/sběračů, jaké kdy byly v údolí Nilu
                nalezeny. K poškození vodou došlo
                pravděpodobně v dobách, kdy na Egypt
                dopadaly časté a vydatné deště. Jak však
                stanovit čas potřebný k erozi vápence?
            
            <p class="wp-block-paragraph">
                Sfinga byla vytesána z vápencového pahorku.
                Nebyla postavena z kamenných kvádrů, i když
                se během její existence několikrát
                doplňovala ochranná přístavba z cihlového
                zdiva. Je tvořena ze tří odlišných vrstev
                skalního podloží. Svrchní vrstva je
                nejtvrdší a je schopná velmi dobře uchovat
                rysy obličeje. Větší část těla je z měkčí
                skály, která už tak dobře větru nebo vodě
                odolávat nedokáže. Z této měkčí horniny je
                i plášť Sfingy. I občasné deště v moderní
                historii Egypta stačí k tomu, aby ji
                dokázaly za dlouhé časové období poškodit.
                Sfinga se nachází ve spodní části Gízské
                plošiny, přes její plášť proto odtéká
                veškerá dešťová voda, která zde spadne. A
                při dnešním kyselém znečištění atmosféry
                dokážou deště ničit vápenec velmi rychle.
                Trpí tím stejně tak i mramorové stavby v
                jiných lokalitách. Velice škodí prosakování
                spodní vody, ta totiž způsobuje, že se
                povrch skály odlupuje jak suchá slupka z
                cibule. Archeologové jsou přesvědčeni, že
                Sfinga je téhož stáří jako Chefrenova
                pyramida. Zaprvé, architektonický styl
                chrámu Sfingy se shoduje se stylem
                Chefrenova údolního chrámu. Obě stavby byly
                vytvořeny z kamene vylámaného při
                opracovávání pláště Sfingy. Vyvýšený
                chodník vedoucí od Chefrenova zádušního
                chrámu k jeho údolnímu chrámu zasahuje do
                pláště Sfingy a způsobuje tak jeho
                nesymetrii. Kdyby byla bývala Sfinga
                vytesána ještě před pyramidami, měl by její
                plášť obvyklý obdélníkový tvar. Chrám
                Sfingy stojí na tomtéž kamenném
                prostranství jako Chefrenův údolní chrám,
                což svědčí o tom, že oba byly postaveny v
                téže době.
            </p>
            <p class="wp-block-paragraph">
                Máte-li iPad, stojí za zhlédnutí aplikace
                3D Pyramids, jejímž autorem je Zahi Havás.
                V ní se proletíte nad digitalizovanými
                pyramidami a dalšími stavbami na Gízské
                plošině a nahlédnete i do jejich útrob. <br></p><p class="wp-block-paragraph"><em>Převzato z originálu: Z originálu „The Sphinx“, MWJ 02/2013. Foto staženo z commons.wikimedia.org.</em><br></p><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: přeložil Petr Psutka</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/sfinga/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Návštěva v historické přečerpávací stanici</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/navsteva-v-historicke-precerpavaci-stanici/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/navsteva-v-historicke-precerpavaci-stanici/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 Jun 2012 11:23:41 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Z akcí a projektů]]></category>
		<category><![CDATA[Olomouc]]></category>
		<category><![CDATA[přečerpávací stanice]]></category>
		<category><![CDATA[voda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=2203</guid>

					<description><![CDATA[Byl jsem upozorněn na každoroční den vody, v rámci něhož olomoucký distributor pitné vody umožňuje veřejnosti prohlídky svých zařízení.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="wp-block-paragraph">Na svátek Josefů se pár mensanů sešlo a prohlédlo si deklarovaná zařízení. Jen já opozdilec jsem stihl zhlédnout pouze přečerpávací stanici vody z přelomu 19. a 20. století, stále udržovanou, ale dnes již mimo provoz. Ta na mě dýchla opravdu stoletím páry, skutečné muzeum. Jako strojař jsem na tom krásném kousku historie obdivoval ujímanou šoupátkovou tyč – nejsilnější v místě největšího namáhání na vzpěr. Vrtalo mi hlavou, proč na obvodu setrvačníku parního stroje je pilovité ozubení. Až při výkladu nám průvodce připomněl nevýhodu jednopístových strojů – mrtvou polohu, na kterou už v době elektrických startérů nikdo nemyslí. Ozubení sloužilo k jejímu překonání za pomoci ruční páky a opěrné stoličky. Chvályhodné bylo rozpohybování parního stroje – stlačeným vzduchem, dnes snáze dostupným, namísto páry. Za pozornost stály i lité sloupy konstrukce, krásně zdobené ornamenty.</p><p class="wp-block-paragraph"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2012/06/rea%20p%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1va%C4%8Dka.jpg"><img fetchpriority="high" decoding="async" alt="Přečerpávací stanice" title="Přečerpávací stanice" align="right" width="334" height="250" class="vpravo" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2012/06/rea%20p%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1va%C4%8Dka.jpg"></a><br></p><p class="wp-block-paragraph">Po prohlídce jsme se sešli i s dalšími z olomouckých mensanů, toužícími udělat něco pro ostatní, a domluvili jsme se na znovuzaložení olomoucké místní skupiny. Později nám Rada Mensy ČR tento záměr schválila a přidělila území hned čtyř okresů Olomouckého kraje. Jen prostějovský okres si ponechali Prostějovští. Olomoucká skupina se schází každé druhé úterý v 18 hodin v restauraci Zora klub, U Stadionu 6.</p><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: Dušan Fürst, dufu@volny.cz</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/navsteva-v-historicke-precerpavaci-stanici/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zdravá strava neexistuje, existuje pouze strava méně škodlivá</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/zdrava-strava-neexistuje-existuje-pouze-strava-mene-skodliva/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/zdrava-strava-neexistuje-existuje-pouze-strava-mene-skodliva/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Jan 2011 10:58:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Z akcí a projektů]]></category>
		<category><![CDATA[imunologie]]></category>
		<category><![CDATA[Jiří Lyer]]></category>
		<category><![CDATA[kalorie]]></category>
		<category><![CDATA[lékař]]></category>
		<category><![CDATA[metabolismus]]></category>
		<category><![CDATA[přednáška]]></category>
		<category><![CDATA[strava]]></category>
		<category><![CDATA[voda]]></category>
		<category><![CDATA[zdravá výživa]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=1961</guid>

					<description><![CDATA[V našem uspěchaném životě jíme kdeco. Přednáška dr. Lyera účastníkům trochu přiblížila, co je pro nás dobré a co ne. Nejdůležitější je voda. Jinak ale něco jako zdravá strava prý neexistuje...]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/01/rea%20beseda.JPG"><img decoding="async" class="vpravo" alt="" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/01/rea%20beseda.JPG" height="204" width="402"></a>Tímto zjištěním nás přivítal MUDr. Jiří Lyer, špičkový odborník v oboru 
dětské lékařství a gastroenterologie, se kterým jsme měli domluvenou přednášku 
na téma zdravá výživa.</p>
<p class="wp-block-paragraph">Tvrzení z nadpisu článku samozřejmě přednášející hned v úvodu besedy 
vysvětlil: Do potravinového řetězce se dostává řada toxických látek, např. 
antikoncepční prostředky (pouze z důvodu, že konzumují běžně dostupné potraviny, 
je lze prokázat i v organizmu žen, které antikoncepci nikdy neužívaly). </p>
<p class="wp-block-paragraph">Jak jsme tušili, klíčový ve správné stravě je dostatek vody, denně nejméně 
1,5 litru, a konzumace zeleniny, nejlépe z ověřených zdrojů, čerstvé, ne mražené 
a předpřipravené. Zeleninu a ovoce bychom měli konzumovat odděleně, nemixovat je 
dohromady (tedy například oblíbená strouhaná mrkev s jablkem je nevhodná), ovoce 
se doporučuje konzumovat dopoledne, protože organizmus pracuje na metabolický 
dluh (tráví látky z předchozího dne), zeleninu konzumovat odpoledne. Dle zásad 
čínské medicíny, která dělí potraviny na zahřívající a ochlazující, bychom v 
létě zeleninu měli jíst spíše ve formě zeleninových salátů, v zimě teplé 
zeleninové polévky. Zelenina by se při zpracování neměla dotýkat kovů. 
Přednášející doporučil kupovat malé ovoce, protože čím větší je plod, tím více 
škodlivin nastřádá. </p>
<p class="wp-block-paragraph">V části výživa dítěte přednášející promluvil o počátcích od oplodnění přes 
nitroděložní vývoj, zdůraznil dobrou výživu matky v těhotenství, která má na 
správný vývoj plodu zásadní vliv. Kalorický přísun má být zvýšený minimálně o 1 
500 kalorií, matka má pít velké množství tekutin. Po narození pan doktor výrazně 
doporučuje kojení, kromě vytváření emocionální vazby mezi matkou a dítětem je 
mateřské mléko pro dítě i nenahraditelnou imunologickou dotací. V batolecím věku 
má dítě každodenní velký výdaj energie, nesmíme tedy zanedbat přísun tuku, 
vhodné je kvalitní přírodní máslo. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Nejdůležitější součást potravy je voda. Z dalších tekutin pan doktor na 
odlehčení tématu vyjmenoval například pivo a čaj s rumem. <img src="https://s.w.org/images/core/emoji/17.0.2/72x72/1f642.png" alt="🙂" class="wp-smiley" style="height: 1em; max-height: 1em;" /> Krabicové džusy 
mají oproti původní šťávě stěží 1/10 vitaminů. Další důležité součásti potravy 
jsou ionty – zinek, cesium, selen (obsahuje je zelenina), sůl (pouze mořská, 
doplněný jód), cukr (pouze tmavý cukr, bílý řepný cukr je škodlivý). Samozřejmě 
bílkoviny – konzumaci masa bychom měli omezit, maso jíst maximálně 2x týdně a 
budeme si pak moci dovolit maso kvalitnější („klidně libový bůček“). Uzeniny 
bychom neměli jíst vůbec. Posluchače hodně překvapilo doporučení jíst maso 
syrové, okamžitě se nám vybaví samozřejmě tatarský biftek (pouze z masa 
kvalitního, např. svíčková anebo losos), ale patří sem např. i zavináče anebo 
slanečky. Kuřecí maso je „stresové“. („Aby dosáhli jateční kvality, pořád na ně 
svítí, takže kuřata jenom jí a perou se.“) Nejíst maso s přílohou, ale dodržovat 
princip dělené stravy – maso + zelenina, těstoviny anebo rýže + zelenina. Máslo 
(pravé, živočišné) by mělo být součástí výživy. Z dalších tuků jsou v rozumné 
míře vhodná řidší sádla (husí, kachní), protože čím tužší tuk, tím škodlivější. 
Pravidelnou součástí jídla by měly být luštěniny. Zapomenout nesmíme na 
probiotika, v zažívací trubici mají čistící funkci. Výborné jsou kysané mléčné 
výrobky, jogurty v žádném případě ne nízkotučné, při výběru se řídit selským 
rozumem <img src="https://s.w.org/images/core/emoji/17.0.2/72x72/1f642.png" alt="🙂" class="wp-smiley" style="height: 1em; max-height: 1em;" /> (ano, selský jogurt je dobrý, prodává se pod názvem Hollandia) a 
neposlouchat reklamy (název bacilus deregularis pochází sice z latiny, ale 
nepravidelný bacil existuje zřejmě opravdu pouze v inzerovaném nápoji, pokud 
vůbec). Mléko pouze plnotučné, polotučné je prý vhodné na omývání obličeje a 
nízkotučné na umývání bot! <img src="https://s.w.org/images/core/emoji/17.0.2/72x72/1f642.png" alt="🙂" class="wp-smiley" style="height: 1em; max-height: 1em;" /> Nejkvalitnější sýr je „cottage“ (bílý hrudkovitý 
sýr, prodává se v nižším kulatém kelímku). Když už chceme konzumovat alkohol, 
tak ať je kvalitní, „ne stoličnaja vodka s benzinem“ :-), radši dobrá whisky 
anebo koňak, přičemž dobrým měřítkem kvality je cena. Pivo a víno v přiměřené 
míře ano, víno obsahuje flavinoidy. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Imunitní systém rozhoduje, jestli ještě budeme žít – zlikviduje staré 
opotřebované buňky, aby uvolnily místo novým. Měli bychom se o něj také starat, 
nepřetěžovat ho, „zdravě jíst“ a cvičit. Potravinovým doplňkům se máme vyhýbat, 
uměle vytvořené vitaminy jsou pravotočivé, na rozdíl od přírodních, které jsou 
levotočivé, producenti potravinových doplňků je neumí vyrobit. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Ořechy jsou ve výživě také důležité. Je zajímavé, že vlašský ořech vypadá 
jako kopie mozku a jeho hemisfér. Jídlo konzumujeme mimo jiné proto, že si 
organizmus „luxusně vytápíme“ na 37° Celsia. Jako další zajímavost přednášející 
uvedl, že potrava je transportovaná vlastně po stropě žaludku a udrží se tam. 
</p>
<p class="wp-block-paragraph">Co se týče skladby jídelníčku v průběhu dne, ráno je vhodné tělu poskytnout 
„nálož tekutin“ (čaj, voda), dopoledne ovoce (1 banán, 1 jablko), lehký oběd 
(maso + zelenina, těstoviny + zelenina), odpoledne např. krajíček chleba se 
sýrem, večeři opět lehkou. K vlastní výživě bychom měli přistupovat 
individuálně, poslouchat svoje tělo a jeho signály („co mi chutná“). </p>
<p class="wp-block-paragraph">Co mne osobně hodně překvapilo, bylo zamyšlení nad přípravou jídla z 
energetického hlediska. Dosud jsem každodenní vaření považovala spíše za „nutnou 
domácí práci“, i když nepoužíváme polotovary, „víme, co do toho dáváme“, je to 
zdravější pro děti a podobně. Pan doktor ale vysvětlil, že příprava jídla je 
nesmírně důležitá i z hlediska energií. Čas a úsilí, který přípravě a vaření 
věnujeme, se nám vrátí při konzumaci, toto jídlo je energeticky bohatší, má 
lepší náboj, prostě je to jídlo uvařené s láskou. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Po ukončení přednášky následovala diskuze, přítomní kladli dotazy týkající se 
zdravé výživy, alternativních přístupů a moderních trendů ve výživě, možnosti 
léčení anebo napomáhání léčení různých nemocí úpravou jídelníčku až ke 
stravovacím zvyklostem v jednotlivých rodinách s dotazy na jejich správnost. 
Beseda trvala téměř tři hodiny, doktor Lyer neúnavně odpovídal a věnoval nám 
svůj volný čas, kterého má vzhledem k pracovnímu vytížení opravdu málo, za což 
mu tímto ještě jednou moc děkujeme. </p>
<p class="wp-block-paragraph" style="font-style: italic;">Foto: Zuzana Šimková.</p>

<h3 class="wp-block-heading">Kdo je MUDr. Jiří Lyer</h3>
<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/01/rea%20beseda2.JPG"><img decoding="async" class="vpravo" alt="MUDr. Jiří Lyer" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/01/rea%20beseda2.JPG" height="225" width="180"></a>MUDr. Lyer ve své dlouholeté činnosti lékaře využívá nejenom množství odborných i praktických zkušeností, ale čerpá také ze svých širokých mezioborových znalostí a zájmů. Zabývá se zejména imunologickou problematikou a její aplikací na onemocnění zažívacího systému a dětským lékařstvím, publikoval 51 vědeckých prací, založil pediatrickou část soukromé polikliniky Santé, působil na třech zahraničních stážích v nemocnicích. V padesátých letech objevil novorozenecký reflex, který signalizuje nedonošenost dítěte, a tento reflex byl po něm pojmenován. Je držitelem titulu kandidát věd, na který si však absolutně nepotrpí a nepoužívá ho, ostatně jako mnoho jiných ocenění, kterých se mu dostalo a o kterých z důvodu své mimořádné skromnosti vůbec nemluví.</p><p class="wp-block-paragraph" style="font-family: Arial; color: rgb(0, 0, 0); font-style: normal;">MUDr. Jiří Lyer byl jednou z osobností nominovaných v tomto roce na mensovní cenu Čestné uznání. Vzhledem k tomu, že v době konání letošní valné hromady, kde jsme výsledky hlasování slavnostně vyhlašovali, přednášel na kongrese o výživě v Rakousku, a tudíž se z účasti na valné hromadě omluvil, na úvod besedy jsme mu v náhradním termínu předali diplom Mensy ČR.</p><h3 class="wp-block-heading">Poznámka závěrem</h3>
<p class="wp-block-paragraph" style="font-style: italic;">Vzhledem ke zrušení rezervace restaurací Austria 
na Smíchově krátce před začátkem akce (s vysvětlením, že připravují raut) jsme 
byli nuceni v časové tísni hledat náhradní prostor v jiné restauraci pro 20 
účastníků přednášky. Personál restaurace Austria měl k dispozici jméno i 
telefonický kontakt na organizátorku, a přesto žádnou změnu dříve neoznámil. 
Restauraci Austria (Štefánikova 18/25, Praha 5) proto ke konání jakýchkoliv 
dalších mensovních akcí silně nedoporučuji. </p>
<p class="wp-block-paragraph" style="font-style: italic;">Poznámka SIGurmán: SIGurmán shledává poměr 
cena/kvalita pokrmů a obsluhy jako neodpovídající pravidelně a nedoporučuje tuto 
restauraci dlouhodobě. </p><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: Zuzana Šimková</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/zdrava-strava-neexistuje-existuje-pouze-strava-mene-skodliva/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>U rybníčku</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/u-rybnicku/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/u-rybnicku/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tomáš Kubeš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 06 Apr 2010 12:50:11 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Tvorba mensanů]]></category>
		<category><![CDATA[hustota]]></category>
		<category><![CDATA[úloha]]></category>
		<category><![CDATA[voda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=1878</guid>

					<description><![CDATA[Je teplý letní večer, ani lísteček se nepohne. U rybníčku, na malé pláži z hrubého říčního písku, stojí asi pětilitrový plastikový kbelík a litrová odměrka na mléko s hubičkou a stupnicí v ml. Víc nemáte.  Stanovte poměrnou hustotu křemene.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[



            <p class="wp-block-paragraph"><i>
               Že je to
                málo? Že to z hlavy nespočítáte? Dobře,
                povoluje se ještě fixka &#8230;
            </i></p>
             
            <h3 class="wp-block-heading">
                Řešení
            </h3>

            <p class="wp-block-paragraph"><i><a onclick="document.getElementById('reseni').style.visibility='inherit'; this.style.visibility='hidden';">Klikněte pro zobrazení.</a></i></p>


<div id="reseni" style="visibility: hidden;">

            <p>
                Ke splnění úlohy máte rybníček, který podle
                přítomné pláže slouží ke koupání, a tak je
                v něm i mělčina vhodná k měření. Je
                bezvětří, hladina je zcela klidná, rybky se
                před vámi raději uklidily do hlubin.
                Protože by byla zlomyslnost nechat vás
                měřit při teplotě 4 °C, kdy má voda hustotu
                1 g/ml, musíme se smířit s malou odchylkou,
                která ale chybu měření podstatně nezvýší.
                Křemenných oblázků různé velikosti je v
                hrubém říčním písku dostatek a jejich
                rozpoznání je snadné. Takže kbelík, odměrku
                a jde se na to.
            </p>
            

            <p>
                Řešení spočívá ve zvážení vhodného množství
                křemínků a změřit jejich objem. Vydělením
                obou hodnot ve správných jednotkách
                zjistíme, kolikrát je křemen těžší než
                voda. To je ta poměrná hustota. Protože
                odměrka má stupnici v mililitrech, budou
                všechny změřené objemy v ml a všechny
                hmotnosti (váhy) v gramech. Postupů je
                několik. Uvedu tři. Podle hlavního zadání,
                měřicím zařízením je pouze „připravený
                kbelík“,dále jen kbelík, a odměrka.
            </p>

            <h4>1. Postup</h4>

            <p style="font-weight: bold;">
                Příprava kbelíku
            </p>

            <p>
                Do kbelíku vložíme vhodné množství kamenů,
                které budou uvnitř jako přívažek po celou
                dobu měření. K vážení kamenů totiž
                využijeme výtlaku kbelíku a potřebujeme,
                aby plaval v rybníku svisle,tj. aby měl
                těžiště pod hladinou a osu vertikálně. Jako
                u lodi. Množství zátěže zvolíme tak, aby
                byl kbelík asi jednou třetinou své výšky
                nad hladinou. Jestli více nebo méně záleží
                na konkrétním experimentálním  uspořádání.
                Pokud jde odejmout držadlo, uděláme to, 
                protože svou vahou kbelík trochu naklání.
                Nezbytné to  ale není.
            </p>



            <p style="font-weight: bold;">
                Kalibrace kbelíku
            </p>

            <p>
                Kbelík dáme do rybníku tak, aby plaval, a
                nalijeme do něj tolik vody, aby se zanořil
                hlouběji, alespoň do 9/10 výšky, ale
                nepotopil se. Na čáře ponoru, tj. tam, kam
                až dosahuje vnější hladina, uděláme na
                vnější stěně kbelíku fixem značku. Druhou
                značku uděláme na vnitřní stěně kbelíku
                přesně ve výši hladiny vody uvnitř.
            </p>

            <p style="font-weight: bold;">
                Měření
            </p>

            <p>
                Z kbelíku odlijeme do odměrky A ml vody
                (cca 750 ml). Kbelík dáme do rybníku tak,
                aby plaval, a přidáváme do něj oblázky, a
                sice tolik, až se vnější značka dotkne
                hladiny rybníka. Oblázky váží stejně jako
                voda v odměrce (A ml = A g ). Kbelík
                vyndáme na břeh a z odměrky, která stále
                obsahuje A ml vody, doplníme vodu uvnitř
                kbelíku přesně k vnitřní značce. V odměrce
                zbude B ml vody. Přesně takový objem mají
                měřené oblázky.
            </p>

            <p>
                <b>Výpočet:</b> Poměrná hustota g/ml = A:B
            </p>

            <h4>
                2. postup
            </h4>

            <p style="font-weight: bold;">
                Kalibrace kbelíku
            </p>

            <p>
                Vnitřní objem &#8211; Odměrkou plníme kbelík
                vodou, až právě přeteče. Použili jsme A ml
                vody,vnitřní objem kbelíku je tedy A/ml/.
            </p>

            <p>
                Maximální výtlak kbelíku &#8211; Kbelík dáme do
                rybníku tak, aby plaval a pak odměrkou    
                plníme vodou, až se právě začne potápět.
                Použili jsme B ml což je prakticky B gramů
                vody, maximální výtlak kbelíku je tedy
                B/g/.
            </p>

            <p style="font-weight: bold;">
                Měření
            </p>

            <p>
                Kbelík dáme do rybníku tak, aby plaval a
                pak do něj přidáváme křemenné  oblázky. 
                Tolik, až se právě začne potápět. Překonali
                jsme maximální výtlak kbelíku, oblázky váží
                B/g/.
            </p>

            <p>
                Vylovíme kbelík a vylijeme z něj všechnu
                vodu. Pouze a jen vodu, všechny kameny
                (zátěž i oblázky) v něm musí zůstat.
                Odměrkou plníme kbelík s oblázky vodou, až
                právě přeteče. Použili jsme C ml vody.
                Rozdíl (A-C) je roven objemu měřených
                oblázků v mililitrech.
            </p>

            <p>
                <b>Výpočet:</b>  d- poměrná hustota g/ml  
                d=B:(A-C)
            </p>

            <h4>
                3. postup
            </h4>

            <p>
                Kalibrace kbelíku
            </p>

            <p>
                Kbelík dáme do rybníku tak aby plaval a
                nalijeme do něj tolik vody, aby byla
                všechna zátěž potopena. Odměrkou přesně
                odměřujeme malá množství vody (například
                50ml) a postupně vléváme do kbelíku.Po
                každém přídavku zakreslíme fixkou značku na
                vnější stranu kbelíku přesně v úrovni
                vnější hladiny a druhou na vnitřní straně
                kbelíku přesně v úrovni vnitřní hladiny.
                Tak vytvoříme dvě stupnice. Uvnitř kbelíku
                stupnici objemu a vně stupnici výtlaku.
            </p>

            <p style="font-weight: bold;">
                Měření
            </p>

            <p>
                Kbelík dáme do rybníku tak aby plaval a
                nalijeme do něj tolik vody aby byla
                potopena jak zátěž,tak i pak při měření
                oblázky.  Vnitřní hladina dosahuje k nějaké
                vnitřní  značce, hladina rybníku k nějaké
                značce vnější. Jednu z těchto hladin můžeme
                nastavit dolitím vody přesně,druhá bude mít
                ravděpodobně malou odchylku,jejíž velikost
                bude závislá na jemnosti kalibrace a bude
                ji třeba odhadnout.  Do kbelíku vložíme
                oblázky.  Na vnitřní stupnici odečteme
                změnu objemu A ml,která  je rovna objemu
                oblázků. Na vnější stupnici odečteme změnu
                zatížení kbelíku B/g/,která je rovna
                váze/hmotnosti/ měřených oblázků.
            </p>

            <p>
                <b>Výpočet:</b>   d-poměrná hustota g/ml 
                d=B:A
            </p>
</div><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: Jiří Erbs</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/u-rybnicku/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
