Sfinga byla vytesána z vápencového pahorku. Nebyla postavena z kamenných kvádrů, i když se během její existence několikrát doplňovala ochranná přístavba z cihlového zdiva. Je tvořena ze tří odlišných vrstev skalního podloží. Svrchní vrstva je nejtvrdší a je schopná velmi dobře uchovat rysy obličeje. Větší část těla je z měkčí skály, která už tak dobře větru nebo vodě odolávat nedokáže. Z této měkčí horniny je i plášť Sfingy. I občasné deště v moderní historii Egypta stačí k tomu, aby ji dokázaly za dlouhé časové období poškodit. Sfinga se nachází ve spodní části Gízské plošiny, přes její plášť proto odtéká veškerá dešťová voda, která zde spadne. A při dnešním kyselém znečištění atmosféry dokážou deště ničit vápenec velmi rychle. Trpí tím stejně tak i mramorové stavby v jiných lokalitách. Velice škodí prosakování spodní vody, ta totiž způsobuje, že se povrch skály odlupuje jak suchá slupka z cibule. Archeologové jsou přesvědčeni, že Sfinga je téhož stáří jako Chefrenova pyramida. Zaprvé, architektonický styl chrámu Sfingy se shoduje se stylem Chefrenova údolního chrámu. Obě stavby byly vytvořeny z kamene vylámaného při opracovávání pláště Sfingy. Vyvýšený chodník vedoucí od Chefrenova zádušního chrámu k jeho údolnímu chrámu zasahuje do pláště Sfingy a způsobuje tak jeho nesymetrii. Kdyby byla bývala Sfinga vytesána ještě před pyramidami, měl by její plášť obvyklý obdélníkový tvar. Chrám Sfingy stojí na tomtéž kamenném prostranství jako Chefrenův údolní chrám, což svědčí o tom, že oba byly postaveny v téže době.

Máte-li iPad, stojí za zhlédnutí aplikace 3D Pyramids, jejímž autorem je Zahi Havás. V ní se proletíte nad digitalizovanými pyramidami a dalšími stavbami na Gízské plošině a nahlédnete i do jejich útrob.

Převzato z originálu: Z originálu „The Sphinx“, MWJ 02/2013. Foto staženo z commons.wikimedia.org.

Autor: přeložil Petr Psutka

Po prohlídce jsme se sešli i s dalšími z olomouckých mensanů, toužícími udělat něco pro ostatní, a domluvili jsme se na znovuzaložení olomoucké místní skupiny. Později nám Rada Mensy ČR tento záměr schválila a přidělila území hned čtyř okresů Olomouckého kraje. Jen prostějovský okres si ponechali Prostějovští. Olomoucká skupina se schází každé druhé úterý v 18 hodin v restauraci Zora klub, U Stadionu 6.

Autor: Dušan Fürst, dufu@volny.cz

Tvrzení z nadpisu článku samozřejmě přednášející hned v úvodu besedy vysvětlil: Do potravinového řetězce se dostává řada toxických látek, např. antikoncepční prostředky (pouze z důvodu, že konzumují běžně dostupné potraviny, je lze prokázat i v organizmu žen, které antikoncepci nikdy neužívaly).

Jak jsme tušili, klíčový ve správné stravě je dostatek vody, denně nejméně 1,5 litru, a konzumace zeleniny, nejlépe z ověřených zdrojů, čerstvé, ne mražené a předpřipravené. Zeleninu a ovoce bychom měli konzumovat odděleně, nemixovat je dohromady (tedy například oblíbená strouhaná mrkev s jablkem je nevhodná), ovoce se doporučuje konzumovat dopoledne, protože organizmus pracuje na metabolický dluh (tráví látky z předchozího dne), zeleninu konzumovat odpoledne. Dle zásad čínské medicíny, která dělí potraviny na zahřívající a ochlazující, bychom v létě zeleninu měli jíst spíše ve formě zeleninových salátů, v zimě teplé zeleninové polévky. Zelenina by se při zpracování neměla dotýkat kovů. Přednášející doporučil kupovat malé ovoce, protože čím větší je plod, tím více škodlivin nastřádá.

V části výživa dítěte přednášející promluvil o počátcích od oplodnění přes nitroděložní vývoj, zdůraznil dobrou výživu matky v těhotenství, která má na správný vývoj plodu zásadní vliv. Kalorický přísun má být zvýšený minimálně o 1 500 kalorií, matka má pít velké množství tekutin. Po narození pan doktor výrazně doporučuje kojení, kromě vytváření emocionální vazby mezi matkou a dítětem je mateřské mléko pro dítě i nenahraditelnou imunologickou dotací. V batolecím věku má dítě každodenní velký výdaj energie, nesmíme tedy zanedbat přísun tuku, vhodné je kvalitní přírodní máslo.

Nejdůležitější součást potravy je voda. Z dalších tekutin pan doktor na odlehčení tématu vyjmenoval například pivo a čaj s rumem. Krabicové džusy mají oproti původní šťávě stěží 1/10 vitaminů. Další důležité součásti potravy jsou ionty – zinek, cesium, selen (obsahuje je zelenina), sůl (pouze mořská, doplněný jód), cukr (pouze tmavý cukr, bílý řepný cukr je škodlivý). Samozřejmě bílkoviny – konzumaci masa bychom měli omezit, maso jíst maximálně 2x týdně a budeme si pak moci dovolit maso kvalitnější („klidně libový bůček“). Uzeniny bychom neměli jíst vůbec. Posluchače hodně překvapilo doporučení jíst maso syrové, okamžitě se nám vybaví samozřejmě tatarský biftek (pouze z masa kvalitního, např. svíčková anebo losos), ale patří sem např. i zavináče anebo slanečky. Kuřecí maso je „stresové“. („Aby dosáhli jateční kvality, pořád na ně svítí, takže kuřata jenom jí a perou se.“) Nejíst maso s přílohou, ale dodržovat princip dělené stravy – maso + zelenina, těstoviny anebo rýže + zelenina. Máslo (pravé, živočišné) by mělo být součástí výživy. Z dalších tuků jsou v rozumné míře vhodná řidší sádla (husí, kachní), protože čím tužší tuk, tím škodlivější. Pravidelnou součástí jídla by měly být luštěniny. Zapomenout nesmíme na probiotika, v zažívací trubici mají čistící funkci. Výborné jsou kysané mléčné výrobky, jogurty v žádném případě ne nízkotučné, při výběru se řídit selským rozumem (ano, selský jogurt je dobrý, prodává se pod názvem Hollandia) a neposlouchat reklamy (název bacilus deregularis pochází sice z latiny, ale nepravidelný bacil existuje zřejmě opravdu pouze v inzerovaném nápoji, pokud vůbec). Mléko pouze plnotučné, polotučné je prý vhodné na omývání obličeje a nízkotučné na umývání bot! Nejkvalitnější sýr je „cottage“ (bílý hrudkovitý sýr, prodává se v nižším kulatém kelímku). Když už chceme konzumovat alkohol, tak ať je kvalitní, „ne stoličnaja vodka s benzinem“ :-), radši dobrá whisky anebo koňak, přičemž dobrým měřítkem kvality je cena. Pivo a víno v přiměřené míře ano, víno obsahuje flavinoidy.

Imunitní systém rozhoduje, jestli ještě budeme žít – zlikviduje staré opotřebované buňky, aby uvolnily místo novým. Měli bychom se o něj také starat, nepřetěžovat ho, „zdravě jíst“ a cvičit. Potravinovým doplňkům se máme vyhýbat, uměle vytvořené vitaminy jsou pravotočivé, na rozdíl od přírodních, které jsou levotočivé, producenti potravinových doplňků je neumí vyrobit.

Ořechy jsou ve výživě také důležité. Je zajímavé, že vlašský ořech vypadá jako kopie mozku a jeho hemisfér. Jídlo konzumujeme mimo jiné proto, že si organizmus „luxusně vytápíme“ na 37° Celsia. Jako další zajímavost přednášející uvedl, že potrava je transportovaná vlastně po stropě žaludku a udrží se tam.

Co se týče skladby jídelníčku v průběhu dne, ráno je vhodné tělu poskytnout „nálož tekutin“ (čaj, voda), dopoledne ovoce (1 banán, 1 jablko), lehký oběd (maso + zelenina, těstoviny + zelenina), odpoledne např. krajíček chleba se sýrem, večeři opět lehkou. K vlastní výživě bychom měli přistupovat individuálně, poslouchat svoje tělo a jeho signály („co mi chutná“).

Co mne osobně hodně překvapilo, bylo zamyšlení nad přípravou jídla z energetického hlediska. Dosud jsem každodenní vaření považovala spíše za „nutnou domácí práci“, i když nepoužíváme polotovary, „víme, co do toho dáváme“, je to zdravější pro děti a podobně. Pan doktor ale vysvětlil, že příprava jídla je nesmírně důležitá i z hlediska energií. Čas a úsilí, který přípravě a vaření věnujeme, se nám vrátí při konzumaci, toto jídlo je energeticky bohatší, má lepší náboj, prostě je to jídlo uvařené s láskou.

Po ukončení přednášky následovala diskuze, přítomní kladli dotazy týkající se zdravé výživy, alternativních přístupů a moderních trendů ve výživě, možnosti léčení anebo napomáhání léčení různých nemocí úpravou jídelníčku až ke stravovacím zvyklostem v jednotlivých rodinách s dotazy na jejich správnost. Beseda trvala téměř tři hodiny, doktor Lyer neúnavně odpovídal a věnoval nám svůj volný čas, kterého má vzhledem k pracovnímu vytížení opravdu málo, za což mu tímto ještě jednou moc děkujeme.

Foto: Zuzana Šimková.

Kdo je MUDr. Jiří Lyer

MUDr. Lyer ve své dlouholeté činnosti lékaře využívá nejenom množství odborných i praktických zkušeností, ale čerpá také ze svých širokých mezioborových znalostí a zájmů. Zabývá se zejména imunologickou problematikou a její aplikací na onemocnění zažívacího systému a dětským lékařstvím, publikoval 51 vědeckých prací, založil pediatrickou část soukromé polikliniky Santé, působil na třech zahraničních stážích v nemocnicích. V padesátých letech objevil novorozenecký reflex, který signalizuje nedonošenost dítěte, a tento reflex byl po něm pojmenován. Je držitelem titulu kandidát věd, na který si však absolutně nepotrpí a nepoužívá ho, ostatně jako mnoho jiných ocenění, kterých se mu dostalo a o kterých z důvodu své mimořádné skromnosti vůbec nemluví.

MUDr. Jiří Lyer byl jednou z osobností nominovaných v tomto roce na mensovní cenu Čestné uznání. Vzhledem k tomu, že v době konání letošní valné hromady, kde jsme výsledky hlasování slavnostně vyhlašovali, přednášel na kongrese o výživě v Rakousku, a tudíž se z účasti na valné hromadě omluvil, na úvod besedy jsme mu v náhradním termínu předali diplom Mensy ČR.

Poznámka závěrem

Vzhledem ke zrušení rezervace restaurací Austria na Smíchově krátce před začátkem akce (s vysvětlením, že připravují raut) jsme byli nuceni v časové tísni hledat náhradní prostor v jiné restauraci pro 20 účastníků přednášky. Personál restaurace Austria měl k dispozici jméno i telefonický kontakt na organizátorku, a přesto žádnou změnu dříve neoznámil. Restauraci Austria (Štefánikova 18/25, Praha 5) proto ke konání jakýchkoliv dalších mensovních akcí silně nedoporučuji.

Poznámka SIGurmán: SIGurmán shledává poměr cena/kvalita pokrmů a obsluhy jako neodpovídající pravidelně a nedoporučuje tuto restauraci dlouhodobě. 

Autor: Zuzana Šimková

Řešení

Klikněte pro zobrazení.

Autor: Jiří Erbs